Sekundární prevencí nazýváme soubor prenatálních vyšetření, jejíž cílem je zjistit, zda se plod vyvíjí správně. Tato informace je důležití jak pro rodiče, tak i pro lékaře, kteří se budou po porodu o dítě starat.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
„Z biologického pohledu je ideálním věkem k otěhotnění u ženy osmnáctý až dvacátý pátý rok. Ovšem tato doba se ne vždy plně shoduje s osobními, studijními a profesními plány ženy. A to je důvod, proč řada žen své mateřství cíleně posouvá do věku po třicítce i později. Jsou i ženy, které se ve skupince starších matek ocitnou ne proto, že by si dítě nepřály dříve, ale kvůli problémům s otěhotněním,“ vysvětluje úvodem MUDr. Kateřina Veselá Ph.D., ředitelka brněnské kliniky Repromeda.
U mužů jsou důvody toho, proč se stávají otci po čtyřicátém, padesátém někdy i šedesátém roce věku, obdobné, jako je tomu u žen. I oni chtějí nejprve studovat, budují kariéru či si jen tak užívají života a to vše je snadnější bez potomků. V mnoha případech je za otcovstvím ve vyšším věku i změna partnerky či uzavření druhého manželství.
Čtěte také: Maminkou ve 20, 30 nebo 40 letech? Pocítíte zásadní rozdíly
Rizika plynoucí ze strany věku ženy
Rizik, která souvisejí s plánovaným posunutím rodičovství u ženy, je několik.
„S věkem ženy klesá její plodnost. Po pětatřicátém roce věku je šance na spontánní otěhotnění jen dvě až pět procent. S věkem samozřejmě přibývá i těhotenských komplikací. Je vyšší riziko rozvoje preeklampsie, těhotenské cukrovky, nechtěné ztráty těhotenství, předčasného porodu či porodních komplikací. A samozřejmě je i vyšší riziko vrozených vývojových vad plodu,“ popisuje lékařka. Tyto problémy jsou dány tím, že u ženy klesá ovariální rezerva a snižuje se kvalita vajíček.
„Žena se narodí s přesně daným počtem vaječných folikulů, tento počet se v průběhu života nezvyšuje, ba naopak, s proběhnutými menstruačními cykly se jejich množství snižuje. Jak žena stárne, snižuje se její ovariální rezerva a zároveň kvůli buněčnému dělení, ke kterému dochází ve vajíčcích, vznikají chyby, které se následně projeví jako chromozomální vady plodu,“ popisuje lékařka.
Z chromozomálních vad plodu je nejrozšířenější a nejznámější Downův syndrom.
„Z dalších jde například o Edwardsův a Patauův syndrom, nebo Turnerův syndrom, který postihuje dívky. Riziko vzniku všech těchto postižení se úměrně zvyšuje s věkem matky v době početí,“ popisuje MUDr. Veselá.
I muži mohou být na rodičovství staří
Přestože se většina lidí domnívá, že věk u muže není pro zdraví plánovaného miminka důležitý, opak je pravda.
„U mužů je věková hranice, kdy hrozí zvýšené riziko poškození plodu, čtyřicet až čtyřicet pět let,“ upřesňuje lékařka. Příčinou zvýšeného rizika poškození plodu ze strany muže je opakující se dělení spermatických buněk v průběhu života, při nichž může dojít ke vzniku nežádoucích změn a mutací, jež se odrazí na zdraví dítěte.
Komplikací, které mohou vzniknout, je celá řada.
„Věk muže se dává do přímé souvislosti s rizikem vzniku mnoha psychických onemocnění. Uvést lze například riziko vzniku schizofrenie, poruch autistického spektra, poruchy pozornosti s hyperaktivitou známé jako ADHD, epilepsie nebo bipolární poruchy,“ popisuje Kateřina Veselá. Krom těchto jmenovaných poruch je vyšší věk muže spojován i s poruchou, která je mezi lidmi laicky označována jako trpaslictví.
„Jde o poruchu růstu dlouhých kostí, odborně se nemoc nazývá achondroplazie,“ doplňuje lékařka.
Aby se narodilo zdravé
Přirozenou prevencí je v tomto směru zbytečné neodkládání rodičovství a početí potomka v době příznivé reprodukci.
„Riziko poškození plodu v důsledku věku rodičů se zvyšuje u žen po třicátém roce věku a u mužů po čtyřicátém až čtyřicátém pátém roce,“ doplňuje lékařka.
Další možností je využití preimplantačního screeningů.
„Tuto metodu mohou využít všechny dvojice podstupující léčbu neplodnosti pomocí IVF. Screening umožní odhalení chromozomálních vad u několikadenních embryí, v období, než dojde k jejich přenosu do dělohy ženy a než dojde ke vzniku těhotenství. Žádná jiná metoda toto nezvládne. Screeningy prováděné v rámci preventivních těhotenských kontrol umí vady odhalit až u probíhajícího těhotenství,“ doplňuje lékařka. Některé zejména psychické poruchy současná medicína ani v rámci screeningů odhalit vůbec nedokáže a porucha je diagnostikována až v průběhu života dítěte.
„I z toho důvodu je vhodné, aby dvojice své rozhodnutí stát se rodiči zbytečně neoddalovala. Pokud dvojice má problém s početím přirozenou cestou po dobu šesti měsíců, je vhodné problém začít řešit ve specializovaném centru. Oddalováním této návštěvy dvojice zbytečně přichází o cenný čas,“ dodává MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D..
Čtěte také: Testy,díky kterým se rodí zdravé děti
Jak věk ovlivňuje plodnost ženy
- Plodnost ženy začíná pomalu klesat po třicátém roce věku
- Po třicátém pátém roce dochází k rychlému úbytku plodnosti, pravděpodobnost spontánního otěhotnění je kolem dvaceti pěti procent, zároveň se začíná zvyšovat riziko vzniku genetických vad plodu
- Po čtyřicátém roce věku se šance na spontánní otěhotnění přibližuje dvěma až pěti procentům
- Po čtyřicátém pátém roce věku je plodnost ženy téměř na nule
Jak věk ovlivňuje plodnost muže
- Po čtyřicátém až čtyřicátém pátém roce věku se zvyšuje riziko poškození plodu
- Po padesátém roce věku dochází k poruchám erekce, schopnost spontánního početí je tak narušena
Čtěte také: Časné příznaky těhotenství
