Jedná se o onemocnění při kterém dochází k tvorbě vakovitě rozšířených, vinutých žil, které způsobují větší či menší zdravotní nebo jen kosmetické komplikace.
Chronické žilní onemocnění zná většina z nás díky viditelným projevům, kterými jsou metličkové žíly, křečové žíly, trvalé otoky nebo dokonce bércové vředy. V žilní stěně začínají hned od prvních projevů onemocnění probíhat zánětlivé procesy. Díky včasnému řešení ale můžeme přechod do dalších stadií zastavit, nebo alespoň významně oddálit.
Stadia chronického žilního onemocnění
Aspoň jedním příznakem trpí 8 z 10 lidí. Týká se i vás? OTESTUJTE SE!
Síla potíží obvykle kolísá, a to nejen s ohledem na denní dobu, ale také v závislosti na ročním období (během letních měsíců se problémy zpravidla zhoršují). Odpovězte si na otázky a budete vědět víc.
Oddíl A
1) Jste žena?
2) Máte sedavé zaměstnání nebo stojíte většinu dne na nohou?
3) Máte nadváhu?
4) Léčili se vaši rodiče s křečovými žilami nebo bércovými vředy?
Oddíl B
1) Trpíte občas některými z následujících potíží: bolest nohou, pocit tíže, nepříjemné napětí, otoky nohou, noční křeče?
2) Dostavují se uvedené příznaky zejména ve večerních hodinách?
3) Objevují se tyto potíže nezávisle na vašich denních aktivitách (bez ohledu na to, jestli zrovna sportujete nebo máte zvýšenou fyzickou zátěž)?
4) Zaznamenali jste nějaké viditelné projevy žilního onemocnění (metličky, křečové žíly, otoky apod.)?
5) Prodělali jste už v minulosti léčbu kvůli projevům chronického žilního onemocnění dolních končetin?
Pokud jste si v každé části odpověděli alespoň jednou kladně, měli byste se svěřit svému ošetřujícímu lékaři.
„Chronické žilní onemocnění je třeba léčit včas, již od časných stadií onemocnění. Základem konzervativní léčby je komprese (kompresívní punčochy) a vhodné venofarmakum (například Detralex). Čas na léčbu je přitom i u pacientů, kteří mají jen subjektivní potíže (nejčastěji pocit těžkých, bolestivých nohou). Mezi hlavní rizikové faktory patří genetická predispozice a nezdravý životní styl. Jedná se zejména o nedostatek pohybu, dlouhodobé sezení a stání, ale i nedostatek vlákniny. To vše může vést k obezitě, která je dalším významným rizikovým faktorem. Vliv na kvalitu života je podobný jako u ostatních chronických onemocnění (např. jako u diabetu), u pokročilejších stadií dokonce jako u srdečního selhání,“ říká MUDr. Veronika Slonková, Ph. D., dermatoložka z FN u Sv. Anny v Brně.
Zdroj: www.zilniporadna.cz
