Na úvod jen vysvětlení: v zásadě existuje dvojí forma neštovic. Neštovice plané a neštovice pravé. Druhá forma již patří k onemocněním tzv. eradikovaným, tedy vymýceným na celém světě. Virus pravých neštovic je uchováván v současné době jen v laboratořích pro případ, že by došlo opět k objevení se nemoci a bylo by nutno znovu vyrobit účinnou očkovací látku. Následující řádky se tak týkají neštovic planých.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Jak vzniká žloutenka u novorozenců?
Novorozenecká žloutenka vzniká rozpadem červených krvinek (erytrocytů) na krevní barvivo hemoglobin, který je dále metabolizován na bilirubin. Bilirubin má žlutou barvu a za normálních okolností je vylučován játry. Játra však nejsou u novorozence ještě dokonale vyvinuta a nestačí bilirubin zpracovávat. Barvivo se následně ukládá do tělních tkání a vyvolává u novorozence typické příznaky – žluté zbarvení kůže a sliznic, např. očního bělma.
Vzácnou formou novorozenecké žloutenky je tzv. hemolytická nemoc. Má stejné příznaky, ale je o něco závažnější. Vyvolává ji neshoda v tzv. Rh-faktoru v krevních skupinách matky a dítěte, kdy je matka Rh-negativní a dítě Rh-pozitivní. Krvinky plodu jsou v takovém případě likvidovány protilátkami z krve matky, což vede k jejich masivní destrukci. Vzniklý bilirubin se ukládá i do mozkových tkání novorozence a může způsobit jejich trvalé poškození.
Rizikové faktory
Rozpad červených krvinek u novorozenců je normální fyziologický jev. Avšak pokud je rozpad erytrocytů enormní, vzniká právě novorozenecká žloutenka. Může to být způsobeno několika příčinami. Nejčastějšími rizikovými faktory jsou nízká porodní hmotnost (nedonošenost), výskyt infekce nebo prodělání hypoxie (nedostatek kyslíku) během porodu. Vážnou komplikací je i zmíněný nesoulad v krevních skupinách matky a plodu. V těchto případech se může novorozenecká žloutenka rozvinout hned 1. den po porodu a může trvat mnohem déle. Obvykle nastupuje 3. – 4. den a kolem 6. dne samovolně mizí.
Diagnostika novorozenecké žloutenky
Sledování rozvoje novorozenecké žloutenky je součástí každodenního vyšetření dítěte při ranní vizitě na novorozeneckém oddělení či oddělení šestinedělí.
Lékař hodnotí žluté zabarvení kůže, sliznic a očního bělma. Dítě „žloutne" nejprve na hlavě, dále na trupu a nakonec na zevní straně končetin. Kromě tohoto zbarvení lékař pátrá po drobném tečkovitém krvácení do kůže (petechiích), krevních výronech (modřinách), zvětšených játrech a slezině a známkách dehydratace. Sleduje hmotnostní úbytek.
Při novorozenecké žloutence se využívá vyšetření hladiny bilirubinu přes kůži přístrojem bilirubinometrem (transkutánním ikterometrem). Výhodou této neinvazivní metody je snadné sledování vývoje žloutenky. V závažných případech se pak provádí krevní odběr, z kterého se stanovuje hladina celkového a přímého bilirubinu a další parametry, jež pomohou odhalit příčinu patologického ikteru
Prevence žloutenky
Prevencí novorozenecké žloutenky je časté a neomezované kojení. Kojený novorozenec se rychle zbavuje smolky, která obsahuje ve velkém množství bilirubin. Tím, že se vyloučí z těla, bilirubin se nedostane zpět do krve. Některé stavy mohou komplikovat porod a první dny života novorozence. Patří sem nízká porodní hmotnost, nezralost, infekce, nedostatek kyslíku pro plod před nebo během porodu, rozdílnost krevních skupin či podskupin a tzv. Rh-faktoru matky a dítěte. Právě uvedené faktory jsou pravidelně nebo velmi často provázeny novorozeneckou žloutenkou. V těchto případech se žloutenka objevuje dříve, již v prvním dnu po porodu, nebo trvá déle než u zdravého dítěte.
V prvním trimestru se těhotné ženě stanovuje krevní skupina, Rh faktor i protilátky proti Rh faktoru. Ve druhém trimestru pak probíhá pouze vyšetření protilátek. Při negativním Rh faktoru matky se do hýžďového svalu aplikují protilátky proti Rh faktoru v injekci Igamad , Partobulin či Rhesonativ. Stejná injekce se podává matce do 72 hodin po porodu Rh pozitivního dítěte, protože během porodu mohlo dojít k přestupu červených krvinek dítěte do oběhu matky, což vyvolá tvorbu protilátek. Při dalším těhotenství by byl plod ohrožen hemolytickou nemocí.
Léčba novorozenecké žloutenky
Novorozenecká žloutenka obvykle nevyžaduje žádnou konkrétní léčbu. Je však nutné co nejdříve po porodu zahájit pravidelné kojení, které sníží riziko rozvoje žloutenky. Zvýší se produkce stolice, čímž se urychlí i vylučování nadbytečného bilirubinu. Rozpadu bilirubinu napomáhá i denní světlo. Při normální novorozenecké žloutence postačí vystavit obličej a holou horní část hrudníku dítěte několikrát denně běžnému dennímu světlu. Novorozenecká žloutenka pak zpravidla sama brzy vymizí.
K cílené léčbě žloutenky u novorozenců se přistupuje v případě, kdy hodnoty bilirubinu v organismu dosáhnou určité nebezpečné hladiny. Novorozenci je pak nejčastěji indikována fototerapie – léčba modrým světlem, které bilirubin rozkládá na ve vodě rozpustný produkt, který je následně z těla vyloučen močí. Při fototerapii se ozařuje dítě svlečené pouze do pleny, aby mohlo světlo působit na co největší plochu povrchu těla. Novorozenec musí mít zakryté oči, protože dané světlo může poškodit sítnice. Ozařování probíhá ve 4 – 6 hodinových intervalech, jež se při stoupající hladině zkracují. Je nutné zajistit dostatečný příjem mléka (při fototerapii roste potřeba tekutin o 20 %) a opakovaně měřit tělesnou teplotu. Zvýšená či snížená teplota zpomaluje odbourávání bilirubinu.
Pokud ani tato léčba nezabírá a hladina bilirubinu je nadále alarmující, přistupuje se k tzv. výměnné krevní transfuzi, kdy je krev nasycená bilirubinem nahrazena krví bez této látky. K tomuto způsobu léčby je často nezbytné přikročit i v případě hemolytické nemoci novorozence, způsobené nevhodnou kombinací krevních skupin matky a dítěte. Pro léčbu je také důležité odstranění všech příčin, které žloutenku vyvolávají – např. infekce, vrozené vady a další.
Jaké jsou komplikace novorozenecké žloutenky?
Pokud hladina bilirubinu dosahuje vysokých hodnot, může bilirubin přestoupit přes hematoencefalickou bariéru, kde poškozuje mozek. Může způsobit mozkovou obrnu, problémy s učením či sluchem. Tomuto stavu říkáme jádrový ikterus. Jádrový ikterus je však velmi vzácný stav vyskytující se s frekvencí 1 : 100 000 dětí.
Přečtěte si také
Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu