Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.
Štítná žláza je nenápadný orgán umístěný v dolní části krku má za úkol produkovat hormony, které řídí náš metabolismus. Při poruše dochází k tomu, že vytváří buďto příliš velké (hypertyreóza) nebo příliš malé (hypotyreóza) množství hormonů a díky tomu zrychluje či zpomaluje náš metabolismus. Neléčená porucha štítné žlázy může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost. U mužů může způsobit impotenci.
Čtěte také: Onemocnění štítné žlázy - neléčené může mít závažné důsledky
Desítky tisíc lidí ale o nemoci neví vůbec. Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely. Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem a na to upozorňují čeští endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25.–31. května.
Příznaky onemocnění jsou často nespecifické
„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické. Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají.
„Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) patří únava a nevýkonnost což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy,“ vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA s tím, že když se nastaví správně léčba zejména u hypotyreózy příznaky vymizí do 8-12 týdnů od začátku léčby.
„Dříve se netestovalo tak jako nyní a vyhodnocení odběrů trvalo celé týdny. Nemoc se tak určovala z klinických příznaků. Když například přišel člověk s „tváří oteklého eskymáka“ bylo jasné, že trpí hypotyreózou. Pacient oblečený s prvky červené barvy, netrpělivě se dožadující vyšetření, často zase mimoděk signalizoval příznaky zvýšené funkce štítné žlázy,“ vzpomíná předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal.
Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy
Dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem je zásadní
Když už se pacient do péče endokrinologa dostane, je důležité, aby si porozuměli.
„Snažíme se vše vysvětlit jednoduše a respektovat také zvyky pacienta tak, aby nám to společně fungovalo. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek. Ne vždy se berou každý den a pacienti bývají velmi kreativní – léky si různě půlí nebo je zapomenou, a pak se to snaží „dohnat“ před návštěvou u nás,“ říká endokrinolog, doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové. Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv a pak pátrá po příčině.
„Často je na vině nesprávné užívání léků, takže je třeba dát si na čas a vše důkladně pacientovi vysvětlit,“ potvrzuje MUDr. Stejskal. Podle doc. Jiskry jsou ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak bohužel málo prostoru.
„V některých zemích za tímto účelem vznikla samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod. V našem systému tyto personální zdroje bohužel postrádáme, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá,“ komentuje doc. Jiskra.
Situaci nepomohla ani covidová pandemie, kdy se lidé báli do ordinací endokrinologů chodit, aby se nenakazili, a nyní se snaží návštěvy „dohnat“.
„Naše ordinace už jsou zase přeplněné. Bohužel řada pacientů v době covidu nepožádala ani o nový recept, takže přerušili léčbu a onemocnění se zhoršilo. Nebo užívali hojně různé vitaminové přípravky a potravinové doplňky v dobré víře, že se před covidem uchrání. Tyto přípravky ale mohou ovlivnit správné vstřebávání léků na štítnou žlázu. S tím jsem se setkával a setkávám často,“ dodává doc. Jiskra.
Čtěte také: Nejčastější mýty o chorobách štítné žlázy: mohou za naši nadváhu a potíže odhalíte lehce
Týden štítné žlázy
Letošní 14. ročník osvětové kampaně s názvem Týden štítné žlázy a podtitulem Rozumíte řeči štítné žlázy? se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na komunikaci mezi lékařem a pacientem. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti v souvislosti se štítnou žlázou a její léčbou zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.
V České republice je projekt, který podporuje společnost Merck, odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.
