Jestliže napíšeme, že zuby by se měly pravidelně čistit, je to stejně překvapivé sdělení jako informace o tom, že bychom měli sportovat, žít zdravě a nekouřit. Dodržování zubní hygieny je nejen hygienickým minimem, jehož úkolem je udržovat zuby zdravé, ale i společenskou nutností. Brokolice v mezizubních štěrbinách a zápach z úst nám v navázání společenských kontaktů nepomohou.
Proč je nutné si zuby čistit? Samozřejmě z estetických důvodů, ale také je to nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob, jak zabránit vzniku zubního kazu. Zubní kaz i choroby dásní jsou způsobeny bakteriemi, které se usazují na povrchu zubní skloviny v tzv. zubním plaku. Bakterie produkují toxiny a kyselé látky. Toxiny poškozují měkké tkáně a způsobují zánět, jež se projeví zduřením, krvácením a bolestivostí dásní. Kyselé látky naleptávají zubní sklovinu a spolu s bakteriemi pronikají hlouběji do zubu.
Zajdeme-li do drogerie, pravděpodobně trochu zaváháme s výběrem zubního kartáčku. Nabídka je opravdu pestrá, a to doslova. Kartáčky se liší barvou, tvarem, technickými vylepšeními a samozřejmě i cenou. Jak vypadá ideální kartáček? Příliš velká hlava není předností, obtížně se s ní vejdeme do dutiny ústní. Hlava kartáčku by měla být malá a zaoblená, stejně tak vlákna by měla mít zaoblené konce, aby nedocházelo ke zraňování dásní. Tvrdost vláken by neměla být přehnaná - doporučují se vlákna měkká až středně tvrdá. Téměř 75% populace trpí chorobami dásní a krvácením. K rozvoji těchto chorob přispívá mimo jiné i nesprávná technika čištění zubů a nevhodné, většinou příliš tvrdé, zubní kartáčky. Kartáček by neměl být "rejžák", který vytáhneme tehdy, když jsou zuby opravdu hodně špinavé. Dobrý zubní kartáček má interdentální vlákna, vlákna s různou délkou štětinek, která umožní vyčištění mezizubních prostor. Některé kartáčky jsou konstruovány tak, že mají úzký ohebný krk a výkyvnou hlavu. Jejich výhodou je, že se s nimi dostaneme i do míst obtížně dosažitelných. Nadstandardem je protiskluzová rukojeť pro bezpečnou manipulaci a vedení kartáčku.
Existuje několik technik čištění zubů a nejlepší je, když se s nimi seznámíte přímo v ordinaci svého zubního lékaře. Nejjednodušší je stírací technika, kdy se kartáček přikládá na dásně a rotačním a stíracím pohybem zároveň se směrem dolů odstraňuje zubní plak. Dásně jsou jemně masírovány a vlákna se dostanou částečně i do mezizubních štěrbin. Čistíme nahoře i dole přední i zadní plochy zubů, nesmíme vynechat ani žvýkací plošky.
Jak často čistit? Z dětství si pamatujeme poučku: "Večer pro zdraví, ráno pro krásu.". Pravdou je, že zuby by se měly čistit ideálně po každém jídle, aby se zamezilo usazování zubního plaku. To je však těžko dosažitelné. Kompromisním řešením je k rannímu a večernímu rituálu zařadit ještě čištění zubů po obědě. V každém případě, po večerní hygieně by se už nemělo nic jíst, o sladké večerní pochoutce na dobrou noc ani nemluvě.
Jak dlouho zubní kartáček vydrží? Samozřejmě jak komu, někomu po celý život, zejména koupí-li si v mládí ten dražší. Každý kartáček se používáním opotřebuje. Měnit by se měl jednou za 1 - 2 měsíce. Pokud jsou již vlákna ohnutá do stran, je nejvyšší čas takový kartáček vyhodit. Některé kartáčky mají ve svých vláknech indikátor, barevně odlišná vlákna, která opotřebováním blednou a hlásí, že kartáček dosloužil. Pak je třeba najít odvahu se s ním okamžitě rozloučit.
Kdy začít s čistěním zubů? Co nejdříve, doporučuje se věk kolem 2 let. Pro dítě je třeba pořídit kartáček, který dítě může držet v pěsti. Mnoho dětských kartáčků má dnes podobu hračky, které dítěti čistění zubů zpříjemní.
Zubní pasta by měla obsahovat především minerální látky, které doplní ty, jež se ze zubů uvolňují - vápník, flor a fosfor. Pasta může také obsahovat látky, které brání usazování zubního povlaku na zubech a látky bránící množení bakterií. Nejste-li spokojeni s barvou svých zubů a chcete-li je mít musíte se, bohužel, smířit s tím, že barva zubní skloviny je nám dána. Bělící zubní pasta rozpouští pouze barevnou vrstvu, která se na zubech tvoří kuřákům či velkým milovníkům kávy a čaje. V každém případě s výběrem bělící zubní pasty opatrně. Neměla by nikdy obsahovat peroxid nebo abraziva (drsné částečky), které mohou sklovinu trvale poškodit. I s dobrou bělící pastou čekejte viditelný efekt až za 3 - 4 týdny pravidelného čištění. V současné době se objevují práce, v nichž autoři podtrhují význam zubního kartáčku, frekvence, délky a techniky čištění zubů. Je to důležitější než použití zubní pasty.
Péči o zuby by měla doplnit ústní voda, která se dostane tam, kam nepronikne sebelepší kartáček. Brání tvorbě povlaku a množení bakterií a dodává fluor, který nás chrání před zubním kazem.
Každý den, nejlépe před spaním bychom měli používat dentální nit. Slouží k vyčištění mezizubních prostor. Manipulace s ní je trochu náročnější a je třeba si ji vyzkoušet, nejlépe před zrcadlem. Nezkušeným se bude lépe pracovat s nití voskovanou. Nevoskovaná nit čistí lépe a účinněji, ale vyžaduje zkušenost. Technik používání dentální nitě je opět několik. Můžeme například odtrhnout asi 20 cm niti. Oba konce svázat, aby vznikla smyčka, a tu napnout mezi prsty. Napjaté vlákno pak vedeme opatrně do štěrbin mezi zuby, až k jejich krčkům a jemnými stíracími pohyby odstraňujeme plak.
Součástí péče o zuby jsou i preventivní prohlídky u lékaře - stomatologa. Při pravidelné a svědomité péči o zuby se pro Vás jistě stanou příjemnou společenskou záležitostí.
Přidat nový komentář