Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
„Dětské pacienty trápí velmi podobné problémy jako ty dospělé. Běžné jsou dioptrické vady jako dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Z nedioptrických vad potom tupozrakost, která trápí téměř polovinu populace, a šilhání. Občasné zašilhání je ale normální do jednoho roku věku dítěte. V případě, že i potom dítě šilhá, neměli by rodiče návštěvu očního lékaře dlouho odkládat,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Čtěte také: Šilhavé oči srovnají nastavitelné stehy
Oční vadu by měl odhalit už lékař během preventivní prohlídky
„Na preventivních prohlídkách u dětského lékaře by mělo pravidelně probíhat vyšetření každého oka zvlášť, kdy se zjistí, zda není jedno oko slabší nebo případně obě. Pokud je pozitivní rodinná anamnéza, tedy vyskytují se vyšší dioptrie, tupozrakost a další oční vady, je lepší nechat dítě vyšetřit u očního lékaře už kolem půl roku věku. Navíc některé základní školy organizují screeningové měření přístrojem Plusoptix, který může poukázat na dioptrické vady a doporučit návštěvu u očního lékaře. Rodiče mohou ale oční vadu odhalit sami. U menších dětí například tak, že nefixují předmět. U větších dětí je signálem zhoršeného zraku narážení do předmětů, chození blízko k televizi či horší prospěch ve škole, protože nevidí dobře na tabuli,“ řekl Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Co obsahuje komplexní vyšetření zraku?
Řada očních vad se u dítěte projeví až s nástupem do první třídy základní školy
„Zrakové funkce u novorozence nejsou vrozené, ale teprve se vyvíjejí. Dítě se jednoduše musí naučit dívat se. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk. U dětí se právě v tomto věku mohou objevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.
Nadměrné používání displeje může dětský zrak poškodit
Takřka každá základní škola v Česku využívá během výuky počítače, tablety nebo jiné interaktivní pomůcky. Jejich nadměrné používání ale může dětský zrak poškodit.
„Interaktivní předměty jistě pomáhají rychlejšímu rozvoji, ale na druhou stranu je potřeba to s nimi nepřehánět. Při dlouhodobém sledování počítače či tabletu může docházet k tomu, že se oko dostane do křeče, dochází totiž ke stahu ciliárního svalu, což se projevuje nárůstem dioptrií. Při sledování počítače, tabletu nebo televize se oko rychleji unaví, jelikož při jejich sledování člověk reflexně méně mrká. Mohou se pak projevit problémy v podobě suchého oka, pálení a řezání očí,“ uvedla Michaela Netuková, lékařka oční kliniky Gemini.
Čtěte také: Syndrom počítačového vidění
S kontaktními čočkami nespěchejte
Pokud se u dítěte dioptrická vada objeví, odborníci doporučují s pořízením kontaktních čoček nespěchat.
„Kontaktní čočky je možné nosit od zhruba 15. roku věku. Záleží na tom, jak je dítě schopno se o kontaktní čočky starat a nosit je. Pokud je dítě šikovné, není překážkou ani občasné nošení kontaktních čoček v nižším věku. Je ale nutné si uvědomit, že při nesprávné manipulaci může docházet k zánětům oka, tvorbě patologických cév na oku a dalším komplikacím,“ varoval Pavel Stodůlka.
