Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.
„Sama bych si prvních příznaků ani nevšimla, to moje dcera mě na návštěvě upozornila, že mám pod okem nějakou modřinku a je lehce nateklé. Během 14 dní oko nateklo celé, strašně řezalo a pálilo. Cítila jsem velký tlak v hlavě a zhoršovalo se mi vidění,“ popisuje paní Jiřina. S problémy se nejprve svěřila své oční lékařce, která jí předepsala oční kapky. „Bohužel se stav nelepšil, právě naopak. Měla jsem pocit, jako by mi oko vylézalo z důlku a sjíždělo dolů – začala jsem šilhat. Šla jsem za svým praktickým lékařem, který mi udělal test na funkci štítné žlázy. A hodnoty se mu vůbec nelíbily,“ popisuje paní Jiřina, která pracuje jako kuchařka v mateřské školce. Kvůli nemoci musela na neschopenku.
„Rozdvojilo se mi vidění, takže na nějaké krájení nebo manipulaci s horkou vodou to opravdu nebylo. Doma jsem narážela do rámů dveří, a i při chůzi venku jsem se bála, dvojitě jsem viděla chodník a obrubníky a vlastně jsem nevěděla, kam šlapu,“ povídá.
V tomto stavu ji praktický lékař poslal na vyšetření na endokrinologii k MUDr. Šebelové, která ji doporučila do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze.
„Do té doby jsem měla pocit, že se vše táhne, problémy jsem měla skoro tři měsíce. Tady se mě ujali v půlce února a najednou šlo všechno rychle. Hned na druhý den mě objednali na kapačku, na které jsem poté byla ještě třikrát,“ vzpomíná paní Jiřina. Lékaři totiž odhalili zvýšenou funkci štítné žlázy, která způsobuje endokrinní orbitopatii. Léčba tak měla za úkol štítnou žlázu utlumit a zmírnit příznaky. Ke kapačkám dostala paní Jiřina ještě tablety ke každodennímu užívání.
„Hned se to začalo lepšit, přestalo slzení, pálení i otok se začal ztrácet. Oko není tak vypouklé a už mi tolik ani „neujíždí“. Zrak se mi ale ještě úplně nespravil – jednotlivé oči fungují vcelku dobře, ale nespolupracují. Proto raději nosím pořád brýle na čtení, cítím se s nimi jistější,“ vysvětluje. Kvůli špatnému zraku jí tak lékaři v čele s doc. MUDr. Janem Jiskrou doporučili ještě jeden zákrok tzv. gamanožem, který by mohl zlepšit problém s dvojitým viděním.
„Doufám, že mi to pomůže, nakonec mi tolik nezáleží na tom, jak oko vypadá, ale že pořádně nevidím. Kvůli onemocnění jsem musela přestat i číst a vyšívat – což jsou asi moje největší koníčky. A moc ráda bych se k tomu zase vrátila,“ uzavírá.
