Onemocnění štítné žlázy v těhotenství a po porodu

Štítná žláza má významný vliv jak na schopnost otěhotnět, průběh těhotenství a porodu, tak i na psychický vývoj dítěte. Poruchy funkce štítné žlázy (nejčastěji hypotyreóza - snížená funkce) mohou vyvolat problémy s otěhotněním - anovulační cykly. Rovněž může dojít ke komplikacím v těhotenství - potratu, předčasnému porodu, abrupci placenty, častějšímu porodu císařským řezem.

Ženy se zvýšeným rizikem poruchy štítné žlázy v těhotenství

• Ženy, které měly poruchu štítné žlázy v minulosti nebo ji mají v rodině
• Ženy se strumou nebo uzly ve štítné žláze
• Ženy s pozitivními tyreoidálními protilátkami
• Ženy s klinickými příznaky a laboratorními nálezy svědčícími pro možnou poruchu štítné žlázy
• Ženy s cukrovkou 1. typu a některými chorobami z poruchy imunity (celiakie, perniciózní anemie a jiné)
• Ženy, které byly v minulosti léčeny ozařováním
• Ženy, které prodělaly předčasný porod, spontánní potrat nebo byly léčeny pro neplodnost

Proto již v době, kdy těhotenství plánujete, navštivte svého praktického lékaře a poproste ho o stanovení hormonů štítné žlázy, v ideálním případě i protilátek proti štítné žláze. Pokud jste již těhotná, nechte si ihned odebrat krev na stanovení hormonů štítné žlázy u svého gynekologa či praktického lékaře. Pokud bude některá hodnota mimo normální rozmezí, lékař vás odešle na podrobé endokrinologické vyšetření do endokrinologické poradny. Gravidní ženy, u nichž bude zjištěna některá z chorob štítné žlázy, budou sledovány v této poradně a v případě potřeby adekvátně léčeny.

Poruchy funkce štítné žlázy probíhají v mnoha případech bez příznaků. Často bývají příznaky přítomny, avšak jsou přičítány těhotenství nebo poporodnímu období.

Čtěte také: Poruchy štítné žlázy. Jak je poznáme?

Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)

Projevuje se hlavně sníženou výkonností (fyzickou i psychickou), sklonem k depresím, únavou, zimomřivostí, přibýváním na váze, padáním vlasů, bolestí svalů i kloubů, prosáknutím podkoží v obličeji či na končetinách, suchou kůží a sklonem k zácpě.

Pokud má plod vrozeně nefunkční či chybějící štítnou žlázu a tato vada není odhalena hned po porodu, dojde k rozvoji tzv. kretenismu. Jde o těžkou formu růstové a mentální retardace, se kterou se naštěstí v civilizovaných zemích díky screeningu v prvních dnech po porodu a včasné léčbě dnes již nesetkáváme. Pokud však poruchou štítné žlázy trpí matka, je situace složitější. V těžkých případech může nedostatek hormonů štítné žlázy matky vést ke zhoršení inteligence a špatnému prospívání dítěte. Avšak i méně závažný nedostatek, který je relativně častý, může nepříznivě ovlivnit duševní vývoj dítěte. Může mu ubrat několik bodů IQ či vyvolat poruchy soustředění ve škole.

Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza)

Projevuje se zejména únavou, zvýšenou nervozitou a podrážděností, nesnášenlivostí tepla, výraznějším pocením, bušením srdce, jemným třesem prstů, hubnutím při dobré chuti k jídlu, nespavostí, někdy průjmy.

Nadbytek hormonů štítné žlázy v těhotenství není tak častý jako jejich nedostatek. Přesto se však může vyskytnout. Nevede sice k ovlivnění inteligence, ale může vést ke špatnému růstu plodu a v těžších případech i k potratu a komplikacím při porodu. V případě těžké formy Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy s vysokým titrem protilátek proti TSH-receptoru (TRAK) se může toho onemocnění vzácně přenést i na novorozence a vyvolat u něj závažný stav v důsledku urychlení metabolismu, který se musí léčit na jednotce intenzívní péče.

Hypertyreóza v graviditě v žádném případě není indikací k ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů.

Vyšetření štítné žlázy v těhotenství

Ke správnému posouzení aktuálního stavu i rizika komplikací je nutné v rámci screeningu v graviditě vyšetřovat v krvi TSH, protilátky (TPOAb) a FT4 Optimální je odběr v 5 –6 týdnu gravidity, nicmé­ně za současných podmínek je v České republice reálné provádět screening při prvním krevním odběru v těhotenství v rámci scree­ningu vrozených vývojových vad v 9 –11 týdnu gravidity.

Pokud screening v 1 trimestru není proveden, pak lze v krajním případě provést vyšetření alespoň v 16 týdnu gravidity při odběru na kla­sický „triple test“ Vyšetření v 16 týdnu však nezachytí důležité ob­dobí pro vývoj plodu v 1 trimestru V případě patologického vý­sledku musí být neprodleně konzultován endokrinolog, který rozhodne o dalším postupu. Je důležité vědět, že v těhotenství jsou poněkud jiné normy pro vyšetřované parametry než u běžné popu­lace.

Čtěte také: Časné příznaky těhotenství

Léčba poruch štítné žlázy v těhotenství

Strategie léč­by v graviditě se však liší od běžné populace a měl by ji řídit endokri­nolog. Ten posoudí, zda potřebujete léčbu, a předepíše vám preparát s hormonem štítné žlázy (pokud máte jeho nedostatek) či naopak lék tlumící štítnou žlázu (pokud máte nadbytek hormonů štítné žlázy). Budete chodit na kontrolní krevní odběry po několika týdnech až měsících.

Čtěte také: Hemoroidy v těhotenství potrápí nejednu ženu

Uzly ve štítné žláze v těhotenství

Štítná žláza i uzly se mohou v těhotenství mírně zvětšovat a uzlů může přibývat. Riziko, že v těhotenství zachycený uzel ve štítné žlá­ ze je zhoubný, je sice mírně vyšší (1,8krát) než v ostatní populaci, celkově je ale v graviditě 90–95 % uzlů nezhoubných. Nález uzlu v graviditě je indikací k ultrazvuku, který rozhodne, zda je nutná punkce (FNAB). I v případě benigního výsledku je uzel pravidelně kontrolován ultrazvukem (za 6, 12, 24 měsíců). Pokud je výsledek FNAB podezřelý, nebo dokonce maligní, je indikována operace ve 2 nebo na rozhraní 2 a 3 trimestru na specializovaném pracovišti, přerušení těhotenství není indikováno. U maligních nebo podezře­lých uzlů diagnostikovaných až ve 3 trimestru a před porodem lze s přihlédnutím ke konkrétnímu případu odložit operaci po porodu, protože operace ve 3 trimestru zvyšuje riziko předčasného porodu. Tyto případy jsou však naštěstí vzácné. Je­li po porodu a po operaci  indikována léčba radioaktivním jodem, je možné ji odložit až po ukončení kojení a v mezidobí podávat supresní léčbu tyroxinem. Případy se vždy řeší individuálně. Léčba radioaktivním jodem nemá žádné negativní vlivy na další těhotenství, to by však nemělo násle­dovat dříve než za 6 měsíců.

Velmi důležité bude i sledování po porodu, kdy často dochází ke změnám funkce štítné žlázy.

Poporodní tyreoiditida

Poporodní tyreoiditida, jak již název napovídá, je zánět štítné žlázy vzniklý v souvislosti s porodem. Nejčastěji se objevuje u těch žen, které již nějakou poruchou štítné žlázy trpí nebo mají pouze pozitiví protilátky proti štítné žláze. U těchto žen vídáme přechodné zvýšení funkce štítné žlázy několik týdnů po porodu, které asi za 3 až 4 měsíce po porodu přechází do výrazné hypotyreózy, tedy funkce snížené. V některých případech sice může posléze dojít i ke spontánní úpravě, ale často snížená funkce dlouhodobě přetrvává. Z těchto důvodů je nutné ženy pravidelně sledovat nejen v době těhotenství, ale i po porodu.

Čtěte také: Poporodní deprese

U žen, které se léčily v těhotenství pro hypertyreózu, je po ukon­čení kojení vždy třeba zvažovat některou z forem definitivního řešení. U žen plánujících další graviditu se obvykle doporučuje operace. Pokud žena další těhotenství neplánuje a dojde ke zlepšení s možností vysazení léků, je možné pouhé sledování, lze indikovat i léčbu radiojodem. Ženy léčené pro hypertyreózu v minulosti mají zvýšené riziko návratu či zhoršení choroby v 1 trimestru těhotenství i po porodu, proto by měly být pečlivě sledovány.

Při správné léčbě proběhne těhotenství normálně a vaše dítě bude zdravé.