Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Trojcípá neboli trikuspidální chlopeň se nachází v srdci mezi pravou komorou a pravou síní. Její funkcí je zabraňovat návratu krve z pravé komory do pravé síně. K jejímu poškození nejčastěji dochází následkem zvýšeného tlaku v plicních tepnách, ať už z důvodů špatného fungování mitrální či aortální chlopně nebo onemocnění plic v oblasti levého srdce. Pacienti postižení nedomykavostí trojcípé chlopně si většinou stěžují na otoky dolních končetin a zvýšenou dušnost při námaze. Lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jako jedni z prvních v České republice operovali tuto vadu katetrizační metodou. Ta se dnes běžně využívá při operacích mitrální a aortální chlopně, v případě chlopně trikuspidální se doposud používal výhradně kardiochirurgický zákrok.
„Důvodem je především fakt, že v porovnání s poruchami aortální a mitrální chlopně se jedná o méně časté postižení a trikuspidální chlopeň je hůře zobrazitelná. Proto dosud nejsou dostupné katétry primárně určené k jejímu ošetřování,“ vysvětluje doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., intervenční kardiolog z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1 LF UK.
Čtěte také: Srdeční selhání: příznaky, které byste neměli ignorovat
Kolíčky, které zachraňují
Samotná operace začíná uvedením pacienta do umělého spánku. Ten je zároveň po celou dobu výkonu napojen na plicní ventilaci. Následně se do jeho jícnu zavede echokardiografická sonda sloužící k vizuální monitoraci výkonu. Přes femorální žílu (v oblasti třísla) se pak pacientovi zavede katétr do pravé síně v srdci. Pod rentgenovou a echokardiografickou kontrolou se umístí speciální kolíčky do trikuspidální chlopně za účelem fixace jednotlivých cípů k sobě. Kolíčků může být zavedeno i více (obvykle 1 až 2). Pak se pacientovi vyjme katétr a drobný otvor se jedním stehem zašije. Po vytažení jícnové echokardiografické sondy a ukončené celkové anestezii se pacient probouzí do plného vědomí.
„Jedná se o jeden z obtížnějších katetrizačních zákroků, především kvůli horšímu zobrazení trikuspidální chlopně na přístrojích. Hospitalizace pacienta trvá za optimálních podmínek 2 až 4 dny. Už druhý den po výkonu se může pohybovat,“ vysvětluje doc. David Zemánek.
Čtěte také: Jak se vyhnout dalšímu infarktu
Nová naděje pro pacienty
Katetrizační zákroky v léčbě nedomykavosti trikuspidální chlopně by mohly do budoucna představovat optimální alternativu pro pacienty, kteří jsou při standardním kardiochirurgickém zákroku vystaveni vysokému nebezpečí.
„Obecně se jedná o pacienty s vysokým rizikem vzniku komplikací po operaci. Nejčastějšími důvody jsou vysoký věk nebo přidružené závažné choroby. Třeba plic nebo ledvin. Také se může jednat o pacienty po předchozí kardiochirurgické operaci,“ říká doc. David Zemánek. Kardiochirurgická operace tak nadále zůstává standardním řešením pro většinu pacientů s onemocněním trikuspidální chlopně, nelze však vyloučit, že se situace v budoucnu změní. Po jedněch z prvních úspěšných katetrizačních operací trikuspidální chlopně v České republice plánují odborníci z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze tento zákrok zařadit do svého běžného operačního portfolia.
„Plánujeme v tomto programu pokračovat. Bude se jednat o standardní zákrok, který budeme vybraným pacientům ve VFN provádět,“ uzavírá doc. Zemánek.
Zdroj: www.vfn.cz
