Osteoporóza je nemoc starých lidí. Následky osteoporózy se v naprosté většině projevují až v pozdějším věku, kdy je stupeň odvápnění (demineralizace) kosti již pokročilý. Je nutno mít na paměti, že základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří vlastně již v období dospívání.
Celoživotně v kostech celého těla dochází k odbourávání staré poškozené kosti a tvorbě nové. Do 25. – 30. roku věku převažuje jejich tvorba. Maximum kostní hmoty, hovoříme o takzvané vrcholové denzitě, má naše kostra kolem 30. roku věku, poté začíná převažovat proces odbourávání (osteoresorpce). Kosti postupně řídnou, mění se jejich struktura, stávají se křehčími, snižuje se pružnost a pevnost skeletu. Nejdramatičtěji se začne struktura kostí měnit u žen po menopauze, kdy kvůli úbytku hormonu estrogenu do pěti let po menopauze mohou ztratit až 5 % celkové kostní hmoty. U mužů se výskyt osteoporózy objevuje ve vyšším věku, není tak častý, ale ani oni nejsou bez rizika. Podle statistik se s ní potýká každý 5. muž po padesátém roce života. Zároveň je léčba osteoporózy u mužů obtížněji dostupná. Ne u všech léků souhlasily regulační orgány ČR s jejich používáním v praxi pro mužské pacienty. Přitom se často jedná o nemocné, kteří mají tzv. sekundární osteoporózu, tedy doprovázející jiné choroby, mnohdy nádorové onemocnění prostaty. Zlomeninu související s úbytkem minerálu utrpí v průběhu života 30 – 50 % žen a 15 – 30 % mužů.
Čtěte také: Zlomeniny krčku kosti stehenní - častou příčinou je osteoporóza
Osteoporóza primární a sekundární
Jako osteoporózu tedy označujeme úbytek minerálu spojený se špatnou kvalitou kosti, vedoucí ke zvýšenému riziku zlomeniny i po malém podnětu. Tato forma se nazývá primární osteoporóza, souvisí se stárnutím organismu a mezi populací výrazně převažuje. Velmi často se vyskytuje i sekundární osteoporóza způsobená jiným probíhajícím onemocněním (například cukrovkou, chronickým onemocněním jater a ledvin, zvýšenou činností štítné žlázy, zhoubným bujením, chronickými záněty pohybové aparátu…), podáváním některých léků, nadužíváním alkoholu, návykových látek nebo nikotinismu.
Čtěte také: Řídnutí kostní hmoty není radno podceňovat
Důležitá je prevence a sledování varovných signálů vlastního těla
Prevence úbytku kostní dřeně je první a nejúčinnější ochranou před vznikem osteoporózy. To znamená kvalitní stravu bohatou na bílkoviny, vápník, vitamin D (pomáhá vstřebávání vápníku do organismu) spojenou s přiměřeným pobytem na slunci a další vitaminy. Do povědomí veřejnosti se dostává i potřebný příjem vitaminu K2, který je nutný pro zabudování vápníku do kosti a ne do jiných tkání. Nezbytné jsou i další minerály a stopové prvky a také vhodný a dostatečný pohyb. Na to je třeba myslet už v prvních letech života dětí a snažit se jim nastavit správné životní návyky.
Příznaky již vzniklé osteoporózy bývají dlouho nenápadné, nemoc se někdy zjistí náhodně (například při rentgenovém vyšetření, ovšem pozor: rentgen odhalí nemoc až v situaci, kdy je úbytek kostní hmoty třetina a více z celkového množství) nebo se schovávají za běžné bolesti v zádech.
Nejčastějším projevem je zlomenina po malém podnětu. Typické jsou zlomeniny předloktí, obratlů ve středu hrudní nebo bederní části páteře a nejzávažnější je zlomenina krčku stehenní kosti.
„Varovnými signály, které by lidé neměli podceňovat, jsou například genetické dispozice. Pokud měl někdo z rodičů osteoporózu, respektive zlomeninu po padesátém roce věku, je vysoká pravděpodobnost, že potomek onemocní také,“ upozorňuje MUDr. Marie Ládová, specialistka z osteologické ambulance v Českých Budějovicích.
„Mezi další rizika patří předčasná menopauza u žen před 45. rokem věku, poruchy menstruačního cyklu, vlastní zlomenina před padesátým rokem věku, bílá rasa, snížení hladiny estrogenů i u mužů a řada onemocnění,“ vypočítává MUDr. Ládová.
Sáhněte si do svědomí
Na druhou stranu řadu faktorů, které vznik nemoci potencují, lze ovlivnit. Riziko zvyšuje nedostatečná fyzická zátěž (dlouhé sezení u počítače, nepravidelný nebo žádný sport, u nemocných osob dlouhodobé upoutání na lůžko), neplnohodnotná výživa (nedostatečný přísun vápníku a vitaminu D, nedostatek kvalitních bílkovin, nízký BMI – body mass index), kouření, nadměrná konzumace alkoholu a kávy, dlouhodobé užívání některých léků (kortikosteroidy, léky na ředění krve, antiepileptika).
Upozorněním na nemoc mohou být tupé, neurčité bolesti v zádech při delším sezení, stání i běžných denních činnostech, pokles tělesné výšky (až o 3 centimetry v produktivním věku), zakulacení zad, předsunutá hlava před tělo, hrb, abnormální zakřivení páteře (hrb v oblasti hrudní páteře), zhoršení pohyblivosti, povolené břicho. Každý jednotlivý signál by měl vést k návštěvě praktického lékaře.
Čtěte také: Denzitometrie - vyšetření kvality kostí
Zapojte se aktivně do boje o své kosti
Současný stav prevence rozhodně není uspokojivý. S osteoporózou se v České republice léčí jen 24 % žen a 12 % mužů. Přitom stačí navštívit svého praktického lékaře nebo gynekologa, buď při pozitivní rodinné anamnéze, nebo zjištění některého z varovných příznaků. Ten doporučí další vyšetření.
„To musí být komplexní. Je nutná anamnéza se zaměřením na výskyt zlomenin v rodině, laboratorní vyšetření a zcela bezbolestné denzitometrické vyšetření. Denzitometry bývají většinou součástí osteologických ambulancí a osteocenter. Na celém světě se vyšetřují domluvené lokality – bederní páteř, předloktí a horní část kyčelní kosti na množství minerálů a hustotu kostní tkáně,“ konstatuje MUDr. Ládová. Pro posouzení aktivity kosti se provádí laboratorní vyšetření. Na základě výsledku je doporučena léčba.
„Také musí být komplexní. Nefarmakologická spočívá v úpravě jídelníčku (strava bohatá na příjem vápníku, vitaminu D, K2 a bílkovin) a změny pohybové aktivity (omezení vysedávání u počítače, naopak zařazení minimálně 30 minut chůze denně, cvičení a dalších sportů). U žen v případě menopauzy je možná hormonální substituce. V případě, že léčíme osteoporózu se zlomeninou nebo rizikem vzniku zlomeniny, se pacientům podávají takzvané antiresorpční léky, které zabraňují úbytku kosti, případně zvyšují obsah minerálu v kosti,“ vypočítává MUDr. Ládová.
„Rozhodně je třeba pravidelné sledování pacientů a měření stavu kostní hmoty, abychom předešli mnohdy fatálním následkům osteoporózy,“ doplňuje MUDr. Ládová.
Jídelníček a pohyb až na prvním místě
Základem je úprava životního stylu. Omezit potraviny, které vstřebávání vápníku snižují (sycené nápoje kolového typu, černá káva). Naopak je třeba obohatit jídelníček o mléčné výrobky, listovou zeleninu, ořechy, mák, mořské plody, ryby, luštěniny. Vhodné jsou také rozinky, sušené meruňky, švestky, fíky, lískové oříšky i ovesné vločky v bohaté míře.
Pro udržení či rozvoj kostní hmoty v dospělém a starším věku je dobré provádět takovou aktivitu, při níž působí na aktivovanou část skeletu síla gravitace. Cvičení na podporu stability, silová cvičení s vahou vlastního těla, nebo na posilovacích strojích, protahovací, relaxační, ale i dechová cvičení jsou nejenom prevencí, ale i formou nemedikamentózní léčby osteoporózy.
Čtěte také: Význam pohybové aktivity v prevenci a léčbě osteoporózy
„Když přidáte 30 až 60 minut svižné chůze denně a lehké posilovací cvičení, ať už se zátěží či bez ní, zvýšíte svalovou sílu, zlepšíte koordinaci pohybů, což přispívá také k ochraně před pády a tedy zlomeninami,“ vysvětluje Mgr. Andrea Trajkova, vedoucí Rekondičního centra VŠTJ Medicina, kde o pacienty s osteoporózou pečují.
„Mezi vhodné fyzické aktivity patří pilates, cvičení na míči, jóga, tai-či. Pro pohybově aktivnější doporučujeme běžky, nordic walking, cvičení zaměřené na posílení svalů trupu, ale i balanční cvičení, které je důležité pro udržení rovnováhy,“ dodává Bc. Nicola Dörnerová, instruktorka zdravotně orientovaných lekcí Rekondičního centra VŠTJ Medicina, která sestavuje speciální cviky pro prevenci i léčbu osteoporózy. „Zcela nevhodné jsou švihové a prudké pohyby (i třeba sekání kosou na zahradě), aktivity, kde hrozí pád (kontaktní sporty) a pohyby s otřesy (aerobik),“ dodává Bc. Dörnerová.
„Volba konkrétní fyzické aktivity ale také závisí na celkovém zdravotním stavu jedince, zejména ve vyšším věku. V praxi je mnohdy velmi těžké motivovat k pravidelnému cvičení, zejména starší lidi. Obavy a předsudky vůči fyzickému cvičení často pramení už z jejich mládí. Je proto vhodné vést k pohybu a dostatečné fyzické aktivitě zejména mladší generaci. Včasná edukace a popularizace pohybové aktivity vede ke snížení incidence osteoporózy v pozdějším věku,“uzavírá Mgr. Trajkova.
