Potravinářská legislativa má dva hlavní úkoly. Je to jednak ochrana spotřebitele před zdravotními riziky, jednak ochrana spotřebitele před ekonomickou újmou, která může být spojena se spotřebou potravin. Je zajímavé, že oba požadavky v sobě zahrnují i kódy "čísel E"...
Vzhledem k tomu, že jen asi každý desátý člověk trpící celiakií ví o tom, že jí trpí, tak je důležité zvýšit povědomí o této doposud nevyléčitelné nemoci, která postihuje zhruba 1% obyvatel. A tento cíl má Mezinárodní den celiakie, který připadá na každý třetí víkend v květnu.
Čtěte také: Celiakii lze předcházet již v prvním roce života dítěte!
Celiakie je dědičné onemocnění, přičemž výskyt u příbuzných 1. stupně je 8–18 %, u jednovaječných dvojčat až 70 %. K projevům trvalé nesnášenlivosti lepku patří typické zánětlivé změny sliznice tenkého střeva, jež vedou k porušenému vstřebávání všech živin, vitaminů, minerálů a také vody. Od tíže postižení sliznice se pak odvíjí stupeň onemocnění, přičemž celiakie má různé klinické formy – od plně rozvinutých přes neúplné až po zcela bezpříznakové.
Příznaky celiakie se mění podle věku
Předškolní děti mohou trápit objemné mastné stolice, průjmy, bolesti a zvětšení bříška, ochablé svalstvo.
U školních děti se nemusí objevovat žádné nápadné střevní symptomy. Typický je špatný stav výživy, chudokrevnost, menší vzrůst a opožděný celkový vývoj. Puberta může v případě nepoznané, tudíž neléčené celiakie přinést spontánní zlepšení.
Nemoc se pak znovu projeví v dospělosti, obvykle mezi 25.–40. rokem věku. Spouštěčem může být předchozí závažnější infekční onemocnění, fyzický či psychický stres, úraz nebo operace. U žen se může celiakie objevit v souvislosti s těhotenstvím, porodem, kojením.
V dospělosti se může nesnášenlivost lepku projevit nespecifickými zažívacími obtížemi, pocity plnosti, plynatostí a nechutenstvím. Projevy tohoto záludného onemocnění u dospělých jsou zcela individuální a velice pestré. Samotné střevní příznaky nebývají časté a mohou i zcela chybět, případně jsou průjmy jen lehčího rázu a nárazové.
Velice často se v dospělosti dostavují mimostřevní příznaky
- únava,
- anemie nereagující na léčbu,
- záněty sliznic dutiny ústní či spojivek,
- Duhringova dermatitidy (typ celiakie s kožními projevy onemocnění),
- předčasná osteoporóza,
- slabostí svalů a ztrátou citlivosti.
K průvodním projevům se řadí také deprese, poruchy chování, oligospermie (snížená tvorba spermatu), gynekologické poruchy (nepravidelná a opožděná menstruace), samovolné potraty či neplodnost.
Celiakii nezřídka provázejí další autoimunitní onemocnění – nejčastěji jde o autoimunitní zánět štítné žlázy (10–20 % celiaků), cukrovku 1. typu (3–8 % celiaků), jaterní, plicní a další autoimunitní choroby.
Jaké jsou formy celiakie
Celiakie se vyskytuje v různých formách.
Klasická (typická) forma
U této formy dominují gastrointestinální příznaky jako chronický průjem a objemné stolice s příměsí tuku, nadýmání a váhový úbytek. Při rozvinuté nemoci je patrný úbytek svalové hmoty a otoky. U pacienta jsou pozitivní protilátky ENA a AtTG a histologické změny na sliznici tenkého střeva.
Atypická forma
Atypická celiakie je charakterizována minimálními nebo chybějícími gastrointestinálními příznaky. Převažují mimostřevní projevy, jako je deficit železa až anémie, osteoporóza, neplodnost, tvorba aftů,váhový úbytek, únavový syndrom, u dětí zpomalený růst. Jsou tu pozitivní protilátky ENA a AtTG a histologické změny sliznice tenkého střeva. Tito pacienti jsou kvůli svým atypickým příznakům ve velkém počtu nediagnostikováni.
Silentní forma
Říká se jí také tichá, bezpříznaková forma. Při této formě se nevyskytují žádné příznaky celiakie, a proto je velice těžko rozpoznatelná. Avšak sliznice střeva je značně poškozena a v krvi jsou nalezeny protilátky. Je nutné tuto formu celiakie odhalit co nejdříve, neboť i zde se mohou objevit komplikace.
Latentní forma
U této formy se u pacientů neobjevují symptomy nemoci. Je typická tím, že jsou přítomny pozitivní typické protilátky. Pro tuto formu je doporučováno dodržování bezlepkové diety. Může se projevovat u pacientů, u kterých byly klasické příznaky celiakie již přítomny.
Potenciální forma
Lze ji definovat jako zvýšené riziko celiakie. Objevují se negativní protilátky a i biopsie střev je negativní. Při této formě není bezlepková dieta plně vyžadována. U pacientů s touto formou onemocnění často dojde k přestupu na ostatní formy celiakie.
Duhringova Herpetiformní dermatitida
Jedná o kožní podobu celiakie, typickou puchýřky v místech nad extenzory a na hlavě. Tyto puchýřky nereagují na léčbu mastí. U této formy je objeven stejný nález na sliznici střeva jako u celiakie. Léčba u této formy spočívá také v bezlepkové dietě, avšak v některých případech je nutno ještě dodat sulfony.
Diagnostika celiakie
Jedná o silně poddiagnostikované onemocnění, což znamená, že nemocní s malými nebo nevýraznými příznaky se nedostanou do péče lékařů. V současnosti je diagnostikováno a lékařsky sledováno jen asi 10 % postižených.
Nediagnostikovaní pacienti jsou často mnoho let vyšetřováni různými specialisty. U žen může mít nediagnostikovaná celiakie za následek častější opakovaný potrat, opožděný vývoj plodu, nízkou porodní váha novorozence, může s ní souviset předčasný porod a porod císařským řezem.
Diagnostika celiakie: na základě odběru krve se v séru stanoví celkové IgA a autoprotilátky k tkáňové transglutamináze, případně také proti endomysiu. Jsou-li tato vyšetření pozitivní, následuje endoskopické vyšetření pacienta zavedením sondy do žaludku a duodena (dvanáctníku) a je odebrán vzorek sliznice tenkého střeva (biopsie) k histologickému vyšetření. Aby nebyl ovlivněn výsledek vyšetření, pacient nesmí lepek vysadit, dokud není provedena biopsie.
Dle nových kritérií diagnostiky u dětí lze vypustit biopsii a stanovit diagnózu, pokud jsou hodnoty vyšetření z krve vyšší než desetinásobek horní hranice normy a pokud jsou přítomny klinické projevy. U dospělé populace je však ke stanovení diagnózy biopsie stále nutná.
Jak se celiakie léčí?
Jedinou léčbu představuje celoživotní bezlepková dieta, která je založená na úplném vyloučení všech surovin, potravin a nápojů, jež v jakékoli formě obsahují příměs obilovin (pšenice, ječmene, žita, …). Zásadní je vyloučit veškeré potraviny obsahující mouku z uvedených obilovin, a to i ve stopových množstvích.
Celiaci musejí ze svého jídelníčku důsledně vyškrtnout také potraviny, v jejichž příměsích se lepek vyskytuje. Patří k nim uzeniny, hořčice, kečup, pšeničný škrob, uzeniny, kypřicí prášky, pudinky, čokoláda, zmrzlina, tavené sýry, pivo či pomocné látky v lécích. Povolená je rýže, sója, kukuřice, brambory, pohanka, proso, jáhly, amarant, eventuálně speciálně upravená bezlepková mouka. Bezlepkové potraviny lze poznat dle symbolu přeškrtnutého klasu.
Čtěte také: Jak začít s bezlepkovou dietouPo vysazení lepku z jídelníčku se nepříjemné zdravotní obtíže obvykle časem upraví a pacient je bez potíží.
Podívejte se na nabídku bezlepkových surovin internetové Lékárny.cz.
Komplikace neléčené celiakie
Důsledky nedodržování bezlepkové diety závisí na délce porušování diety a věku pacienta. U dětí školního věku se dlouhodobé porušování diety dokonce nemusí projevit. Pokud však přísun lepku pokračuje, mohou se objevit pro celiakii necharakteristické potíže - občasné bolesti břicha, menší vzrůst, chudokrevnost, poruchy menstruačního cyklu, zvýšená lomivost kostí, úbytek na váze. Krátké porušení diety nemá pro pacienta z dlouhodobého hlediska negativní význam, ale může mít nepříznivý psychologický efekt („proč musím držet dietu, když mně nic není?“). Může se projevit jako „obyčejná dietní chyba“ – nevolnost, změna stolice, bolesti břicha, zvracení. Celiakie se často sdružuje s chorobami, které vznikají na podkladě abnormální imunitní reakce organismu proti vlastním tkáním – jedná se o tzv. nemoci z autoimunity. Častější je výskyt celiakie a cukrovky I. typu (diabetes mellitus)nebo celiakie a zánětu štítné žlázy apod.
Nejzávažnější a nejobávanější jsou však komplikace onkologické. Pacienti s dlouhodobě neadekvátně léčenou celiakií (zvláště ve věku nad 50 let) mají signifikantně vyšší riziko vzniku non-hodgkinských lymfomů, karcinomů tenkého střeva, jícnu a faryngu. Riziko malignity je u neléčených celiaků zhruba dvojnásobné.
