Otrava krve je nebezpečný stav, kdy dochází k zaplavení organismu bakteriemi nebo jejich toxiny. Ty se dostanou do krevního řečiště a spolu s krví se mohou rozšířit po celém těle. Náš organismus na tuto krizovou událost reaguje poměrně rozsáhlou imunitní obrannou reakcí, která nás v kombinaci se škodlivým působením bakterií může v krajním případě i usmrtit.
Příčiny a projevy otravy krve
Příčinou septického stavu je bakteriální infekce, která se začala nekontrolovatelně šířit. Teoreticky ji může způsobit prakticky jakákoliv bakterie z jakéhokoliv ložiska. Nejčastějšími vstupními branami jsou močové cesty, plíce, kůže a trávicí trakt. Přes kůži se bakterie dostávají při narušení kožního krytu – typicky při traumatických poraněních a při popáleninách. Infekce močových cest a zápaly plic mohou také snadno vést k otravě krve. U trávicího traktu hrozí vážná otrava krve při zánětech, kdy bakterie proniknou do dutiny břišní a způsobí nebezpečný zánět pobřišnice (peritonitidu). Celkovými rizikovými faktory vzniku sepse jsou věk (více ohroženy jsou děti a staří lidé) a poruchy imunity (AIDS, nemocní s cukrovkou).
Projevy sepse mohou být různé, obvykle se objeví horečka s vysokými teplotami, nemocný je unavený a schvácený, zrychluje se mu srdeční akce a dechová frekvence. Mohou se objevit i příznaky postižení jednotlivých orgánů infekcí (kašel při pneumonii, bolesti zad při pyelonefritidě apod.). Vlivem septického stavu může dojít i k narušení pohyblivosti trávicího traktu a následné nevolnosti a zvracení.
Hlavní komplikací sepse je tzv. septický šok. Jedná se o stav, kdy bakteriální infekce a obranná reakce našeho organismu způsobí narušení funkce cév a tím pokles krevního tlaku. Srdce na pokles tlaku zareaguje dalším zrychlením tepové frekvence, aby v cévách udrželo průtok, ale nestačí to. Nakonec to všechno skončí selháním oběhu, tkáním se přestane dodávat kyslík a přestanou se z nich odvádět zplodiny metabolismu. Metabolický chaos obvykle naruší srážecí systém v našem těle, což může vést ke vzniku krevních sraženin v drobných cévách a naopak ke vzniku krvácivých projevů. Člověk v této fázi nemoci bez lékařské pomoci nevyhnutelně umírá. Klasickou bakterií, která umí takovouto sepsi způsobit, je například meningokok.
Sepse má několik diagnostických kritérií – je to zvýšení počtu bílých krvinek (při vyčerpání organismu snížení), zvýšení tělesné teploty, zrychlení tepu nad 90 úderů za minutu a zrychlení dechové frekvence nad 20 dechů za minutu. Mají-li lékaři podezření na sepsi, odebírají tzv. hemokultury. To znamená, že se do několika zkumavek (obvykle do tří) naberou vzorky krve a ty se pošlou do mikrobiologické laboratoře ke kultivaci. Do několika dnů se zjistí přítomnost bakterií v krvi, jejich druh i citlivost na antibiotika.
Léčba sepse
Způsob léčby závisí na tíži stavu. Základním léčebným prostředkem jsou širokospektrá antibiotika. S jejich nasazením nečekáme na výsledky mikrobiologie, ale podáváme je co nejdříve. Antibiotika jsou v těchto případech ideální nitrožilně, v dostatečných dávkách a pravidelných intervalech. Těžký průběh sepse či septický šok patří na JIP nebo na ARO, kde lze zajistit trvalé monitorování životních funkcí a dostatečné žilní vstupy. Zásadní je zabránit selhání krevního oběhu – pacientovi se podávají infuze a případně léky stimulující činnost srdce. Nutno poznamenat, že septický šok je v řadě případů smrtelný bez ohledu na poskytnutou zdravotní péči, věk pacienta i jeho předchozí zdravotní stav.
Pokud máte zkušenosti s léčením a hlavně vyléčením sepse, pište, prosím, do diskuse nebo na adresu redakce.
Přidat nový komentář