Osteoporóza je nemoc starých lidí. Následky osteoporózy se v naprosté většině projevují až v pozdějším věku, kdy je stupeň odvápnění (demineralizace) kosti již pokročilý. Je nutno mít na paměti, že základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří vlastně již v období dospívání.
Osteoporóza je závažným problémem vyššího věku. Jedná se o metabolický kostní syndrom charakterizovaný úbytkem celé kosti, snížením její mechanické odolnosti a v důsledku toho zvýšeným rizikem zlomenin. Onemocnění postihuje více ženy než muže. Upozorněním na nemoc mohou být tupé, neurčité bolesti v zádech při delším sezení, stání i běžných denních činnostech, pokles tělesné výšky (až o 3 centimetry v produktivním věku), zakulacení zad, předsunutá hlava před tělo, hrb, abnormální zakřivení páteře (hrb v oblasti hrudní páteře), zhoršení pohyblivosti, povolené břicho. Každý jednotlivý signál by měl vést k návštěvě praktického lékaře.
Které kosti nejčastěji osteoporóza postihuje?
Obecně lze říci, že osteoporóza postihuje všechny kosti v těle. Nejčastěji a nejdříve se však tato nemoc projeví zlomeninou předloktí. Tato osteoporotická zlomenina se vyskytuje u žen relativně brzy po přechodu, např. prostým zakopnutím a následným pádem na zem, kdy pacientka v obranném reflexu před sebe vymrští ruku, aby nedopadla na obličej, a zlomí si ji těsně nad zápěstím. Velmi často si ani pacientka, ani lékař neuvědomí, že tato zlomenina by mohla být projevem osteoporózy a je přehlížena.
Další typickou zlomeninou je zlomenina páteřních obratlů. Struktura těchto obratlů je řídká a při sebemenším nárazu dochází k jejich promáčknutí. Zatímco zlomená kost opět sroste a funguje většinou bez problémů, tak obratel už bohužel nebude nikdy pracovat tak jako dříve. Zlomenina páteřních obratlů se pak projevuje bolestí zad či shrbením postavy.
Třetí typickou a velmi obávanou zlomeninou je zlomenina krčku stehenní kosti. Jedná se o závažnou a komplikovanou frakturu, která je bohužel spjata i s vysokou úmrtností.
Příčiny vzniku osteoporózy
Příčiny vzniku osteoporózy mohou být různé. Riziko roste s věkem, nastupující menopauzou, nedostatkem vápníku, vitamínu D a dalších minerálů ve výživě, nedostatkem pohybu, sedavým způsobem života, ale také kouřením. Trpí jí až třetina žen po menopauze, ve věku nad 50 let ale postihuje i 15-30 % mužů.
Ač se osteoporóza vyskytuje především mezi staršími ročníky, zakládáme si na ni už od mala a v nadsázce ji můžeme připodobnit k ‚dětské nemoci‘. Tvorba kostní hmoty a kosterního aparátu totiž probíhá do třiceti let, poté začne ubývat. Pokud jsme se jako děti a během dospívání nebyli zvyklí hýbat, později se to na kostech projeví.
Rozvoj osteoporózy může sekundárně způsobovat i dlouhodobé užívání léků ovlivňujících metabolismus vápníku, jako jsou například glukokortikoidy.
Mezi onemocnění, která mají ve svých důsledcích vliv na kostní tkáň a mohou tak zapříčinit vznik osteoporózy, patří například poruchy štítné žlázy, revmatoidní artritida, diabetes mellitus 1. typu, stavy po transplantacích, onkologická onemocnění či chronická gastrointestinální onemocnění.
Osteoporóza primární a sekundární
Jako osteoporózu tedy označujeme úbytek minerálu spojený se špatnou kvalitou kosti, vedoucí ke zvýšenému riziku zlomeniny i po malém podnětu. Tato forma se nazývá primární osteoporóza, souvisí se stárnutím organismu a mezi populací výrazně převažuje. Velmi často se vyskytuje i sekundární osteoporóza způsobená jiným probíhajícím onemocněním (například cukrovkou, chronickým onemocněním jater a ledvin, zvýšenou činností štítné žlázy, zhoubným bujením, chronickými záněty pohybové aparátu…), podáváním některých léků, nadužíváním alkoholu, návykových látek nebo nikotinismu.
„Osteoporóza již patří k tzv. civilizačním chorobám a její výskyt stále narůstá. Vzhledem k tomu, že se objevuje především u starších osob, lze s prodlužující se délkou života oprávněně očekávat větší počet nemocných. To se týká především klasické postmenopauzální osteoporózy. Narůstá však také počet případů osteoporózy sekundární, jež je spojena s jinou vyvolávající příčinou. V některých případech je sekundární osteoporóza lépe léčitelná, protože známe její konkrétní příčiny a můžeme tak přímo ovlivnit faktory, které se na jejím vzniku podílejí. V každém případě ale platí, že je nutné dodržovat předepsanou a nepřerušovanou léčbu a pravidelně docházet na kontroly, i ty preventivní,“ vysvětluje prof. MUDr. Palička Vladimír, CSc., Dr. h.c., předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP.
Příznaky osteoporózy
Příznaky již vzniklé osteoporózy bývají dlouho nenápadné, nemoc se někdy zjistí náhodně (například při rentgenovém vyšetření, ovšem pozor: rentgen odhalí nemoc až v situaci, kdy je úbytek kostní hmoty třetina a více z celkového množství) nebo se schovávají za běžné bolesti v zádech (například bolest mezi lopatkami při dlouhém stání). Bolest se zpočátku objeví při delším stání, chůzi do schodů, při oblékání, zavazování tkaniček nebo zvedání z lehu. Později ji už vyvolá i sebemenší pohyb.
Velmi varovnými jsou často přehlížené, ale velmi bolestivé zlomeniny předloktí nebo obratlů, které mohou v pokročilých stádiích vznikat i jen v důsledku rychlejšího pohybu, kašle či kýchnutí. U žen k nim může dojít už před 60. rokem věku. Každý člověk, který takovou zlomeninu utrpí, by měl být velmi podrobně vyšetřen, aby se vyloučilo, že příčinou zlomeniny byla osteoporóza. Nejčastěji se lámou obratle v dolní části hrudní páteře a v horní části bederní páteře. Zlomenina (stlačení) obratle se může projevit náhlou a prudkou bolestí vystřelující do hrudníku, břicha či nohou. Někdy však zlomenina nevyvolá typické příznaky. Proto jen třetina lidí postižených zlomeninou obratle vyhledá po úrazu lékařské ošetření. Zlomeniny obratlů postupně vedou ke zmenšení a nahrbení postavy, k omezení pohyblivosti, k dechové nedostatečnosti a potížím s udržením rovnováhy. Pokud tedy víte, že jste dříve měřil (nebo měřila) alespoň o 4 centimetry více, pomyslete na osteoporózu s možným poškozením obratle a požádejte o odborné vyšetření.
„To musí být komplexní. Je nutná anamnéza se zaměřením na výskyt zlomenin v rodině, laboratorní vyšetření a zcela bezbolestné denzitometrické vyšetření. Denzitometry bývají většinou součástí osteologických ambulancí a osteocenter. Na celém světě se vyšetřují domluvené lokality – bederní páteř, předloktí a horní část kyčelní kosti na množství minerálů a hustotu kostní tkáně,“ konstatuje MUDr. Ládová. Pro posouzení aktivity kosti se provádí laboratorní vyšetření. Na základě výsledku je doporučena léčba.
Denzitometrie umožňuje stanovení rizika vzniku zlomenin
Denzitometrie je zobrazovací metoda, která se používá ke stanovení hustoty kostní tkáně a k určení množství minerálů v kostech s použitím minimálního množství rentgenového záření pomocí analytického programu. Nejčastěji se využívá ke stanovení hustoty kostní tkáně při onemocnění osteoporózou. Denzitometrie je bezbolestné vyšetření, které pacienta nikterak nezatěžuje. Díky denzitometrickému vyšetření je lékař schopen odhadnout, jak velká jsou rizika zlomenin spojených s osteoporózou.
Vyšetření mohou podstoupit pacienti se žádankou od specialisty, například od ortopeda, gynekologa nebo revmatologa. Doporučuje se mužům i ženám nad 55 let, především však ženám po menopauze. Mladší pacienti mohou na vyšetření na základě doporučení lékaře, například v důsledku úrazů nebo onkologických onemocnění.
Čtěte také: Denzitometrie - vyšetření kvality kostí
Léčba osteoporózy
„Léčba musí být komplexní. Nefarmakologická spočívá v úpravě jídelníčku (strava bohatá na příjem vápníku, vitaminu D, K2 a bílkovin) a změny pohybové aktivity (omezení vysedávání u počítače, naopak zařazení minimálně 30 minut chůze denně, cvičení a dalších sportů). U žen v případě menopauzy je možná hormonální substituce. V případě, že léčíme osteoporózu se zlomeninou nebo rizikem vzniku zlomeniny, se pacientům podávají takzvané antiresorpční léky, které zabraňují úbytku kosti, případně zvyšují obsah minerálu v kosti,“ vypočítává MUDr. Ládová.
„Rozhodně je třeba pravidelné sledování pacientů a měření stavu kostní hmoty, abychom předešli mnohdy fatálním následkům osteoporózy,“ doplňuje MUDr. Ládová.
Zapojte se aktivně do boje o své kosti
Pro účinný boj s osteoporózou je nutné věnovat dostatečnou pozornost primární a sekundární prevenci.
„Do primární prevence spadá série opatření, která pro sebe a své kosti může udělat téměř každý. Vhodné je začít co nejdříve, ideálně už v mladém věku. Zdravý životní styl s dostatečným pohybem představuje totiž optimální způsob prevence. Vhodná pohybová aktivita podporuje tvorbu kostní hmoty. Na začátek mohou pacienti zvolit svižnou chůzi, pilates, jízdu na kole nebo cvičení s vlastní vahou. Důležité je zaměřit se i na správné stravovací návyky, zejména na dostatečný přísun vápníku, vitaminu D a živočišných bílkovin,“ uvádí Ing. Věra Hrušková, předsedkyně Ligy proti osteoporóze, která zastupuje zájmy pacientů s osteoporózou v České republice. Sekundární prevence představuje opatření po již prodělané osteoporotické zlomenině. U těch se zvyšuje nebezpečí zhoršení průběhu choroby a riziko dalších zlomenin.
Čtěte také: Potraviny pro zdravé kosti
Desatero v boji proti osteoporóze
- S prevencí osteoporózy je nutné začít v dětství a pokračovat v ní po celý život.
- Pro vznik osteoporózy jsou kritická období dospívání, menopauzy a stáří; osteoporóza se nevyhýbá ani mužům.
- Optimálním zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky.
- Tvrdé sýry jsou vhodnějším zdrojem vápníku než sýry tavené.
- Laktóza a kyselé prostředí zvyšují využitelnost vápníku.
- Některé druhy zeleniny jsou doplňkovým zdrojem vápníku.
- Vitaminy (D, C, B6, K1) mají prioritní význam při vstřebávání vápníku a jeho ukládání.
- Pro prevenci a léčbu osteoporózy je důležitý pohyb a cvičení
- Kouření a nadměrné pití černé kávy působí negativně na metabolismus vápníku.
- Při nedostatku vápníku ve stravě jsou nezbytné přípravky s vápníkem. Optimální jsou ty, které obsahují i potřebné vitaminy, zejména vitamin D, B6, C a K1.
Čtěte také: Význam pohybové aktivity v prevenci a léčbě osteoporózy
Doplňky stravy při osteoporóze
- Vápník: je zcela nezbytný pro stavbu kostí.
- Vitamín D: ani bez něj se neobejde správná tvorba kostí.
- Hořčík: působí blahodárně nejen na kostní hmotu, ale také na svaly, které udržují tělo v lepší stabilitě.
- Kombinované přípravky: jsou vhodné jednak jako doplněk k medikační léčbě osteoporózy, ale také coby prevence jejího vzniku. Kromě vápníku, vitamínu D a hořčíku by také měly obsahovat další minerály, jako je mangan, měď, zinek či bór.
- Vitamíny B6, B9, B12 (B-komplex): napomáhají k přeměně nežádoucího homocysteinu na neškodné aminokyseliny cystein a methionin.
