Je chronické svědivé zánětlivé kožní onemocnění alergického původu, postihuje cca 10-15% populace. Jedná se o přehnanou reakci organismu, resp. imunitního sytému na zevní a vnitřní vlivy...
Intolerance laktózy a alergie na bílkovinu mléčnou se často zaměňují, protože příznaky bývají podobné. Jejich příčiny jsou však zcela odlišné.
Nesnášenlivost mléčného cukru – některé mléčné výrobky ano
Laktózová intolerance se vyskytuje v průměru jen asi u cca 8-10 % Evropanů. „Postižení jedinci mají nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr – laktózu,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc., v rámci projektu Bílé plus. „Činností střevních bakterií nestrávená laktóza kvasí a dochází k nadměrné produkci plynů. Důsledkem jsou bolesti břicha, nadýmání a průjmy.“
Jaká jsou tedy výživová doporučení?
„Především záleží na stupni intolerance, resp. tolerance laktózy. Jsou lidé, kteří reagují nepříznivě již na stopy laktózy, např. v lécích. Potíže jim vyvolá několik soust smetanové zmrzliny. Většina osob však dobře snáší malé dávky laktózy (6-12 g). Zpravidla je nutné vyřadit zcela mléko, ale tolerované bývají zakysané mléčné výrobky (jogurty, zákysy, podmáslí, kefíry), u nichž je díky bakteriím mléčného kvašení snížen obsah laktózy o 20-50 %. U sýrů zrajících (zejména polotvrdých a tvrdých) je laktóza také z větší části téměř rozštěpena,“ objasňuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odbornice projektu Bílé plus.
Mléčných výrobků se nemusíte vzdát zcela, na trhu jsou výrobky se sníženým obsahem laktózy nebo výrobky delaktózované. Dalším pomocníkem jsou i tzv. laktázové tablety. Užívají se před plánovanou konzumací pokrmu obsahujícího laktózu.
Specifickou situací je tzv. laktózová intolerance přechodná, získaná. K té dochází nejčastěji při narušení střevní mikroflóry po podávání antibiotik nebo po prodělaném střevním infekčním onemocnění. Obvykle trvá 1-3 týdny, dokud se střeva nezahojí.
Alergie na bílkovinu kravského mléka – vyloučení produktů z kravského mléka
Tato nemoc se oproti laktózové intoleranci řadí mezi potravinové alergie a patří mezi nejrozšířenější. Jedná se o nepřiměřenou reakci imunitního systému a potíže vyvolá i velmi malé množství mléčné bílkoviny.
Nejčastěji se objevuje u kojenců – v 95 % případů se objeví v prvním roce života dítěte, naprostá většina dokonce během prvních čtyř měsíců. Postiženo bývá asi 2 - 5 % kojenců. U devíti z deseti pacientů tato alergie vymizí do tří let. V naší populaci je takto postiženo cca 1,5 – 2,0% osob.
„Mezi příznaky patří zejména potíže v oblasti trávení (průjmy, koliky, zvracení), kožní projevy (atopický ekzém, kopřivka) a respirační obtíže (alergická rýma, astma). V některých případech můžeme pozorovat i neprospívání a chudokrevnost,“ zmiňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc. „V těchto případech se přistupuje ke striktní dietě s vyloučením kravského mléka a výrobků z něho.“
Jak tedy nahradit u alergiků mléčné výrobky?
Řešení vždy nepřináší ani použití kozího a už vůbec ne ovčího mléka, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského. „Většina alergiků nesnáší bílkovinou frakci αS1 kasein, která je významně zastoupena právě v kravském mléce, ale naopak v kozím mléce je její obsah minimální. Proto může i kozí mléko v některých případech těmto osobám vyhovovat. Alergie na další bílkovinnou frakcí αS2 kasein či na frakci βS bývá obvykle méně častá,“ konkretizuje Ing. Jiří Kopáček, CSc.
V případě ovčího mléka je ale situace jiná. Jedná se právě o mléko kaseinové a celkový obsah bílkovin je ještě vyšší než u mléka kravského, tudíž je toto mléko pro alergiky v podstatě nevhodné.
Optimální není ani sójový nápoj, protože u 17 - 47 % kojenců s alergií na mléčnou bílkovinu je často přítomna i alergie na sójové preparáty.
Co tedy jíst?
„Mléko představuje komplexní potravinu plnou nepostradatelných živin od bílkovin, přes vitamíny po stopové prvky. Je třeba se zaměřit na jeho náhrady. U malých dětí se jedná o speciálně upravená mléka s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Dále by lidé s alergií na mléčnou bílkovinu neměli zapomínat na doplňování bílkovin z masa, vajec, ryb, rostlinných zdrojů bílkovin (obiloviny, luštěniny, semena) a popř. dodávat i vápník v tabletách,“ uzavírá PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D
Více zajímavých informací naleznete na www.bileplus.eu.
Přečtěte si také
Zdravá rodina má v kalendáři preventivních vyšetření zdarma
Nenechávejte své děti projíst se k nemocem dospělých
