Onemocnění klíšťovou encefalitidou

Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění mozku a mozkových blan, které je přenášeno klíšťaty. Onemocnění se vyznačuje nízkou smrtností, ale dlouhou rekonvalescencí. Ta v některých případech dosahuje až 3 měsíců. Kvalita života v rekonvalescenci se snižuje a trvalé následky nejsou výjimečné. Nemocný je po dobu přibližně 2,5 měsíce vyřazen z pracovního procesu. V invalidním důchodu končí až 1 procento nemocných.

V roce 2003 bylo hlášeno 609 onemocnění, z toho 3 pacienti zemřeli. Jedinou účinnou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování.

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. K nákaze dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte. Virus mohou přenášet všechna stadia klíštěte obecného. Výjimečně dochází k nákaze i pitím nepasterizovaného mléka. Podobně jako pro některá další virová onemocnění je pro ni typická dvojfázovost.

První fáze může probíhat s teplotou a necharakteristickými příznaky (bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Za několik dnů se dostavuje druhá fáze – postižení centrálního nervového systému, někdy obrna. Následky prodělaného onemocnění jsou závažné nejen u dospělých osob, ale také u dětí. Dostavují se bolesti hlavy, rozladění, nesoustředěnost, nervozita a někdy dokonce epileptické záchvaty, závratě nebo obrny. V ojedinělých případech může onemocnění končit i smrtí.

MUDr. Věra Štruncová shrnuje následky prodělaného onemocnění u pacientů hospitalizovaných na infekční klinice FN Plzeň: V letech 1992 – 2003 bylo v západočeském regionu hospitalizováno 761 nemocných. 27 nemocných mělo velmi závažný průběh onemocnění – encefalomyelitidu. 18 % z nich má trvalé následky. Od roku 1992 bylo zaznamenáno 9 úmrtí na klíšťovou encefalitidu - průměrný věk 55 let (35 – 69 let). Kvalita života po onemocnění se změnila. 9 pacientů muselo opustit zaměstnání, 2 pacienti měli omezenou aktivitu, u 1 pacienta došlo po onemocnění ke změně pracovního zařazení po 5 měsíční pracovní neschopnosti. 2 pacienti jsou trvale ve zdravotnickém zařízení pro úplnou ztrátu soběstačnosti.

Tito lidé spoléhali na to, že se s klíšťovou encefalitidou nesetkají, nepokládali za důležité se před tímto onemocněním chránit a přitom většina pacientů se nakazila při svých rekreačních aktivitách v přírodě.

Postoj českých domácností k očkování

Podle GFK je vztah obyvatel v České republice k očkování spíše skeptický. „Nejčastěji uváděným důvodem pro odmítání očkování je skutečnost, že dotyčný či dotyčná nebydlí podle vlastního mínění v oblasti se zvýšeným výskytem klíšťat (zmíněno 34% osob). Dalšími důvody v pořadí jsou jednak vysoká cena očkování (zmíněno 25% osob), jednak skutečnost, že se lidé domnívají, že do oblastí se zvýšeným výskytem klíšťat necestují (zmíněno 22% osob). Necelá pětina populace nevěří, že by je očkování v případě infekce ochránilo, další desetině poté chybí dostatek informací jak o očkování, tak i o samotném onemocnění, stejné množství osob má obecně strach z vakcinace. Necelá desetina obyvatelstva se obává vedlejších účinků očkování.“

V 36 % domácností v naší republice byly zjišťovány počty oočkovaných dětí. V těchto rodinách je již 17 % dětí do 14 let očkováno a 22 % dětí hodlají rodiče v tomto roce vakcinaci podrobit. Naopak nezájem byl zjištěn až u 34 % případů a váhavost a nerozhodnost u 27 % rodin. „Klíšťová encefalitida dítěte je většinou méně závažným onemocněním než u dospělých, těžký průběh je však možný a reakce na infikované klíště jsou individuální. V endemických oblastech je jedinou možností spolehlivé ochrany očkování. Očkování je právem a odpovědností každého jedince, u dětí pak jeho rodičů,“ dodává MUDr. Václav Chmelík z infekčního oddělení nemocnice v Českých Budějovicích.

Právo na informace

Každý by měl být informován o možnosti ochrany před klíšťovou encefalitidou. Hippokrates (460 – 370 př. n. l.), lékař antického Řecka pokládaný za otce lékařství, a Maimonies (1138 – 1204), lékař středověku, jsou autory lékařské přísahy týkající se správního etického chování. Myšlenky těchto přísah jsou začleněny do prohlášení světové lékařské konfederace a Helsinské deklarace. Zajímavé je, že oba tito autoři přikládají ve svých dílech značný význam prevenci. Věří, že hlavním úkolem je předcházet chorobám.

Také Konvence OSN o právech dítěte, která byla schválena v roce 1989 a byla ratifikována 194 státy upravuje přístup ke zdraví dětí (čl. 24). Jeden z paragrafů - § E – tohoto článku řeší otázku informování rodičů a dětí o opatřeních pro zdraví a jeho podporu. Rodiče a děti mohou od veřejných institucí očekávat podporu své snahy obeznámit se s těmito otázkami.

K preventivním opatřením klíšťové encefalitidy patří očkování. Hlavním cílem je ochrana jedince před nemocí, kterou by mohl dostat. Klíšťová encefalitida není mezilidsky přenosná. Očkování je prováděno na žádost dětskými, praktickými lékaři nebo v očkovacích centrech. Každý z nás se musí rozhodnout, zda sebe nebo své dítě vystaví riziku onemocnění klíšťovou encefalitidou nebo využije možnost účinné ochrany očkováním.

Praha, 11. února 2004
ExMise Public Relations
[email protected], [email protected]