Poranění elektrickým proudem je častým typem poranění, se kterým se můžeme setkat i na ulici, doma, kdekoliv ve městě, v práci, ale i v přírodě. Poškození se projeví různým stupněm bezvědomí, křečemi, hluchotou, slepotou, poruchami hybnosti nebo čití.
O jaké zranění se jedná a jak poskytnout první pomoc?
Poranění končetin
Podvrtnutí – distorze
Jedná se o poranění kloubních vazů nebo kloubního pouzdra nepřímým úrazem, nejčastěji prudkým pohybem. Nejvíce postiženými klouby jsou kotníky a zápěstí.
Příznaky
- omezení hybnosti postiženého kloubu
- bolestivost
- otok a v závažnějším případě i krevní výron
První pomoc
Poraněnou končetinu nezatěžujeme, přiložíme elastický obvaz a ledujeme (lze použít igelitový sáček naplněný vodou a kostkami ledu). Pokud se stav nelepší, je nutné dopravit poraněného k lékaři, aby se vyloučila případná zlomenina nebo závažnější poškození měkkých tkání.
Čtěte také: Odškodnění za úrazy na chodnících
Vykloubení – luxace
Jedná se o poranění kloubu, ke kterému dochází při působení velkého násilí. Kloubní plochy se dostanou mimo kontakt a nedotýkají se. Vykloubení postihuje nejčastěji rameno, palec ruky, prsty.
Příznaky
- bolestivost
- nemožnost pohybu v postiženém kloubu
- nepřirozené postavení končetiny
- otok
- hematom v okolí kloubu
- ztráta funkčnosti
Může být velmi obtížné odlišit vykloubení od zlomeniny. Obě poranění mohou být přítomna současně.
První pomoc
Postižený kloub zafixujeme v tzv. úlevové poloze, která je pro poraněného nejméně bolestivá, končetinu nenapravujeme, chladíme a zajistíme transport do zdravotnického zařízení.
Čtěte také: Lyžařské desatero - prevence proti úrazům
Zlomenina – fraktura
Je poranění, při kterém dochází k porušení kontinuity kosti vlivem působení velkého násilí. Zlomená kost může velmi závažně poranit cévy, měkké tkáně a nervy. U zlomenin dlouhých kostí dochází ke krvácení z cév okolní tkáně a z dřeně poraněné kosti.
Příznaky zlomeniny
1. Nejisté
- bolestivost
- otok
- hematom
- porucha funkčnosti
- deformace
2. Jisté
- úlomky kosti v ráně
- patologická pohyblivost
- typická deformace
- krepitace (chrastění) při pohmatu
První pomoc
Poraněnou končetinu provizorně zafixujeme vždy v celém rozsahu (přes dva klouby), k fixaci lze použít tělo poraněného (ruku fixujeme k trupu a u dolních končetin nám zdravá končetina slouží jako dlaha pro poraněnou). U otevřené zlomeniny nikdy neodstraňujeme z rány cizí tělesa ani úlomky kosti, ránu pouze zakryjeme. Defigurované končetiny NIKDY nenapravujeme. Poraněnému NIKDY nepodáváme tekutiny a léky per os (ústy)!!! Stále sledujeme vitální funkce a celkový stav poraněného a zajistíme transport do zdravotnického zařízení.
Čtěte také: Lehká sádra - alternativa klasické sádry
Poranění páteře a míchy
K poranění páteře dochází nejčastěji při působení extrémního násilí. V zimním období se s těmito úrazy nejčastěji setkáváme u lyžařů a snowboardistů. Při těchto sportovních aktivitách by proto mělo být samozřejmostí používání ochranných pomůcek, které výrazně snižují riziko zranění. Hlavní nebezpečí u poranění páteře spočívá v následném poškození míchy zhmožděním, krvácením nebo jejím přerušením. K poškození míchy však může dojít i bez zjevného poranění páteře. Každé poranění páteře považujeme za velmi závažné a snažíme se zajistit maximální šetrnost při ošetřování. Nejzranitelnější oblastí je oblast krční páteře a přechod mezi hrudní a bederní páteří.
Příznaky poranění páteře a míchy
U pacienta při vědomí
- silné bolesti v poraněné oblasti
- deformity
- krevní podlitiny
V případě poranění míchy nastupují k těmto příznakům i neschopnost pohybu, porucha citlivosti (mravenčení), změna vnímání (teplo jako chlad, šimrání jako bolest…), ztížené dýchání, inkontinence.
Pokud je poraněný v bezvědomí, je nutné po úrazu VŽDY myslet na možné poranění páteře a míchy a podle toho s poraněným manipulovat, aby nedošlo k poškození nešetrným vyprošťováním nebo transportem.
První pomoc
Poraněného při vědomí se snažíme verbálně uklidnit a požádáme ho, aby se nehýbal, manipulujeme s ním pouze nezbytně nutně (uvolnění dýchacích cest, přerušení úrazového děje…). Do příjezdu ZS stabilizujeme krční páteř – klekneme si za hlavu poraněného, uchopíme ji oběma rukama a udržujeme v neutrální poloze, kdy je vyrovnána s krkem a páteří, předloktí si opřeme o stehna, abychom ruce udrželi v klidu. Manipulaci s poraněným by mělo provádět více lidí, aby byla znehybněna podélná osa těla a nedocházelo k ohýbání nebo k rotacím v průběhu podélné osy těla.
U poraněného v bezvědomí zajistíme průchodnost dýchacích cest, stále sledujeme reakce poraněného a vitální funkce, v případě nutnosti neodkladně zahájíme KPR, která má vždy přednost před stabilizací páteře.
Čtěte také: Řídnutí kostní hmoty není radno podceňovat
Poranění hlavy a mozku
Nejčastější příčinou poranění hlavy a mozku je působení velkého násilí na tuto oblast. Zranění jsou ohroženi přímým (primárním) nebo nepřímým (sekundárním) poškozením mozku. Tato poranění lze rozdělit na poranění obličeje a měkkých tkání a poranění lebky a CNS.
Poranění obličeje a měkkých tkání
Tato poranění vznikají obvykle přímým působením síly na oblast obličeje (úder, prudký náraz). Může přitom dojít k rozlámání obličejových kostí s následným krvácením z nosu a úst. Poraněný je ohrožen vdechnutím krve nebo cizích těles (zuby, kostní úlomky…) do dýchacích cest.
Příznaky
- viditelné deformity na obličeji
- vadný skus při zlomenině dolní čelisti
- masivní krvácení
- výrazný otok
- zvýšená sekrece tkáňové tekutiny
- částečná nebo úplná neprůchodnost dýchacích cest – částečná neprůchodnost se projevuje namáhavým zrychleným dýcháním, které může být doprovázeno „bubláním“ nebo tzv. stridorem; u úplné neprůchodnosti neslyšíme a necítíme dech poraněného, bezprostředně po úrazu můžeme pozorovat velmi namáhavé dýchací pohyby hrudníku, které se vytrácejí, poraněný upadá do bezvědomí, nastupuje zástava dýchání a oběhu.
První pomoc
- vyčištění dutiny ústní
- zástava krvácení
- při bezvědomí a bezdeší neodkladně zahájíme KPR, pokud se opakovaně nepodaří zajistit dýchací cesty a poraněného prodechnout, provádíme bez přerušení nepřímou srdeční masáž
- zajistíme transport do zdravotnického zařízení
Poranění lebky a CNS
Vznikají působením hrubého násilí (náraz, úder, pád, tlak…).
- Přímé (primární) poškození – je způsobeno přímo úrazem mozku a vede k bezprostředním škodám.
- Nepřímé (sekundární) poškození – vzniká jako následek nitrolebních komplikací. Některým poškozením je možné cílenou neodkladnou péčí zabránit nebo je zmírnit.
Příznaky poranění lebky a CNS
- hlavním příznakem je porucha vědomí, může se objevit tzv. lucidní interval, kdy po počátečním bezvědomí dochází k přechodnému zlepšení stavu, poraněný je při vědomí a může působit zcela normálním dojmem a poté dochází ke zhoršení stavu s hlubokým bezvědomím
- zvracení
- porucha dýchání, oběhu
- nestejné zornice (širší zornice je obvykle na straně utlačení mozku)
- poruchy hybnosti a citlivosti
- křeče nebo ochrnutí končetin a obličejového svalstva
První pomoc
U pacienta při vědomí
- poloha na boku se zvýšenou horní polovinou těla
- ošetření otevřených poranění
- trvalé sledování vitálních funkcí
- rychlý transport do zdravotnického zařízení
U pacienta v bezvědomí
- zástava krvácení
- zajištění vitálních funkcí, příp. neodkladné zahájení KPR
- transport do zdravotnického zařízení
Nejdůležitějším faktorem v souvislosti se zimními úrazy zůstává prevence
V praxi to znamená umět přizpůsobit chování dané situaci. U zimních sportů je to důsledné používání ochranných pomůcek, které dokážou zmírnit následky úrazu nejen u dětí, ale i u dospělých. U seniorů se to týká zejména jejich pohybu venku. Měli by využívat pomůcky usnadňující pohyb (např. protiskluzové nástavce na hůl atd.) nebo doprovod jiné osoby.
Zdroj: zdravi.euro.cz