Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) je za neplodnost označován stav, kdy nedošlo k otěhotnění během jednoho roku pravidelného nechráněného pohlavního styku.
Vývojová křivka neplodnosti zaznamenává dlouhodobý pozvolný nárůst
Tento trend je od 90. let minulého století způsoben zejména stále se zvyšujícím věkem prvorodiček, což je také nejvýznamnější faktor ovlivňující ženskou plodnost. Nejvhodnější věk z biologického hlediska pro početí prvního potomka se pohybuje mezi 20. a 25. rokem života ženy. Jakmile žena překročí věkovou hranici 30-35 let, dochází k postupnému poklesu plodnosti.
„Do 35 let pak mají ženy 15-20% pravděpodobnost otěhotnění na jeden menstruační cyklus. Po tomto věku schopnost reprodukce klesá. Od 42 let je méně než 1% šance na otěhotnění na cyklus. Průměrný věk prvorodiček se přitom v dnešní době pohybuje okolo 28 let,“ uvádí MUDr. Karel Řežábek, CSc., vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Kromě věku mohou být na vině pohlavní nemoci, které vedou k infekcím a zánětlivým stavům ženského pohlavního ústrojí. Ty pak způsobují např. „slepení“ vejcovodů či srůsty. Mezi další činitele působící na ženskou plodnost patří poruchy dozrávání vajíček, poruchy lokalizované v děložním krčku, celková onemocnění (např. cukrovka) nebo genetika. Ženskou plodnost ovlivňují i negativní vlivy vnějšího prostředí a nelze opomenout ani psychosociální faktor.
Pokud se ženě dlouhodobě nedaří otěhotnět, je na místě navštívit lékaře
Základní vyšetření u ženské neplodnosti se zpravidla skládá ze tří částí:
- celkového tělesného vyšetření včetně anamnézy
- vyšetření prsů
- podrobného gynekologického vyšetření
Gynekologická prohlídka je opravdu zevrubná. Lékař se zaměří na vyšetření chlamydiové infekce a sexuálně přenosných chorob. Za pomoci ultrazvukového vyšetření zkontroluje stav vaječníků, sleduje tvorbu, počet a zrání vajíček v průběhu cyklu. Provede endokrinologické vyšetření, během kterého se testuje funkce vaječníků, hypotalamu, hypofýzy a štítné žlázy, tedy orgánů produkujících důležité hormony (gonadotropiny, estrogeny, progesteron a další). Pokud není během standardních neinvazivních vyšetřovacích metod objevena žádná abnormalita, je dalším možným krokem vyšetření vaječníků a dělohy prostřednictvím laparoskopie či hysteroskopie.
Téměř u poloviny párů je neplodnost způsobena poruchou u muže
„Základním vyšetřením muže je spermiogram, dále pak vyšetření hormonální a podle potřeby vyšetření urologem. Příčina je v naprosté většině případů neznámá a nejlepší metodou léčby bývá intracytoplasmatická injekce spermie do vajíčka (ICSI) v rámci mimotělního oplození v centru asistované reprodukce. Dá se říci, že „s ICSI jsou téměř všichni muži plodní“,“ říká MUDr. Řežábek.
Léčba neplodnosti je v ČR na velmi vysoké úrovni
Lékaři dokáží pomoci téměř 95 % párů trpícím tímto problémem. Stejně jako existuje řada příčin způsobujících či majících vliv na neplodnost, je k dispozici i několik typů léčby tohoto onemocnění. V prvé řadě se jedná o hormonální léčbu, podávanou orálně nebo injekčně, jejímž úkolem je ovariální stimulace. Ta by měla vést ke správnému dozrávání a uvolňování vajíček z vaječníků.
„V případě srůstů okolo dělohy a vejcovodů se přistupuje k chirurgickému zákroku, ten je v dnešní době prováděn většinou laparoskopicky,“ upozorňuje MUDr. Řežábek. V současnosti hojně využívanou metodou léčby neplodnosti je asistovaná reprodukce (IVF – in vitro fertilizace). Za asistovanou reprodukci jsou označovány všechny léčebné postupy a techniky, při kterých dochází k manipulaci s gametami (oocyty a spermiemi).
V České republice se za pomoci asistované reprodukce narodí přibližně 3 % dětí. Tento výsledek ji tak řadí po bok Finska, Belgie, Norska či Švédska. Na našem území působí téměř 30 center asistované reprodukce.
Přečtěte si také
