Na úvod jen vysvětlení: v zásadě existuje dvojí forma neštovic. Neštovice plané a neštovice pravé. Druhá forma již patří k onemocněním tzv. eradikovaným, tedy vymýceným na celém světě. Virus pravých neštovic je uchováván v současné době jen v laboratořích pro případ, že by došlo opět k objevení se nemoci a bylo by nutno znovu vyrobit účinnou očkovací látku. Následující řádky se tak týkají neštovic planých.
Průzkum zaměřený na stravovací zvyklosti dětí ve věku 0 – 3 roky, který v průběhu května až července 2010 realizovalo Poradenské centrum Výživa dětí, ukázal, že i přes velkou snahu rodičů má alespoň v některém ohledu prakticky každé dítě nevyhovující stravu. Bohužel se to týká už i těch nejmenších dětí.
Nejčastější prohřešky batolecích jídelníčků
„Výsledky průzkumu byly celkově velmi nepříznivé. Závažným problémem je konzumace sladkostí, které se pravidelně vyskytují v jídelníčcích 50 % dětí do jednoho roku věku, přestože by se tam měly objevovat zcela výjimečně nebo raději vůbec. Energetickou hodnotu jídelníčku v nejvyšší věkové kategorii (19 měsíců a více) překračovalo téměř 59 % dětí. V této věkové kategorii už sladkosti byly součástí jídelníčku více než 86 % dětí. Dalším prohřeškem byl také např. vysoký příjem soli,“ komentuje průzkum nutriční terapeutka Hana Knížková z Poradenského centra Výživa dětí. Nadměrná konzumace soli v kombinaci se zvýšenou konzumací sladkostí je velice rizikovým faktorem přispívajícím ke vzniku nadváhy a obezity již v dětském věku.
Stejně jako nadbytek, může škodit i nedostatek některých složek, případně celé skupiny potravin. Velmi často k němu dochází, pokud dítě odmítá některé potraviny bez zjevné příčiny či zdravotních důvodů. Novou potravinu odmítne napoprvé většina dětí, obvykle trvá dny až týdny, než si na novinku děti zvyknou. „Pokud na toto postupné navykání rodiče nemají trpělivost nebo si odmítání vysvětlí jako jakýsi přirozený výběr vhodných potravin, problém je na světě,“ upozorňuje Hana Knížková. Sestavit nutričně vyvážený jídelníček není snadné, nepodaří-li se navíc do stravy postupně zařazovat všechny potraviny, může snadno dojít k nedostatečnému krytí základních živin nutných pro správný růst a vývoj dítěte.
V batolecím věku dochází k prudkému růstu a vývoji dětského organismu, proto je dostatečný (ale nikoliv nadměrný) přísun všech živin zásadní pro zdraví dítěte. Jinak se mohou objevit více či méně zjevné zdravotní komplikace. Z průzkumu vyplynulo, že rodiče se o výživu svých dětí zajímají a aktivně se snaží hledat informace. Smutným faktem je, že se doporučení z různých zdrojů rozcházejí a často nejsou tvrzení odborně podložená. Rodiče v nepřehledném moři různých zdrojů tápou a jsou zmateni často protichůdnými doporučeními.
Pokud rodiče kvalitu jídelníčku podceňují, mohou se objevit více či méně zjevné zdravotní komplikace, jako jsou např.:
- neprospívání - vznikne-li vlivem dlouhodobě nízkého příjmu určitého nutrientu (např. železa) jeho deficit v organismu, může se to projevit nedostatečným růstem, případně zpomaleným vývojem některých orgánů či tělesných funkcí.
- • chronický průjem / zácpa - dlouhodobým podáváním nevhodně složené stravy či stravy nevhodné konzistence může dojít k přetížení trávícího systému a tím k rozvoji chronické zácpy či průjmu.
- vytvoření špatných stravovacích návyků vedoucích v pozdějším věku k rozvoji např. kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu (cukrovky), nadváhy a obezity apod.
„Přestože kvalita stravovacích návyků nebudí dojem příliš důležitého faktoru, opak je pravdou. Již v batolecím věku se návyky začínají utvářet a jejich kvalita hraje v budoucím vývoji klíčovou roli. Špatné návyky se jen velmi těžko odbourávají, naopak ty dobré pomohou k udržení zdravého životního stylu po celý život. Bohužel, při rozvoji nevhodných stravovacích návyků, především ve smyslu nadměrného příjmu energie, tuku, soli a cukru se velmi záhy začínají u dětí projevovat zdravotní problémy vedoucí například k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Už u dětí školního věku není dnes výjimkou zvýšený krevní tlak a poruchy metabolismu tuků, většinou ve spojitosti s nadváhou či dokonce obezitou,“ říká prim. MUDr. Pavel Frühauf z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN Praha.
Velmi diskutovaným tématem jsou v této souvislosti potravinové alergie. V tomto směru nemusí mít rodiče batolat žádné obavy při zavádění nových potravin do jídelníčku svých dětí v období kolem 5. měsíce věku. Obavy, které panovaly dříve, se ukázaly jako bezpředmětné. „Neexistují žádné důkazy, že by oddalování konzumace jakýchkoliv potravin po 4. – 6. měsíci života snižovalo výskyt alergických onemocnění. Naopak, někteří odborníci se kloní spíše k tomu, že zavádění příkrmů různého druhu kolem půl roku věku paralelně s kojením dokonce pomáhá rozvoji potravinových alergií zabránit. Např. zavedení vajec později než ve 4. – 6. měsíci zvyšuje riziko alergie na vejce při podání v 10. – 12. a po 12. měsíci,“ tvrdí MUDr. Frühauf.
Problémem je, že se rodiče řídí informacemi, které si pamatují z dob svého dětství, kdy se stravě batolat až taková pozornost nevěnovala. „Zdravotní stav dnešních rodičů ovšem jasně dokládá, že právě špatné stravovací návyky v kombinaci s ostatními rizikovými faktory přispěly k dramaticky vysokému počtu nemocí oběhové soustavy, diabetu 2. stupně a mnoha dalších. Vzhledem k vysoké kvalitě současné lékařské péče by tento počet mohl být při lepším dodržování zdravého životního stylu mnohem nižší. I tady je totiž prevence nejúčinnějším nástrojem v boji proti těmto závažným onemocněním,“ zdůrazňuje lékař.
Chcete se o vhodném jídelníčku pro batolata poradit s odborníkem? Přečtěte si záznam chatu s nutriční terapeutkou Věrou Boháčovou z poradenského centra Výživa dětí. Záznam chatu najdete zde.
Inzerce
Přidat nový komentář