Klíště obecné je parazit z řádu členovců, který po přisátí může na člověka přenést klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Nebezpečí nákazy lymskou boreliózou je asi desetkrát vyšší než u zánětu mozkových blan...
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Pane doktore, řekli byste nám ve stručnosti, co je vlastně klíšťová encefalitida?
Přesněji klíšťová meningoencefalitida představuje akutní virové onemocnění, které je častou příčinou zánětlivého postižení centrálního nervového systému vyžadujícího hospitalizaci. Jak název onemocnění napovídá, k přenosu viru dochází nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte, pouze výjimečně se může člověk nakazit požitím nepasterizovaného kontaminovaného mléka či výrobků z něj připravených. Přestože nákaza může proběhnout zcela bez příznaků, případně pouze jako mírné chřipkovité onemocnění, u řady pacientů dochází k obávanému zánětu mozkových blan, mozku či míchy s četnými komplikacemi.
Čtěte také: Proč se bát klíštěte?
Jak poznáme, že jsme se nakazili?
V mnoha případech, po krátké inkubační době (obvykle 10 až 14 dní, max. 4 až 28 dní), trpí nakažení pacienti horečkami doprovázenými bolestmi hlavy, kloubů a svalů, které nelze odlišit od jiných běžně se vyskytujících letních virových infekcí, a rovněž tak samotnou infekci v této fázi mnohdy nelze ani běžně dostupnými laboratorními testy potvrdit. V této, tzv. první fázi, nedochází k postižení centrálního nervového systému. U většiny pacientů obtíže spontánně ustupují do 2 až 7 dnů. Doporučuje se klidový režim a dostatek tekutin a předepisují se léky na horečku a bolesti.
Čtěte také: Měsíc sledujte místo, kde jste měli klíště
Jak se projevuje samotný zánět mozku a mozkových blan?
U některých nemocných, především pokud nedodržují klidový režim v první fázi infekce, se po přechodném zlepšení opět objeví horečky, intenzivní bolesti hlavy, světloplachost, nechutenství či zvracení. Onemocnění často doprovází třes končetin či očních víček, jazyka a někdy i dolní čelisti, zpomalení řeči, poruchy spánku a nesoustředěnost. V této fázi nemocný vyžaduje hospitalizaci, během které se prokáže zánětlivé postižení mozkových blan a zahájí se adekvátní léčba zaměřená zejména na ovlivnění příznaků onemocnění. Mezi možné komplikace patří obrny hlavových nervů či končetin, porucha vědomí či selhávání životně důležitých funkcí. Onemocnění probíhá mírněji u dětí, naopak závažnější průběh bývá pozorován u osob středního a vyššího věku.
Čtěte také: 5 největších mýtů o klíšťatech
Teď jsme mnoho čtenářů vystrašili. Jak se tedy bránit proti klíšťové encefalitidě?
Vhodnou prevenci představuje očkování. Očkovat lze jedince již od jednoho roku věku a obě dostupné vakcíny jsou velmi dobře tolerovány. Vakcínu lze zcela bezpečně podat i v letních měsících, přičemž k rychlému zajištění ochrany se podává ve zrychlenému schématu (druhá dávka za 14 dnů), aby byla co nejrychleji zajištěna ochrana očkovaného jedince. Vzhledem k tomu, že aktivita klíšťat přetrvává i v podzimních měsících, má očkování i v této době význam.
