Nemoci ve stáří

Stárnutí postihuje všechny živé organismy. Vlastní rychlost stárnutí i celková délka života jsou určovány především dědičnými faktory. Ty ovlivňují stárnutí člověka jako biologického druhu i individuální stárnutí každého z nás. I když jsou genetické faktory určující, jsou ovlivňovány mnoha zevními vlivy – způsobem života, vystavení působení škodlivin, stravovacími návyky a pohybovou aktivitou, ale i schopností a ochotou každého člověka pečovat o svoje zdraví například očkováním. Můžeme si to laicky představit tak, že každý máme dánu různě dlouhou „svíčku života“, ale délku a kvalitu jejího a svitu můžeme již ovlivnit.

Dnes ještě nedokážeme zasáhnout účinně do genetických mechanismů a „prodloužit“ naši svíčku, ale můžeme zlepšit pocit zdraví a zdravotní stav nejen ve středním věku, ale až do stáří. A to se nám i podle statistik daří. Téměř každý měsíc můžeme číst příznivé zprávy o tom, jak se prodlužuje délka dožití a stále více lidí se dožívá věku 80 nebo dokonce 90 let. Z následující tabulky č. 1 je vidět, že dnešní 65letý muž má šanci dožít se dalších téměř 14 let tedy věku 79 let, stejně staré ženy mají před sebou v průměru dokonce 17 let, tj. dožijí se 82 let věku.

Střední délka života v ČR

Střední délka života při narození

v 65 letech

v 80 letech

Ženy

78,7 let

17,1 let

7,5 let

Muži

72,1 let

13,7 let

6,0 let

NEMOCNOST A ZVLÁŠTNOSTI NEMOCÍ VE VYŠŠÍM VĚKU
Za delší přežití však platíme jistou daň a tou je vyšší nemocnost starších lidí. Zatímco v mládí je převážná část populace zdravá a pokud přicházejí nemoci, jsou většinou akutní a krátkodobé, se zvyšujícím se věkem nás stále více trápí nejrůznější neduhy. Bohužel na rozdíl od mladšího věku je většina nemocí, které postihují seniory, dlouhodobá nebo dokonce trvalá. Navíc se starší organismus s nemocemi hůře vyrovnává, protože přizpůsobivost organismu je mnohem menší než v mládí a zhoršují se schopnosti organismu reagovat dostatečně rychle a účinně na změny zdravotního stavu.

Nemoci ve stáří však mají řadu zvláštností. Již jsme se zmínili o tom, že převažují chronické dlouhodobé nemoci způsobené „opotřebením“ orgánů – hovoříme o degenerativních onemocněních. Typickým příkladem může být postižení kloubů při artróze. Jiné nemoci mohou začít již ve středním věku – například kornatění tepen (ateroskleróza) nebo cukrovka, ale jejich projevy a komplikace se objeví až po mnoha letech ve věku seniorském. Tyto neduhy nám přináší řadu potíží jakými je třeba zadýchávání, bolesti při chůzi, poruchy zažívání, závratě a potíže s udržením rovnováhy. Tyto signály přítomného onemocnění jsou velmi obtěžující a nutí nás vyhledat lékaře.
Také lékař podle charakteru potíží a příznaků usuzuje na postižení konkrétního orgánu a naše potíže tak napomáhají k nalezení správné diagnózy.
Může se stát, že u starších lidí ale mohou i závažná onemocnění probíhat bez příznaků nebo s příznaky neobvyklými, netypickými. To je nebezpečné, protože starší nemocný pak k lékaři nejde, nebo lékař neurčí správnou diagnózu. Proto je tak důležité i ve vyšším věku absolvovat pravidelně preventivní prohlídku, při které mohou být tyto skrytě probíhající nemoci odhaleny.

Doporučení: nepodceňujte příznaky nemocí a nesvádějte je na „stáří“, ale pečlivě je sledujte a informujte svého lékaře. Každé dva roky absolvujte komplexní preventivní prohlídku, která je v rámci zdravotního pojištění poskytnuta Vaším praktickým lékařem bez poplatku.

Bylo by ale chybou spokojit se s tvrzením, že všechny nemoci ve stáří jsou chronické. Podle statistických šetření až dvě třetiny seniorů prodělají akutní zdravotní příhodu (časté jsou akutní příhody srdeční, akutní infekce dýchacích nebo močových cest, potíže kloubní a úrazy). Až 20 % všech seniorů je v průběhu jednoho kalendářního roku pro akutní onemocnění přijato do nemocnice.
Akutní onemocnění ve stáří mohou být projevem komplikací již přítomných chronických nemocí (například vznik vředu na noze u diabetika) ale mohou být i onemocněními izolovanými (například akutní zánět slepého střeva). U akutních nemocí v každém věku – ale ve stáří zvlášť – je třeba diagnostikovat a léčit rychle. Každé zpoždění ohrožuje nemocného dalšími komplikacemi a mnohdy již nevratnou poruchou zdravotního stavu.

Doporučení: sledujte svůj zdravotní stav a každou náhlou nebo novou změnu konzultujte se svým lékařem. Poznamenejte si telefonní čísla tísňového volání, lékařské pohotovostní služby a svého lékaře pro případ akutního onemocnění. Pokud trpíte chronickými nemocemi, mějte při sobě i informace o Vašich nemocech a seznam léků, které užíváte.

Další zvláštností nemocí u starších lidí je současný výskyt několika nemocí. Zejména u lidí nad 80 let již téměř nenajdeme „zdravou“ osobu a průměrný počet dlouhodobých nemocí na osobu dosahuje 4 nemocí. Protože současná medicína se stále více specializuje, stává se často, že s každou nemocí chodí starší pacient k jinému specialistovi. S vysokým krevním tlakem k internistovi, se závratěmi na ORL nebo na neurologii, s cukrovkou na diabetologii. To může být nebezpečné zejména tehdy, neinformují-li se lékaři navzájem nebo když každý předepíše lék na „svou“ nemoc. Výsledkem bude pro nemocného mnoho léků, které ho ohrožují rizikem nežádoucích účinků vyvolaných léky nebo jejich nevhodnou kombinací.

Doporučení: Buďte informování o všech svých nemocech a lécích, které na ně užíváte. Vždy, když jdete k lékaři, vezměte s sebou seznam všech léků, které užíváte buď na předpis nebo si sami kupujete. Požádejte svého praktického lékaře, aby každý půlrok zkontroloval všechny léky, které užíváte a posoudil potřebu jejich dalšího užívání.

A ještě je třeba upozornit na jednu důležitou charakteristiku nemocí starších lidí a tou je zvýšené riziko invalidity. Mnoho nemocí starších osob způsobuje svému nositeli potíže vykonávat běžné obvyklé činnosti v domácnosti nebo mimo ni, nebo dokonce vyžaduje pomoc druhých, především členů rodiny. Tak například mozkové mrtvice způsobují těžké postižení pohyblivosti a soběstačnosti, artrózy zhoršují chůzi, porucha udržení moči znamená pro svého nositele omezení ve společenském životě.
Podle závažnosti postižení je možné požádat o kompenzaci a poskytnutí sociálních dávek (tzv. „bezmocnosti“) nebo vydání průkazu pro zdravotně a tělesně postižené, poskytnutí kompenzačních pomůcek a dalších peněžních nebo věcných dávek.
Pro Vaši informaci žije v ČR v současnosti asi 420 000 osob vyššího věku, které nejsou zcela soběstačné. Z nich 150 000 je závislých na pomoci druhých osob i v základních sebeobslužných činnostech a více než 60 000 vyžaduje dlouhodobý pobyt ve zdravotnickém nebo sociálním ústavu.

Doporučení: v případě závažnějšího tělesného nebo psychického onemocnění omezujícího Vaše schopnosti, se poraďte s Vaším praktickým lékařem o dávkách, na které máte nárok. Seznamte se s rozsahem služeb sociální pomoci a péče v místě vašeho bydliště pro případ, že Vy sám nebo někdo z Vašich blízkých tyto služby potřeboval.

JAKÁ ONEMOCNĚNÍ JSOU VE VYŠŠÍM VĚKU ČASTÁ
Nemocnost seniorů v ČR je velmi vysoká. Odborníci zjišťují, že více než 90 % osob starších 70ti let trpí jednou nebo více chronickými nemocemi. Podle dostupných statistických údajů
ze 100 osob nad 65 let trpí v ČR:

• 3 onemocněním srdce a cév
• polovina má zvýšený krevní tlak (hyperzenzi)
• 37 ischemickou nemoc srdce
• 42 má závažné postižení kloubů nebo kostí
• 20 má zažívací potíže
• 16 má cukrovku
• 15 má psychiatrické onemocnění
• 4 mají nádorové onemocnění
• jen 4 jsou bez chronického onemocnění

Na druhou stranu možnosti současné medicíny se zlepšují. Pacientům jsou k dispozici nové přístroje umožňující náročné operační výkony a zásahy, například zprůchodnění uzavřených srdečních cév. Zatímco v minulosti pacient s náhlým uzávěrem srdečních cév nevyhnutelně dostal srdeční infarkt, dnes při rychlém zásahu umíme obnovit krevní průtok srdcem zavedením balonku a roztažením zúženého úseku (balonková angioplastika). Tím lze rozvoji infarktu úplně zabránit.

K dispozici jsou stále nové a nové léky a další jsou testovány v klinických hodnoceních. Zmíněné zásahy a léčebné postupy nejsou používány pouze u mladších nemocných, tak jako tomu bylo v minulosti (například dialýza při chronickém selhání ledvin), ale jsou dostupné i pro starší nemocné a některé i pro pacienty nad 80 let.
Dnes tak mohou být prováděny i náročné operace na otevřeném srdci u pacientů kolem věku 70 let jen s nízkým rizikem operačních a pooperačních komplikací. Ještě před 15 lety bylo riziko takové operace tak velké, že se v tomto věku běžně neprováděly. Důkazem jsou i stále narůstající počty operací, které jsou prováděny v naší republice u osob starších 65 let (tabulka č. 2).
Celkem každoročně je v ČR operováno asi 145 000 osob starších 65 let. Největší počty operací se týkají operací šedého zákalu a operací prováděných pro úrazy – zlomeniny stehenní kosti a kloubních náhrad. Tak je například možné udržet zrakové schopnosti nebo pohyblivost i u nemocných, kteří ještě v nedávné minulosti byli odkázáni pro slepotu nebo ztrátu soběstačnosti na pomoc druhých.

To však znamená, že narůstají počty ošetření nemocných vyššího věku ve většině lékařských oborů. Proto je nezbytné školit dnešní lékaře ve specializované problematice stárnutí a stáří.
V České republice již od poloviny 80. let existuje i samostatný obor geriatrie, a lékař se specializací v geriatrii je vyškolen v diagnostice a léčbě nemocí u starých pacientů. Dnes je v ČR již 200 lékařů s touto specializací a starší nemocní by měli požadovat léčbu a vyšetření u tohoto specialisty zejména v případě, užívají-li větší počty léků a trpí-li současně několika závažnějšími chorobami.

NEJČASTĚJŠÍ ZDRAVOTNÍ POTÍŽE VE STÁŘÍ
Odlišnosti stonání ve stáří nacházíme v mnoha oblastech. Na rozdíl od jasně definovaných onemocnění jednotlivých orgánů ve středním věku se setkáváme ve stáří s příznaky, které vlastně nejsou jedinou nemocí.
Pro porozumění uveďme příklady: poruchy při udržení moči a pomočování (inkontinence) bývají ve mladším věku spojovány s patologií v močových cestách, například se zánětem močového měchýře, močové trubice nebo s močovými kameny. U mužů navíc s onemocněním prostaty a u žen se slabostí svěrače močové trubice. Tak je tomu i u starších osob. Ale u řady starších nemocných s únikem moči nemusí být močové cesty postiženy vůbec a pomočování se objevuje jako důsledek poruchy centrálního řízení močového aktu například po mozkových příhodách, v důsledku užívání močopudných léků, u žen při nedostatku ženských pohlavních hormonální v době přechodu, ale mohou být projevem i nevhodného umístění WC, které je daleko a starší pacient na něj nedoběhne včas. Pomočování však je pouze jedním z příkladů.
Mezi další stesky a zdravotní příznaky ve stáří patří:

• Srdeční a dýchací obtíže Pohybové obtíže
• Potíže s trávením Potíže s udržením moči a sexuální poruchy
• Bolesti Závratě a poruchy rovnováhy
• Problémy s pamětí a myšlením a další
• Psychiatrické příznaky

Proberme podrobněji alespoň některé z nich.

Srdečné cévní onemocnění
Vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, angina pectoris, cévní mozková příhoda, postižení žil a tepen dolních končetin jsou nejčastější nemoci, které mohou srdce a cévní systém ve stáří potkat. Již víme, že některou ze srdečně cévních chorob trpí téměř 3/4 starších občanů a tato onemocnění jsou i nejčastější příčinou smrti. Všichni víme, že riziko jejich vzniku stoupá s věkem.
Důvodem je to, že se ve vyšším věku častěji a delší dobu uplatňují hlavní rizikové faktory:

• Zvýšený cholesterol
• Obezita, zvýšený podíl tuku v organizmu
• Nízká fyzická aktivita
• Cukrovka (diabetes mellitus)

Jak moc je to vážné? Jen pro představu: vysoký krevní tlak zvyšuje u lidí starších 55 let 2krát riziko infarktu myokardu nebo úmrtí na srdeční chorobu. Cukrovka zvyšuje stejné riziko až 4krát. Obezita a vysoké hladiny cholesterolu v krvi zvyšují riziko rozvoje srdečního onemocnění v každém věku.
Co nás může upozornit na tyto nemoci
Tak například vysoký krevní tlak probíhá zpočátku zcela bezpříznakově a nemocný nemusí mít žádné potíže. Objevení se potíží je již signálem, že došlo k postižení dalších orgánů například ledvin nebo srdce. U závažnějších srdečních nemocí se objevuje zadýchávání nebo bolest na hrudníku při námaze nebo dokonce i v klidu, pocit nepravidelného tepu nebo záchvaty bušení srdce. Onemocnění tepen mozku pak projevy neurologickými – přechodnou zhoršenou citlivostí nebo pohyblivostí končetin, závratěmi, nebo v horším případě i mozkovou mrtvicí.

Existuje hned několik možností jak ovlivnit rizikové faktory, a to již od středního věku. Ve starším věku ale samozřejmě musíme počítat s některými omezeními a tomu přizpůsobit i naše aktivity.

Na co se hlavně zaměřit?

· Fyzická aktivita – s ohledem na zatížení kloubů jsou nejvhodnější krátké, ale pravidelné procházky, jízda na kole nebo plavání v bazénu. Pro častější poruchy rovnováhy je u starších osob vhodný domácí rotoped. Pro seniory existuje řada rehabilitačních sportovních programů.
· Přívod energie stravou – množství přijaté energie by mělo odpovídat vynaložené fyzické aktivitě. U starých osob ale musíte počítat i s naopak sníženou chutí k jídlu a s omezeným příjmem tekutin. Jde o to najít rovnováhu. Krevnímu tlaku jen prospěje snížení příjmu soli a slaných jídel například uzenin. Doporučujeme naopak hodně zeleniny, vlákniny a tekutin.
· Pravidelná kontrola hmotnosti – snažte se o udržení hmotnosti v rozumných mezích. Srdci prospěje už malé snížení Vaší váhy. Dosáhnete příznivých změn v hospodaření s energií a snížení rizikových faktorů pro vznik srdečních onemocnění.
· Pravidelná kontrola krevního tlaku a léčba, pokud je trvale zvýšený . Existuje několik desítek druhů léků na vysoký krevní tlak a o jejich výběr rozhodne lékař. Musíte je užívat pravidelně a krevní tlak si pravidelně měřit. Pro pacienty s hypertenzí bych doporučila zakoupení přístroje na měření krevního tlaku v domácnosti.
· Pravidelné měření krevního tuku (cholesterolu) a v případě jeho zvýšení i vhodná dieta. O dietě při zvýšeném cholesterolu bylo vydáno mnoho knih a brožurek. Možná, že bude nutné i užívání léků snižujících krevní tuky. Když se Vám podaří upravit hodnoty k normálu, snížíte riziko srdeční příhody až na polovinu. I tady se na všechny možnosti informujte u svého praktického lékaře.


POHYBOVÉ OBTÍŽE
Změny stáří můžete nejlépe pozorovat na vlastním těle. Dochází ke změnám vlasů, kůže, ale i k ochabnutí svalů a úbytku kostní tkáně. Změny přicházejí pomalu, takže si na ně postupně zvykáme a přizpůsobujeme jim svůj životní styl. Se stářím se postupně snižuje fyzické schopnosti i náš výkon. Ubývá i svalové síly, už nezdvihneme tolik jako ve dvaceti. Naše pohyby jsou vláčnější, pomalejší a zhoršuje se i naše schopnost rychle reagovat. Na to by měli myslet hlavně řidiči.
Změny postihují i kosti, zvláště u žen po přechodu ubývá kostní hmota a kosti jsou křehčí a snadněji se zlomí již při malém úrazu. Také klouby jsou méně ohebné a pružné, často jsou postiženy artrózou. I zde jsou ženy postiženy častěji a závažněji.
Podívejte se na graf, jak výskyt všech typů artrózy stoupá s věkem. To zhoršuje naši obratnost a pohyblivost a to zejména po osmdesátce. Podle našich šetření až polovina osob nad 80 let není pro pohybové potíže schopna sejít ze schodů a obejít blok. Příznaky postižení pohybového systému jsou známé: bolesti kloubů a omezení jejich pohyblivosti, otoky kloubů, potíže s chůzí, horší koordinace.
Co proti tomu můžeme dělat
Proti ztrátě svalové hmoty musíme aktivně bojovat především cvičením. Ne každý se narodil jako sportovec a proto si musíme vhodnou fyzickou činnost zvolit sami – procházka s pejskem, práce na zahradě, výlety v přírodě – to vše nám pomáhá udržet svaly v činnosti. Musíme cvičit i naši obratnost a pohyblivost. Každý den ráno a večer procvičte všechny své klouby do maxima pohyblivosti. Ale pozor, zvláště lidé s poruchami chůze nebo rovnováhy by měli většinu těchto cviků provádět vsedě.
Ale nejen cvičením živ je člověk. Proti osteoporóze působí dostatečný příjem vápníku, u žen bychom měli doplnit i tabletami s vápníkem. Vhodné je i opatrné slunění v létě a malé dávky vitaminu D (poraďte se však s lékařem). A když i přese všechno klouby bolí, nestyďte se odlehčit postiženému kloubu vhodnou hůlkou, nešetřete na dražších pohodlných a měkkých botách. A s léky proti bolesti raději opatrně, většina z nich může vést ke zdravotním komplikacím. Vždy se poraďte s lékařem zejména když užíváte i jiné léky.

POTÍŽE SE ZAŽÍVÁNÍM
Stárnutím dochází v zažívacím systému k řadě změn. Objevují se častěji nemoci – střevní výchlipky, záněty sliznice žaludku nebo střev, vředy, kaménky ve žlučových cestách a bohužel i nádorová onemocnění.
Česká populace drží jedno ze světových prvenství ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku a toto onemocnění se objevuje především ve věku nad 50-60 let. Žaludeční a střevní potíže mohou způsobovat i léky, které pacient užívá. A nelze zapomenou ani na způsob stravování a charakter stravy a na naši psychiku, které naše zažívání významně ovlivňují.
Zažívací potíže všichni dobře známe. Každý jsme některou z nich vyzkoušel na vlastním těle. Projevují se nevolností, pocitem na zvracení, nepříjemnými pocity nebo bolestmi v břiše, nadýmáním, nechutenstvím, hubnutím. Mohou být z poruchy pasáže ať už její urychlení projevující se průjmem nebo její zpomalení s obtěžující zácpou.

Zažívací obtíže mohou být způsobeny: jednorázovým nepřiměřeným zatížením těžko stravitelnými potravinami (například houby, hovězí maso, tučná jídla), akutní infekcí, ale mohou být také příznakem celkového závažného onemocnění.

Staří lidé jsou ohroženi závažnými chorobami trávicího traktu:

1) Žaludeční vředy – trávicí látky působí i na žaludeční sliznici a při porušené obranyschopnosti sliznice například při užívání léků proti bolesti dojde ke vzniku vředu na sliznici žaludku nebo dvanáctníku.
2) Krvácení do trávicího traktu – krvácení do zažívacího systému ohrožuje život. Může se jednat o komplikaci žaludečních vředů, krvácení z výchlipek střeva, nádory tlustého střeva nebo hemoroidy. Větší ztráta krve je nebezpečná v každém věku, ve stáří ohrožuje i na životě. Nebezpečná je i postupná dlouhodobá ztráta malých množství se vznikem chudokrevnosti. U starších osob dochází ke zhoršení stavu a může dlouho trvat, než tuto příčinu odhalíme.
3) Obtíže s polykáním (nazývané dysfagie) - patří mezi časté obtíže starých lidí. Obvykle se objevují při porušené svalové souhře jícnu. Při polykání určitého typu stravy (hovězí nebo kuřecí maso, chléb, jablko) se objeví pocit zúžení jícnu. Nemocní udávají pocit „knedlíku v krku“. V takových případech může pomoci doušek vody a strava podávaná po menších soustech. Déletrvající nebo zhoršující se potíže musí řešit lékař.

Co můžeme sami udělat pro dobré trávení?
Dáváme pozor na vyváženou stravu, jídla raději lehce stravitelná. Zatímco ve středním věku většině lidí doporučujeme snížit příjem kalorií, u lidí nad 70 let bývá třeba dohlížet na dostatečný příjem kalorií a tekutin. Podle našich šetření až 15 % pražských seniorů mezi 70-80 lety přijímalo nedostatečné množství stravu nebo stravu s nízkým obsahem některých živin a vitaminů.
Při stravování musíme myslet i na diabetiky. Vždyť 16 % starších občanů trpí cukrovkou. A správná dieta u velké části postačuje jako jediná léčebná metoda. Proto je třeba, aby i na trhu bylo dostatek potravin vhodných svým složení pro pacienty s cukrovkou. V případě, že se objeví u staršího člověka nové zažívací potíže a příznaky, nechutenství nebo ztráta váhy, co nejrychleji vyhledejte svého lékaře. Včasná diagnóza a léčba případných poruch může předejít závažným komplikacím.


Potíže s udržením moči
O potížích s udržením moči jsme se již zmínili. Je častou potíží zejména u starších žen. Únikem moči, pomočováním (inkontinencí) trpí v české republice více než více než 200 000 osob nad 65 let. Ale čísla jsou pouze přibližná, protože většina pacientů se stydí o svém problému otevřeně mluvit a to i s lékařem. Inkontinence je stále tabu. A přitom to není normální příznak stáří! V posledních několika letech se však situace velmi zlepšila.

Jaké jsou příčiny této poruchy u starších lidí?

· Zhoršená funkce svěrače močové trubice, která je obvyklá zejména u starších žen v souvislosti s přechodem doprovázeným poklesem ženských pohlavních hormonů. Dochází ke změně pojivové tkáně močového měchýře a močové trubice a nedovírání svěrače. Objeví se samovolný únik moři při kašli, smíchu a fyzické činnosti.
· Zvýšená dráždivost močového měchýře,
který v důsledku onemocnění (močová infekce nebo kameny) nebo změn v nervovém zásobení reaguje nucením na močení a stahy již při malé náplni. U pacienta se objevuje náhle velmi intenzivní nucení na moč, které často nelze potlačit a může dojít k úniku.
· Onemocnění mozku a nervového systému
Pro močení je důležitá správná funkce mozku, míchy a míšních nervů. V případě jejich onemocnění se může objevovat inkontinence moči. Příkladem může být pomočování u pacientů s demencí, po mozkových příhodách a s onemocněním míchy.

Opakem k nekontrolovatelnému úniku moči je naopak její zadržování. To má opět množství příčin. U mužů je nejznámější z nich zhoršení močení při tlaku zvětšené prostaty.
Jestliže se u Vás nebo Vašich blízkých objeví problémy s udržením moči, promluvte si o nich s lékařem. Největší chybou je stud a zatajování důležitých informací. Může Vám pomoci včas zahájená léčba nebo změna životních návyků. Slabost svěrače se dnes úspěšně léčí operací a nezvladatelné nucení lze omezit podáváním léků. A postihne-li Vás problém s únikem moči, vždy používejte k jejímu zachycení speciálně určené vložky nebo plenky. Ty jsou uzpůsobeny k záchytu moči a jsou hrazeny v rámci Vašeho zdravotního pojištění podle závažnosti úniku.

Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.
Subkatedra gerontologie a geriatrie IPVZ a
Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha