Sítnici si pro zjednodušení lze představit jako tenkou blanku, která je zevnitř v celém rozsahu přiložena ke stěně očního bulbu. Na její vnitřní plochu nasedá sklivec, což je rosolovitá hmota vyplňující větší část vnitřku oka.
Co je to odchlípení sítnice?
Pokud dojde k odloučení sítnice od stěny oční koule, jedná se o odchlípení, odborně amoci sítnice. V této souvislosti je někdy užíván příměr, že sítnice lne ke stěně oka jako tapeta na zeď a její odchlípení se přirovnává ke sloupnutí nekvalitně připevněné tapety ze zdi.
Jak a proč odchlípení vzniká?
K odchlípení sítnice může dojít trojím způsobem:
1) na podkladě trhliny sítnice (rhegmatogenní amoce)
2) tahem jizevnaté tkáně (trakční amoce)
3) prosakováním tekutiny z prostoru pod sítnicí (exsudativní amoce).
My se nadále budeme v našem článku zabývat pouze odchlípením na základě trhliny. Další dva typy jsou méně časté, a hlavně jsou vždy součástí jiného závažného očního onemocnění (například diabetické retinopatie, nitroočního zánětu, nádoru apod.), takže i jejich průběh a projevy se liší a jsou dány základním onemocněním.
Rozhodující roli při rozvoji amoce hraje vznik trhliny v sítnici, kterou pak proniká ze sklivcového prostoru pod sítnici tekutina a způsobí tak její odloučení, odchlípení od oční stěny. Trhliny se nacházejí nejčastěji v okrajových částech sítnice, jsou různé velikosti a tvaru a může jich být i více. Nabízí se otázka, proč vůbec trhlina vznikne. Příčina je jednak v zeslabení predisponované sítnice v důsledku degenerací nebo krátkozrakosti, jednak změnami ve sklivci a jeho tahem za sítnici. Je přitom zajímavé, že zdaleka ne z každé trhliny se vyvine odchlípení, což svědčí o tom, že celý mechanismus je značně komplexní a složitý. Někdy může být významným impulzem přímé poranění oka, jindy komplikovaná operace katarakty s tzv. ztrátou sklivce nebo laserový zákrok (YAG kapsulotomie) při korekci druhotného zákalu (sekundární katarakty) po operaci šedého zákalu.
Přidat nový komentář