Vyšetřování ultrazvukem je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou. Má totiž mnoho předností: nezatěžuje vyšetřovaný organizmus pronikavým zářením ani nutností podávat kontrastní látku jako metody rentgenové, a vyšetřovací přístroj není zdaleka tak drahý jako u počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Navíc lze, je-li to potřeba, vyšetřovat přímo u lůžka nemocného. Vyšetření je možno dokumentovat: jednotlivé záběry na speciální papír nebo celý průběh na videokazetu.
Štítná žláza je nenápadný orgán umístěný v dolní části krku má za úkol produkovat hormony, které řídí náš metabolismus. Při poruše dochází k tomu, že vytváří buďto příliš velké (hypertyreóza) nebo příliš malé (hypotyreóza) množství hormonů a díky tomu zrychluje či zpomaluje náš metabolismus. Neléčená porucha štítné žlázy může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost. U mužů může způsobit impotenci.
Čtěte také: Onemocnění štítné žlázy - neléčené může mít závažné důsledky
Desítky tisíc lidí ale o nemoci neví vůbec. Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely. Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem a na to upozorňují čeští endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25.–31. května.
Příznaky onemocnění jsou často nespecifické
„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické. Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají.
„Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) patří únava a nevýkonnost což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy,“ vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA s tím, že když se nastaví správně léčba zejména u hypotyreózy příznaky vymizí do 8-12 týdnů od začátku léčby.
„Dříve se netestovalo tak jako nyní a vyhodnocení odběrů trvalo celé týdny. Nemoc se tak určovala z klinických příznaků. Když například přišel člověk s „tváří oteklého eskymáka“ bylo jasné, že trpí hypotyreózou. Pacient oblečený s prvky červené barvy, netrpělivě se dožadující vyšetření, často zase mimoděk signalizoval příznaky zvýšené funkce štítné žlázy,“ vzpomíná předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal.
Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy
Dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem je zásadní
Když už se pacient do péče endokrinologa dostane, je důležité, aby si porozuměli.
„Snažíme se vše vysvětlit jednoduše a respektovat také zvyky pacienta tak, aby nám to společně fungovalo. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek. Ne vždy se berou každý den a pacienti bývají velmi kreativní – léky si různě půlí nebo je zapomenou, a pak se to snaží „dohnat“ před návštěvou u nás,“ říká endokrinolog, doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové. Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv a pak pátrá po příčině.
„Často je na vině nesprávné užívání léků, takže je třeba dát si na čas a vše důkladně pacientovi vysvětlit,“ potvrzuje MUDr. Stejskal. Podle doc. Jiskry jsou ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak bohužel málo prostoru.
„V některých zemích za tímto účelem vznikla samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod. V našem systému tyto personální zdroje bohužel postrádáme, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá,“ komentuje doc. Jiskra.
Situaci nepomohla ani covidová pandemie, kdy se lidé báli do ordinací endokrinologů chodit, aby se nenakazili, a nyní se snaží návštěvy „dohnat“.
„Naše ordinace už jsou zase přeplněné. Bohužel řada pacientů v době covidu nepožádala ani o nový recept, takže přerušili léčbu a onemocnění se zhoršilo. Nebo užívali hojně různé vitaminové přípravky a potravinové doplňky v dobré víře, že se před covidem uchrání. Tyto přípravky ale mohou ovlivnit správné vstřebávání léků na štítnou žlázu. S tím jsem se setkával a setkávám často,“ dodává doc. Jiskra.
Čtěte také: Nejčastější mýty o chorobách štítné žlázy: mohou za naši nadváhu a potíže odhalíte lehce
Týden štítné žlázy
Letošní 14. ročník osvětové kampaně s názvem Týden štítné žlázy a podtitulem Rozumíte řeči štítné žlázy? se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na komunikaci mezi lékařem a pacientem. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti v souvislosti se štítnou žlázou a její léčbou zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.
V České republice je projekt, který podporuje společnost Merck, odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.
