Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Lidské oko je velmi komplexní orgán, který se skládá z mnoha různých struktur a každá má svou nezastupitelnou funkci. Mezi nejdůležitější a také nejcitlivější části oka se řadí sítnice neboli retina. Jedná se o tenkou vrstvičku nacházející se vzadu na vnitřní stěně oka, která obsahuje nervová vlákna a světločivné buňky: tyčinky a čípky.
„Sítnice zachycuje obraz jako světločivný čip v digitálním fotoaparátu a zrakovým nervem jej posílá do mozkové kůry. Onemocnění sítnice je vždy velmi závažné a často nevratné a může vést až ke ztrátě zraku,“ upozorňuje docentka Skorkovská. Pro ostré vidění, čtení, řízení auta, sledování televize a rozeznávání obličejů je nejdůležitější centrální část sítnice, zvaná žlutá skvrna neboli makula. Jde o místo nejostřejšího vidění. Periferní sítnice pak slouží k perifernímu vidění. Důležitou součástí oka je také sklivec. Jedná se o rosolovitou, průhlednou tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici. Sítnice i sklivec spolu úzce souvisejí: Poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice a tím pádem i k poruchám vidění.
Poškození sítnice: na vině může být stárnutí, genetika, úrazy i nádory
U sítnice může docházet k degenerativním změnám, které jsou geneticky vrozené, anebo přicházejí pod vlivem stárnutí – v druhém případě se jedná o věkem podmíněnou makulární degeneraci, označovanou často zkratkou VPDM. Postihuje především lidi nad 50 let a je nejčastější příčinou závažného poškození zraku a významného poklesu vidění, kdy dochází k výpadku centrálního vidění a zůstává pouze periferní. Odborníci uvádějí, že na tento typ makulární degenerace mají vliv i civilizační vlivy a životní styl – kouření, obezita, vysoký krevní tlak, ultrafialové záření, nevyvážená strava, nedostatek vitaminu E...
„V důsledku degenerace sítnice, ale také vlivem úrazů, nádorů a zánětů může dojít k takzvanému odchlípení sítnice, kdy se sítnice nadzvedává a postupně odlučuje od oční stěny. Odchlipování postupuje od okrajů až ke středu sítnice, kde je místo nejostřejšího vidění, proto také často dochází k výraznému poškození zraku,“ popisuje primářka Šárka Skorkovská. Signálem postupujícího odchlípení sítnice může být clona, která se objeví při okraji zorného pole, v počátku nejčastěji v dolní části oka jakoby u nosu. Příznakem sesychání sklivce jsou zákalky, takzvané létající mušky. Odloučením zadní plochy sklivce od sítnice může vznikat větší pohybující se zákal, který někdy obtěžuje při čtení nebo jiné činnosti a pacienti jej popisují jako „pavoučka“. Zákaly jsou většinou neškodné, ty větší lze odstranit laserovým zákrokem (vitreolýzou). Pocit padajících sazí ale může být příznakem nebezpečnějšího onemocnění – trhliny v sítnici. Jestliže je prokázané odchlípení sítnice, jedinou možnou léčbou, která může zabránit ztrátě zraku, je operace.
Riziko pro pacienty s cukrovkou: Hrozí jim diabetická retinopatie
S problémy se sítnicí se mohou potýkat rovněž diabetici. Sítnice je zásobena kyslíkem díky sítnicovým cévám, tepnám a žílám. Vlivem vysokých hladin cukru v krvi však vzniká poškození drobných cév v oku a cévní stěna se stává málo kvalitní. Buď z ní prosakují tekutiny ven, čili dochází k nežádoucímu otoku sítnice, k vyplavování cholesterolových krystalů nebo jiných usazenin. Anebo jsou cévy tak křehké, že se uzavřou, a pak vznikne nedokrvení. Oboje má velmi nežádoucí efekt pro vidění. Takzvanou diabetickou retinopatií v různém stupni závažnosti po dvaceti letech trvání cukrovky trpí 65 až 99 % diabetiků. V České republice se s tímto onemocnění potýká více než 100 tisíc diabetiků.
„Typická diabetická retinopatie je charakteristická chronickým průběhem, který postupně a dlouhodobě působí na sítnici a může mít devastující účinky. Proto je prevence velmi důležitá,“ zdůrazňuje docentka Skorkovská.
Včasná diagnostika je klíčová
Zrádnost onemocnění sítnice spočívá v jejich nenápadném, pomalém a bezpříznakovém vývoji. Onemocnění se často projeví náhlým zhoršením vidění až po dosažení určitého stadia. Počátky poškození centrální části sítnice dokáže odhalit jednoduchý test prostřednictvím takzvané Amslerovy mřížky (viz box). Jestliže se však choroba začala projevovat, může být poškození sítnice již nevratné.
„Pokud se vám náhle zhorší vidění, měli byste neprodleně kontaktovat očního lékaře,“ nabádá docentka Skorkovská a zároveň apeluje, aby lidé nepodceňovali pravidelné lékařské prohlídky, jelikož chorobám sítnice a sklivce a jejich zhoršování lze předcházet včasnou diagnostikou, případně je zavčasu řešit rychlým a bezbolestným zákrokem.
„V NeoVizi Brno nabízíme podrobná vyšetření včetně očního tomografu OCT (optická koherenční tomografie), který přesně určí rozsah onemocnění. Nyní také nově využíváme rychlou diagnostiku diabetické retinopatie s využitím umělé inteligence Aireen,“ upozorňuje oftalmoložka na novinku pro pacienty v Jihomoravském kraji. Díky inovativnímu softwaru Aireen je možné zcela bezbolestně a neinvazivně během pár minut vyšetřit oční pozadí a zjistit, zda nedochází k poškození sítnice vlivem vysoké hladiny cukru v krvi. Stačí přitom jen pohled do screeningové kamery.
Laserová koagulace zabrání odchlípení sítnice
Pokud je trhlina sítnice v ležící sítnici bez odchlípení, lze ji preventivně ošetřit i bez operačního zákroku, a to za pomoci speciálního argonového laseru. Takzvaná laserová koagulace sítnice má zabránit odchlípení sítnice. V případě diabetické retinopatie vede laserová koagulace sítnice ke snížení metabolických nároků sítnice a zajizvení škodlivých cév nebo míst, kde cévy chybí. „Koagulujeme buď v oblasti postižené cévy, nebo v ploše celé sítnice, záleží na stupni postižení,“ uvádí docentka Skorkovská. I po tomto ambulantním zákroku je ale třeba pacienta sledovat, zda onemocnění nepostupuje.
Metoda PPV může zachránit zrak
Jestliže již došlo k odchlípení sítnice, je nezbytná operace. „Rozvoj operací zadního segmentu oka, tedy onemocnění sítnice a sklivce, patří mezi nejpřevratnější změny v oblasti očního lékařství za poslední dekády. Před vynálezem přístroje zvaného vitrektom se tyto choroby vůbec operovat nedaly,“ připomíná pokroky moderní medicíny docentka Skorkovská, která se v oboru očního lékařství pohybuje již více než tři desítky let.
„V NeoVizi Brno operujeme sítnici již od našeho vzniku v roce 2008. Operace provádíme nejmodernějšími metodami minimálně invazivní 25 gauge vitrektomií. Pars Plana Vitrektomií (PPV) či aplikacemi léků do sklivce,“ nastiňuje oční specialistka možnosti léčby.
Důležité je přijít včas
Metoda PPV byla prověřena u milionů pacientů s vážnými i méně vážnými chorobami sklivce a sítnice. Při tomto zákroku vstupuje lékař šetrně do oka tenkými nástroji mikrootvory v oční bělimě. S pomocí mikroskopu pak provádí uvnitř oka jemné preparace, resekce a koagulace sítnice a sklivce. Důležitou roli při odchlípení sítnice hraje čas. Včasná operace snižuje následky na minimum, naopak odkládání léčby zvyšuje riziko trvalých a těžkých následků. Proto pokud dojde k náhlému zhoršení zraku, pacient začne vnímat clonu v oku, obraz létajících mušek či padajících sazí nebo uvidí záblesky a světélkování, je nutné okamžitě vyhledat lékaře a podstoupit zákrok co nejdříve. Při trhlinách sítnice s odchlípením sítnice malého rozsahu se využívá i speciální kryochirurgický přístroj, který pomocí dusíku prudce podchladí sondu a tuto chirurg aplikuje na postižená místa z vnější části oka při chirurgickém zákroku zvaném kryopexe. V některých případech může být provedena takzvaná vnitřní tamponáda, kdy je oční sklivec zcela odstraněn a nahrazen silikonovým olejem nebo expanzním plynem.
Moderní medicína pomáhá pacientům s diabetickou retinopatií i vlhkou formou VPMD
Laserová koagulace sítnice anebo chirurgický zákrok, tedy vitrektomie, pomáhají rovněž při rozvinutých komplikacích způsobených diabetickou retinopatií. Výsledkem léčby je zlepšení vidění, stabilizace nebo zpomalení průběhu onemocnění. U věkem podmíněné makulární degenerace existují dva typy onemocnění: na suchou formu bohužel dosud neexistuje léčba, a vlhkou formu, kdy dochází k oddělení vrstev sítnice od sebe cévní membránou a vzniku tekutiny mezi vrstvami, lze ovlivnit biologickou léčbou.
„Vlhká forma se léčí pomocí aplikací léků s tzv. protilátkami proti růstovým faktorům (anti-VEGF), které omezují vznik cév a edému (otoku), který vlhkou formu VPMD provází. Léky při léčbě VPMD aplikujeme pomocí nitroočních injekcí do sklivce. Je nutné je aplikovat opakovaně,“ doplňuje docentka Skorkovská.
