Vyšetřování ultrazvukem je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou. Má totiž mnoho předností: nezatěžuje vyšetřovaný organizmus pronikavým zářením ani nutností podávat kontrastní látku jako metody rentgenové, a vyšetřovací přístroj není zdaleka tak drahý jako u počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Navíc lze, je-li to potřeba, vyšetřovat přímo u lůžka nemocného. Vyšetření je možno dokumentovat: jednotlivé záběry na speciální papír nebo celý průběh na videokazetu.
Mýtus č. 1: Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobují obezitu.
Choroby štítné žlázy ani jejich léčba nikdy nejsou hlavní příčinou obezity.
Mýtus č. 2: Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací.
Pokud se operace provádí na pracovišti s dostatem zkušeností, má minimum komplikací.
Čtěte také: Nejsi to Ty. Je to Tvoje štítná žláza.
Mýtus č. 3: Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí uživat jod.
Pravý opak je pravdou, jen výjimečně u žen s GB chorobou či uzly se zvýšenou funkcí jod nedoporučujeme.
Mýtus č. 4: Po operaci štítné žlázy a po radiojodu je onemocnění vyřešeno a není potřeba žádná další léčba ani sledování.
Vždy je potřeba doživotní sledování a většinou i doživotní léčba tyroxinem.
Čtěte také: Onemocnění štítné žlázy v těhotenství a po porodu
Mýtus č. 5: Léčba raioaktivním jodem může způsobit rakovinu.
U dospělých osob nebyl vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojodem prokázán.
Mýtus č. 6: Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření.
Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá několik vteřin.
Mýtus č. 7: Punkce štítné žlázy může způsobit metastázování (vzdálený rozsev) nádoru.
To je úplný nesmysl. U pacientů, u kterých se po punkci zjistí metastázy, byly tyto přítomny již před punkcí, jen se o nich nevědělo. Punkce naopak může vést k rychlé diagnóze a prognózu pacientů zlepšuje.
Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy
Mýtus č. 8: Před punkcí štítné žlázy se musí úplně vysadit léky na ředení krve, zatímco léky s obsahem acetylsalicylové kyseliny nevadí.
Léky na ředění krve většinou není třeba při šetrném výkonu vysazovat, ale pacient nesmí být předávkovaný a hodnota INR (parametr z krve, podle kterého se dávkují léky na snížení krevní srážlivosti) by měla být v rozmezí 2,0–2,5. Naopak acetylsalicylovou kyselinu raději vysazujeme nejméně týden před vyšetřením s výjimkou pacientů se stenty v koronárních tepnách.
Mýtus č. 9: Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když onemocnění štítné žlázy je adekvátně léčeno.
Pokud je onemocnění adekvátně léčeno, příznaky hyper- či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.
Čtěte také: Poruchy štítné žlázy. Jak je poznáme?
Mýtus č. 10: U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě.
Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – nemá smysl upravovat dávky v závislosti na ročním období
Zdroj: www.tydenstitnezlazy.cz
