Poruchy nálady, nekonečně se vlekoucí infekce, oslabená imunita. „Většina lidí si raději vezme dvakrát denně multivitamin či od lékaře žádá předepsat antibiotika, místo aby se pořádně najedla, pravidelně sportovala a pořádně se vyspala,“ nabízí jednoduchou a levnou radu MUDr. Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR a lékař pro intenzivní péči ve VFN Praha.
Pokud se cítíme fyzicky špatně, pak tomu odpovídá i naše psychická pohoda. Není přitom tolik důležité, zda je příčinou špatného fyzického stavu úraz, nemoc nebo snížená imunita.
Pokud mám dobré informace, v žádných lékařských slovnících pojem jarní únava nenalezneme. Proč je tedy s jarem únava spojena? Co vše na to má vliv a nakolik je to pravda a z jaké části to je pouze „téma“, které rádi slyšíme:-)
Většinou se nejedná o klasickou únavu, ale spíše o poruchy nálady, které se pak projeví třeba právě takto.Psychiatři potvrdí, že podzimní a jarní měsíce jsou často právě s poruchami nálady spojené.
Pravdou je, že někteří se s přicházejícím jarem cítí více unaveni. Máte nějakou radu?
Především doporučuji dostatek pohybu venku a dostatek odpočinku. A také neklást na sebe větší pracovní či jiné nároky než dokážete zvládnout. Často je totiž příčinou „únavy“ nepřiměřený nátlak, který na sebe sami klademe nebo na sebe necháme naklást z okolí.
Dnes má mnoho dospělých imunitní systém poškozený a při každé příležitosti jsou nemocní. Čím to? Proč se to tak děje?
Poruchy imunitního systému ve smyslu oslabení (tzv. imunodeficience) mohou být vrozené nebo získané. Ty vrozené jsou naštěstí vzácné a jsou velmi špatně léčitelné. Naprostou většinu snížení imunity tvoří poruchy získané. Zde se jedná buď přímo o onemocnění imunitního systému (např. nákaza HIV) nebo o nepřímý vliv jiných onemocnění (nádory, cukrovka, poruchy výživy, stres atd.). Určitý vliv může mít i prostředí, ve kterém se jedinec pohybuje.
Pokud mě skolí každý bacil, či vir, co můžu udělat proto, abych tolik náchylná k nemocem nebyla?
Každé onemocnění vede v určité fázi k oslabení imunitního systému a tím k většímu riziku "dalšího" nakažení či zhoršení stavu. Typickým příkladem je situace, kdy na relativně banální virovou infekci "nasedne" mnohem vážnější tzv. bakteriální superinfekce. Zabránit tomu můžeme nejlépe tím, že se nesnažíme nemoci "přechodit", ale naopak zodpovědně vyléčit. Často 1-2 dny v klidu zabrání 14-denní pracovní neschopnosti. To dnes ví i rozumní zaměstnavatelé.
Lze obnovit činnost imunitní systém, když je takto nefunkční? Pokud ano Jak...Pokud ne - jak si s častými nemocemi poradit?
Jak jsem již uvedl, tak vrozené poruchy imunity jsou těžko léčitelné. Neumíme totiž odstranit základní problém, takže prakticky jen zmírňujeme následky. Naopak u získaných poruch imunity už dokážeme poměrně hodně. Paradoxně ale největší úspěchy mají ta nejjednodušší a nejlevnější opatření (dobrá strava, dostatek spánku, pečlivá kompenzace glykémií u diabetiků, prevence přenosu sexuálně přenosných nemocí atd.). Až na druhém místě je léčba různými preparáty. Bohužel většina lidí si raději vezme 2x denně multivitamin či od lékaře žádá předepsat antibiotika, místo aby se pořádně najedla, pravidelně sportovala a pořádně se vyspala.
Doporučíte něco, jak podporovat imunitní systém u dětí?
Viz má předchozí odpověď. Děti se postupně během života setkávají s různými antigeny (škodlivinami), ale na většinu z nich dokáže jejich tělo přirozeně zareagovat a bránit se. Samozřejmě se bavíme o dobře živeném dítěti se zdravým životním stylem. Nejhorší, co může rodič pro své dítě v tomto ohledu udělat je to, když z něj vychovává "skleníkové" dítě. Jiná je samozřejmě situace u dětí s vrozenými imunodeficity.
Mamince se uzdraví dítě v nemocnici, ale po příchodu do školky je opět nemocné. Co radíte?
Maminka musí být trpělivá, protože se nejedná o nic neobvyklého. Nejčastějšími původci těchto školkových onemocnění jsou různé respiračí viry, na které se naše tělo po setkání s nimi naučí reagovat. Až do nástupu do školky se ale dítě potkává většinou s úzkou skupinou lidí (rodina) a laicky řečeno si "zvykne" pouze na jejich virovou výbavu. Po nástupu do školky se najednou potká se velkým novým kolektivem, každý si tam přinese tu svoji "výbavu" z domova a většinou si ji navzájem předávají. Někdy k tomu přispívá i určitý stres dětí z nového prostředí a nový režim. Navíc v předškolním věku mohou děti mít zvětšené tzv. nosní mandle, kde se může infekce udržovat. Zde je na místě konzultace na ORL. Každé nachlazení zodpovědně doléčit a děti nepřetěžovat. Důležité je mít dobrého pediatra, který vyloučí závažnější příčinu a neplýtvá antibiotiky.
Jakou v uvedenou chvíli doporučujete léčbu – alternativní versus antibiotika?
Antibiotika mají být použita skutečně jen v indikovaných případech. To je právě ukázka dobrého pediatra - antibiotika sice používá, ale cíleně a zodpovědně. Rozhodně si antibiotika pro své dítě nevynucujte, jen byste mu uškodili.
Přečtěte si také
Také imunitu dětí posílí jednoduché postupy – třeba dostatek spánku nebo jogurt ke svačině. Přečtěte si o tom víc. Jak posílit imunitu poradí i stejnojmenný článek.
Jaké jsou vaše zkušenosti? Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář