U žen užívajících v období menopausy (přechodu) hormonální substituční léčbu na bázi kombinace estrogenu a progestinu je podle nejnovější americké studie mnohem vyšší riziko, že se u nich rozvine rakovina prsu. Toto riziko však neplatí pro ženy, které užívají hormonální substituci pouze na bázi estrogenu. Informovala o tom Americká lékařská asociace.
Ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček však připustil, že rizikem je i časté střídání partnerů a orální pohlavní styk. „Příčina tkví v papillomaviru, který má velká část mladých žen mezi 20. až 25. rokem – i když o tom vůbec nemusí vědět. Jde o stejný virus, který je příčinou vzniku rakoviny děložního čípku,“ upřesnil.
Mezi nemocnými roste počet mladších lidí, kterým lékaři objeví nádor v zadní části krku. „Souvisí to právě s tím, že mladí lidé začínají se sexuálním životem dřív, tedy v tom opět vidíme působení papilomaviru, ale nadále je hlavní příčinou vzniku rakoviny hlavy a krku kouření, “ uvedl MUDr. Marek Svoboda z Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů MOÚ.
Při tomto onemocnění velmi záleží na tom, v jakém stádiu se na něj přijde. První a druhé stádium zaručuje šanci pacientů na vyléčení. I proto by si měl každý všímat několika základních příznaků:
- pocit cizího tělesa v krku či ústech,
- krvácení,
- ztížené anebo bolestivé polykání,
- pocit neustále ucpaného nosu,
- zápach z úst,
- u nádorů oblasti patrových mandlí se mohou objevit i přenesené bolesti ucha,
- na nádor upozorní i nemožnost nasazení zubní protézy,
- při rozsáhlejším onemocnění dochází k postižení žvýkacích svalů a tím omezené otvírání úst
- chrapot,
- zduření na krku, ve většině případů nebolestivé.
Pokud máte podobné potíže, měli byste jít na konzultaci ke krčnímu lékaři. Zvláště v případě, že kouříte cigarety nebo dýmku, pravidelně pijete alkohol, pracujete v rizikovém prostředí s výskytem karcinogenních látek, hodně se opalujete a víte, že máte v těle virus HPV a také, pokud preferujete orální sex. Přitom stačí, abyste kývli jen na jednu položku z předchozího výčtu rizikových faktorů.
Případů je stále víc - celosvětově
Nádorů hlavy a krku v posledním desetiletí na celém světě dramaticky přibývá, a to zejména u žen. Ročně je nově diagnostikováno asi 363 000 případů, 200 000 pacientů bohužel ročně umírá. V Evropě se za rok vyskytne odhadem kolem 140 000 případů a 65 000 pacientů na tuto chorobu zemře. Jde o čtvrtý nejčastější nádor u mužů. V současné době je doba přežití u pacientů s recidivujícím nebo metastazujícím karcinomem hlavy a krku zhruba šest měsíců. V ČR se diagnostikuje asi o 1 150 případů ročně, 650 lidí s tímto onemocněním každý rok zemře (tj. zhruba tolik jako u karcinomu děložního hrdla).
Diagnostika a možnosti léčby
Nemocní s nádory oblasti hlavy a krku vyžadují přístup týmu, který se skládá z mnoha lékařských odborností - ORL, radiologie, klinické onkologie, zobrazovací diagnostiky, chirurgie či patologie.
Základem stanovení diagnózy je rozhovor s nemocným, zaměřený na místní a celkové příznaky i rizikové faktory. Poté následuje klinické vyšetření. Řada nádorů je dobře přístupná vyšetření zrakem, pohmatem či endoskopickými metodami. Ze všech zjištěných novotvarů se odebírá vzorek na histologické vyšetření.
Léčba závisí na pokročilosti a lokalizaci nádoru i celkovém stavu nemocného. Obvykle se kombinuje více léčebných režimů. Chirurgické řešení bývá úspěšné u nádorů, které se nerozšířily do okolí. Kombinuje se s ozařováním.
Ozařování lze kombinovat s biologickou léčbou i chemoterapií. Kombinace chemoterapie s ozařováním sice prodlužuje pacientům život, ale provází ji často vážné nežádoucí účinky. Pokud tato kombinace selže, je další prognóza nemocného špatná a délka přežití obvykle nepřesáhne 3 měsíce.
Vypadá to, že průlomem v léčbě tohoto typu nádorů je biologická léčba. Na rozdíl od chemoterapie působí převážně na buňky nádorové a zasahuje cíleně do nitrobuněčných pochodů, které vedou k přeměně normálních buněk v buňky nádorové. Podmínkou úspěchu je v léčbě nádorů hlavy a krku to, že se jedná o typ nádoru, jehož buňky mají na svém povrchu receptory pro epidermální růstový faktor.
Přidat nový komentář