Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Upravený a zkrácený záznam živé diskuse (chatu) s paní prim. MUDr. Olgou Dlouhou, CSc. z Foniatrické kliniky VFN, která proběhla ve čtvrtek 9. května 2002 mezi 10. a 12. hodinou na www.ordinace.cz
Moderátor: Vítám vás v dnešní živé diskusi a přeji všem, aby byla plodná.
Dr. Olga Dlouhá: dobrý den.
Moderátor: Mohu se hned na úvod zeptat, jak je na tom ČR s problematikou související s dnešním tématem?
Dr. Olga Dlouhá: Poměrně dobře z hlediska diagnostiky i péče.
Moderátor: I z hlediska srovnání s vyspělými státy?
Dr. Olga Dlouhá: Co myslíte vyspělým státem - určitě jsme na tom tak dobře jako evropské státy, letos máme 80 let oboru foniatrie - na náš kongres přijedou kolegové z celé Evropy.
Moderátor: Vady řeči známe všichni ze svého okolí. Jde asi ponejvíce o ráčkování, koktání atd. Co se však rozumí "opožděným vývojem řeči"?
Dr. Olga Dlouhá: Opožděný vývoj řeči není vlastně diagnoza, ale pouze příznak, např. vývojové poruchy řeči, dysfázie, dysarthrie apod. Jedná se o časově opožděný nástup rozvoje řeči dítěte a většinou už i o aberanci. vývojovývh poruch řeči přibývá v současné době vzhledem k pokroku v gyn- porodnictví, rodí se více rizikových dětí.
Moderátor: Jsem laik a jako takový se zeptám: rozvoj vědy, pokrok v gyn-porodnictví znamená více poruch? Laik by předpokládal pravý opak.
Dr. Olga Dlouhá: Dispenzarizujeme více nedonošených dětí, které se rodí s extrémně nízkou porodní hmotností a díky kvalitní neonatologiské péči přežívají (např. děláme screening poruch sluchu a řeči u těchto dětí, např. ze souboru 700 dětí měly 2/3 dětí porodní hmotnost pod 1500 g/. Riziko vývoje neurosenzorických postižení u těchto dětí je vyšší než u fyziol. novorozenců. Např. incidence závažnějších poruch sluchu je z našeho souboru 2,6%, v běžné populaci je to 1 promile.
Moderátor: Aha. Lze opoždění ve vývoji řeči dohnat? Např. při nástupu do první třídy ZŠ už je dítě "kompletní"?
Dr. Olga Dlouhá: Záleží o jakou základní diagnozu se u dítěte jedná. Opožděný vývoj řeči tzv. prostý s familiárním výskytem v některých rodinách se převážně kompenzuje v rámci logopedické péče do školního věku. Pokud se jedná o vážnější organické postižení CNS při dysarthriích (v rámci neurol. postižení) a dysfáziích, musí dítě většinou chodit do speciální MŠ a po odkladu školní docházky příp. do speciální třídy, nebo ho lze integrovat dle místních možností. Vždy záleží jaké má dítě celkové rozumové schopnosti - při hraničním intelektu či přímo mentálním opoždění je už situace komplikovanější. Předpokladem dobrého zajištění péče - edukace řeči - je včasný záchyt tohoto problému. Ideální je věk 3 let, aby byl čas využít všechny rhb možnosti.
Moderátor: Čím si vysvětlujete stesky našich pedagogů u zápisu do prvních tříd, že přibývá dětí s vadami řeči: jedná se spíše o složitější vady nebo nepozornost rodičů?
Dr. Olga Dlouhá: Stále je nejčastější poruchou řeči patlavost - dyslalie - neorganické postižení, nepřesná realizace hlásek v konkrétních artikulačních okrscích. Klasicky je ideální, když dítě s dyslalií je po 5ti leté prohlídce u pediatra odesláno na foniatrii - důležité je, aby dítě viděl i foniatr, aby vyloučil. např. poruchu sluchu i přechodného charakteru (napři. při opak. zánětech horních cest dýchacích) a aby vyloučil závažnější řečovou vadu. Ideální docházka na logopedii je v předškolním věku - zde ovšem záleží na kvalitě rhb a spolupráci rodičů. nyní, pravda, rodiče příliš času nemají, ale u obyčejné patlavosti je intenzivní cvičení výslovnosti nejdůležitější. Dalším problém v tomto věku je výměna dentice - tedy i stomatologická, příp. orthodontická péče. Otázka preventivních vyš. chrupu u dětí. Vadnou výslovnost, resp. nepokračující úspěšnost rhb může omezovat tzv. zkrácená podjazyková uzdička, to by opět měl posoudit foniatr.
Moderátor: Všímám si i vad řeči dospělých. Když si odmyslím zanedbání v mládí: jak si stojíme ve schopnosti tyto poruchy odstraňovat, tzn,. včasné podchycení a trpělivá léčba podmínkou.
Dr. Olga Dlouhá: Pokud se jedná o patlavost, resp. známé ráčkování (rotacismus) či šišlavost (sigmatismus) v dospělém věku se již hůře tyto vady odstraňují - patologický stereotyp je zafixovaný. hodně také záleží na skusu, na postavení zubů. Ideální je dobrá spolupráce rodičů klienta s dobrým logopedem v dětství. Z hlediska zajištění, dostupnosti péče v ČR - foniatrická odd. a logopedická pracoviště jsou jednak státní, fakultní při FN, ale v posledních 10ti letech převažují soukromá pracoviště. Metodicky je zvyšování odbornosti u obou profesí, foniatrů a logopedů, zajiš"továno postgraduálním vzděláváním přes IPVZ a přes odborné společnosti. Foniatři jsou členy ORL společnosti, vedu sekci pro foniatrii a pedaudiologii, a logopedi mají Asociaci klinických logopedů. Je však důležité vědět, že se jedná o speciální pedagogy pracující ve zdravotnictví, tedy ty, co jsou školeni systémem podobným jako lékaři, např. skládají odbornou atestaci. Početně si myslím, že v ČR je foniatrů a logopedů dostatek. Ale jako ve všech profesích - někdo je - i přes všechna školení lepší a někdo horší. --
Moderátor: Nicméně věda pokročila a tudíž odstranitelné vady lze chápat jako daleko převyšující ty bohužel trvalé. Myslíte si, že u pediatrů jsou rodiče dostatečně informováni? Nestěžují si vám v ordinaci, že "netušili...."?
Dr. Olga Dlouhá: Máte pravdu - stále je běžné i v naší, pražské oblasti, že děti s příznakem opožděného vývoje řeči jsou odesílány na naše pracoviště až ve věku 4-5ti let, což je škoda. a rodiče si i stěžují, že jim pí doktorka či pan doktor říkali známou větu: "bude mluvit, až vás hlava bude bolet ..." je rovněž pravda, že pediatři příliš rodiče neinformují o sociálních možnostech, různých příplatcích, dávkách na pomůcky apod., na které mají postižené děti nárok. To je otázka vztahu k pojišťovnám - aby zřejmě pediatr "neutrácel" více peněz... Podobně je to např. s dopravou sanitkami - opakovaně vidíme, že pediatři nechtějí psát matkám transfery...vše je otázka komunikace s rodiči..
Moderátor: Mohu doma zjistit, že u mé ratolesti se schyluje k opožděnosti řeči? Mohu na to přijít dříve než pediatr? Nebo je něco, co by mě vyburcovalo k jeho mimořádné návštěvě?
Dr. Olga Dlouhá: ve fyziologickém vývoji řeči je velká variabilita, ale obecně lze říci: kolem 1 roku první slova, do 2 let slušná slovní zásoba (myslím pasivní - to je ta oblast výrazů a vztahů, kterým dítě rozumí) a aktivní, to jsou již aktivně užité výrazy adekvátně k situaci, ideální je užití vět od 2-2,5 let, věty s předmětem do 3 let, běžně dítě vypráví kolem 3-4 let. je známé a výzkumy potvrzené, že dívky jsou ve vývoji řeči šikovnější. Je to průkazné hlavně v bohatosti užití adjektiv a slovesných tvarů. tedy pokud vaše dítě dobře rozumí a začíná v expresi komunikovat uvedeným způsobem, neměl by vzniknout problém z hlediska nějakého organického postižení CNS. Jsme rádi, když se spontánně naučí do 5ti let i ty neblahé artikulační okrsky, pokud ne - docvičí. Dobrou pomůckou, srovnáním je docházka do MŠ - kdy rodič může vidět vrstevníky a věřím, že se i od učitelek MŠ často dozví více o problémech a chování dítěte než od pediatra, který objektivně ve své ordinaci příliš času na dítě nemá, resp. má čas na jeho angínu, bronchitidu .., a ne na vyšetření řečového projevu, jemné motoriky apod.
Moderátor: Děkuji. Škoda, že nebylo víc diskutujících, ale zřejmě krásné počasí vyhnalo tazatele na dovolenou. Anebo máme čtenáře, které tento problém naštěstí netrápí - což by nás naopak mělo těšit. V každém případě Vám děkuji za trpělivost. Ještě počkáme minutku, zda se přecejen neobjeví dotaz a pak - na shledanou.
Dr. Olga Dlouhá: Děkuji Vám za Vaše dotazy - podle složení rodičů našich dětských pacientů si myslím, že by spíše měli čas večer. Naštěstí těch problémů tolik zas není, mějte se hezky.
Přidat nový komentář