Nejčastější nemoci plic

 „Nejčastější nemoci plic můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin, na akutní nemoci s infekčním původem a chronická onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Infekční nemoci jsou problémem zejména rozvojového světa, kde je největším zabijákem tuberkulóza, umírá na ni 1,6 milionů lidí za rok.  V České republice to bylo za rok 2012 "pouze" 22 lidí. Dále sem patří zápaly plic, které mají z důvodu nedostupné lékařské péče na svědomí smrt milionů dětí do 5 let. Setrvalým nebezpečím zůstává chřipka a vůbec nejčastějším akutním onemocněním jsou záněty průdušek.

Do skupiny chronických nemocí, jejichž výskyt narůstá i v rozvinutých zemích, se řadí chronická obstrukční plicní nemoc, karcinom plic a astma bronchiale. Jde o celoživotní a nevyléčitelné nemoci, které je ale možno ovlivnit včasným záchytem a léčbou.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

CHOPN je příčinou významné nemocnosti, a stojí dokonce na 6. místě v úmrtnosti. V České republice je jí postiženo 800 000 osob a každý rok na ni 2500 lidí umírá.

Jedná se o vleklý zánět průdušek vyvolaný drážděním vdechovanými škodlivými látkami, až v 80–85 % jde o poškození toxickými produkty z cigaretového kouře. Tento zánět vede k nevratným změnám v plicích. Jednak k narůstajícímu zužování průdušek, takzvané obstrukci, toto zúžení je nutno překonávat zvýšeným úsilím při výdechu vzduchu. Dále dochází ke zvýšené tvorbě hlenu v průduškách, nemocní jsou obtěžováni chronickým kašlem s vykašláváním tohoto hlenu. V neposlední řadě způsobuje nemoc zánik plicních sklípků, takzvaný emfyzém. Tímto se zmenšuje plocha plic, kde dochází k vlastní výměně kyslíku. To se pak u postiženého člověka projevuje, vedle již uvedeného dlouhodobého kašle, postupným zadýcháváním se.

„Většinou k "úbytku dechu" dochází nenápadně více let a nemocný se mu postupně přizpůsobuje, často jej přičítá věku,“ popisuje MUDr. Jiří Votruba a dodává: „Nápadné mu začne být až ve chvíli, kdy je omezen při tak běžných denních činnostech, jako je vaření, nákupy, nezvládá vyjít do patra, nebo dojde-li k náhlému a výraznému zhoršení dechu během jinak "banální" infekci dýchacích cest, která si nezřídka vyžádá i pobyt v nemocnici. Ztráta dechu v těch nejtěžších stadiích nemocnému nedovoluje bez velkých potíží ani osobní hygienu, pohyb po místnosti nebo na WC.“

Včasná léčba je základ

Právě protože jde o nevratné změny, je potřeba onemocnění rozpoznat a léčit co nejdříve. Léčbou je možno postup nemoci pouze zastavit nebo zpomalit. A tak ve chvíli, kdy je postižený schopen s námahou pohybu po místnosti, nelze očekávat přes maximální léčbu zásadnější změnu. V léčbě je zatím jedině skutečně účinné a nezbytné zastavení vdechování škodlivých látek – tedy na prvním místě zanechat kouření a vyvarovat se i pasivního kouření.
„Čtyřicet hodin týdně v zakouřených prostorách po dobu 5 let zvyšuje riziko výskytu CHOPN o 48 %,“ upozorňuje MUDr. Jiří Votruba. Zatím není k dispozici žádná látka, která by dokázala přes pokračující kouření zabránit jeho negativnímu vlivu na dýchací cesty a zabránit poklesu plicních funkcí. Ostatní lékařem ordinovaná léčba od inhalačních léků přes tabletky a injekce dokáže pouze zmírnit projevy, nikoli zastavit vlastní nemoc!

Pozoruje-li tedy kuřák zhoršování fyzické výkonnosti a zadýchávání se, měl by navštívit svého lékaře. Důvodem ztráty dechu může být právě CHOPN. Diagnostikovat tuto nemoc je relativně snadné. Vedle základního vyšetření lékařem, je provedena i spirometrie, což je vyšetření funkce plic dýchnutím do přístroje "přes trubičku". V případě, že je pacient motivován zlepšit svůj zdravotní stav, může mu být nabídnuta lékařem pomoc v zanechání kouření a jsou mu ordinovány léky přinášející úlevu od potíží.

Co my sami pro sebe můžeme udělat, abychom předešli vzniku či zhoršování CHOPN?

1. Nikdy nezačít kouřit nebo přestat kouřit.
2. Vyhýbat se pobytu v zakouřených prostorách.
3. Vyhýbat se místům s vysokou prašností, zvýšenou koncentrací výfukových plynů, kouře, expozici výparům chemikálií – nelze-li jinak, používat ochranné pomůcky (respirátory).
4. Doma často a dostatečně větrat, zejména při vaření (toxické látky z přepáleného tuku, spaliny z hoření plynu).
5. Provozovat pravidelnou aerobní fyzickou aktivitu k posílení plicních funkcí.
6. Jíst dostatek vyvážené stravy bohaté na zeleninu, ovoce.

Astma bronchiale

Astma bronchiale je dalším častým onemocněním dýchacích cest a i jeho výskyt v populaci narůstá. V ČR je asi 800 000 astmatiků, nicméně úmrtnost na toto onemocnění je v posledních letech nízká – 100 pacientů za rok.

V jeho vzniku hraje roli dědičná dispozice, stav obranyschopnosti a vnější prostředí a není známo jak rozvoji astmatu předejít.

Astma bronchiale je způsobeno chybnou reakcí imunitního systému, která vede k dlouhodobému zánětu průdušek a průdušinek (jedná se o odlišný typ zánětu než v případě CHOPN) s jejich zvýšenou reaktivitou, kdy po kontaktu se spouštěčem (např. srst, peří a mnohé jiné) dochází k tzv. astmatickému záchvatu – přechodnému zúžení průdušek.
„Astmatický záchvat se projevuje jako suchý dráždivý kašel, často v noci, k ránu nebo jako náhle vzniklá dušnost, se ztíženým výdechem provázeným pískoty, pocitem tíhy či sevření na hrudi, které jsou způsobeny namáhavým překonáváním vysokého odporu zúžených dýchacích cest při výdechu,“ líčí MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze a 1. LF UK. Spouštěčem astmatického záchvatu je nejčastěji srst, peří, plísně, prach, pyl, chemické látky, parfémy, laky, cigaretový kouř, stres, infekce, některé léky.

Existuje léčba astmatu?

Onemocnění nelze zcela vyléčit, léčba ale dokáže astma kontrolovat, tj. utlumit, eliminovat jeho projevy. Základem léčby je vyvarování se spouštěčů astmatických záchvatů a pravidelné denní užívání protizánětlivých léků (ve většině případů se jedná o inhalační kortikoidy nebo jejich kombinaci s dalšími protizánětlivými látkami), tak aby astmatik nepociťoval žádné projevy své nemoci, nebyl nijak omezen při fyzické činnosti a udržela se téměř normální funkce plic. Další používanou skupinou jsou úlevové léky, které slouží k potlačení náhlých obtíží při astmatickém záchvatu. Bez léčby protizánětlivými léky vede astma v důsledku opakovaných záchvatů k nezvratné přestavbě průdušek s trvalým zúžením, se zhoršením výkonnosti pacienta až invalidizaci. A proto je důležité astma včas rozpoznat a léčit!

Co pro sebe může pacient s astmatem udělat, aby jeho nemoc zůstala pod kontrolou?

1. Pravidelně užívat lékařem doporučenou léčbu, zejména nevynechávat inhalační léčbu kortikoidy, má-li je předepsány (obava z vedlejších účinků inhalačních kortikoidů není na místě – jejich výskyt je minimální a vysoce převažuje jejich pozitivní efekt, naopak jejich neužívání vede k trvalým změnám, které mohou pacienta zcela vyřadit z normálního života).
2. Vyhnout se spouštěčům astmatických záchvatů, které mohou být u každého pacienta individuální.
3. Udržovat bezprašnou domácnost – luxovat, stírat prach vlhkým hadrem, pravidelně měnit lůžkoviny (optimálně 1x týdně), vyvarovat se lapačů prachu (závěsy, koberce), pravidelně větrat (vyjma smogu, pylové sezony, před deštěm).
4. Omezit používání parfémů, osvěžovačů vzduchu.
5. Nekouřit.
6. Vyhnout se stresu, relaxovat.
7. Vyhnout se v pylové sezoně pobytu ve vysoké trávě, omezit pohyb v přírodě.
8. Vyvarovat se malířských a lakýrnických prací.
9. Trávit co možná nejvíce času na horách, u moře.
10. Pravidelně sportovat, což vede ke zlepšování funkce dýchacích cest – astma by nemělo být výmluvou k vyhýbání se sportu (mezi astmatiky patří i někteří vrcholoví sportovci – např. Tomáš Dvořák, Lukáš Bauer, Petra Kvitová).

Karcinom plic (zhoubný nádor plic)

Karcinom plic má nejvyšší úmrtnost mezi všemi nádory. V České republice máme nejvyšší výskyt tohoto nádoru i úmrtnost na něj v Evropě (v roce 2011 na karcinom plic zemřelo 6515 pacientů). Jedná se o 3. nejčastější nádor u mužů a 4. nejčastější nádor u žen, ale je vůbec nejčastější příčinou úmrtí na nádor u mužů a druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádor u žen.

Vznik karcinomu plic je úzce spojen s kouřením, jak aktivním tak i pasivním. 75 % pacientů s karcinomem plic jsou kuřáci nebo bývalí kuřáci.
„Ročně na něj zemře 5000 kuřáků a "jen" 1500 nekuřáků. Riziko vzniku karcinomu roste s počtem vykouřených cigaret a nízkým věkem začátku kouření, za rizikovou hranici se považuje 200 000 vykouřených cigaret za život,“ říká MUDr. Jiří Votruba. Dalšími riziky pro vznik nádoru se uvádí znečištěné ovzduší, přítomnost radonu a azbestu, předpokládány jsou i genetické dispozice.

Jak karcinom plic probíhá

Při karcinomu plic dochází k nekontrolovanému růstu buněk plicní tkáně, která ani vzhledem ani funkcí plíci rozhodně nepřipomíná, navíc postupně omezuje funkci normální plicní tkáně jejím utlačováním, růstem do průdušek, které "ucpává". Šíří se, neboli metastazuje, nejčastěji na pohrudnici, do uzlin, jater, mozku a kostí.
„Protože v hrudníku je místa dost, trvá dlouho, než se nádor projeví, a nemoc bývá v době diagnózy již značně pokročilá,“ konstatuje MUDr. Votruba. Nejčastějšími projevy nádorového onemocnění plic jsou kašel, či změna dlouhodobého "kuřáckého" kašle, někdy vykašlávání krve, zhoršení dechu, jindy až bolesti postižených kostí nebo hlavy, často je přítomno pouze hubnutí. Podezření na nádor vzniká při opakovaném zápalu plic v krátké době v témže místě nebo neodeznívá-li zápal plic několik týdnů při léčbě antibiotiky.

Právě pozdní stanovení diagnózy souvisí se smutnými čísly v úmrtnosti. Jen asi 10 % pacientů přežije 5 let od zjištění nádorového onemocnění. Nejlepší prognózu mají nemocní, u nichž byl nádor diagnostikován ve stadiu, kdy ho lze operovat, protože chirurgická léčba jako jediná může vést k uzdravení. Prognóza nemocných s neoperabilním nádorem je i přes veškerou léčbu špatná, u části se dosahuje prodloužení přežívání maximálně o 1–2 roky.

„Ke zlepšení přežívání postižených pacientů by bylo potřeba zvýšit záchyt časných stadií karcinomu, kdy je ještě možná operace. Prostý rentgenový snímek ale ve většině případů není schopen nádor v časném stadiu zachytit. V některých zemích se testují screeningové programy u kuřáků, které využívají nízkoradiačního CT, tedy výpočetní tomografie,“ vysvětluje MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze a 1. LF UK, a dodává: „Proto zatím jedinou možností, jak se účinně bránit nádoru plic a jeho následkům, je nekouřit!“

Chřipka

Chřipka je relativně závažná virová infekce poškozující výstelku dýchacích cest, a která přímo či v důsledku komplikací vede ke 2000 úmrtím za rok. Pro srovnání na silnicích každoročně zahyne kolem tisíce osob, máme tedy 2x větší šanci zemřít na chřipku než při automobilové nehodě. Ani nemocnost na chřipku není zanedbatelná, každoročně onemocní 10–30 % populace, průměrně asi tedy 2,5 milionu nemocných. Nejvyšší výskyt onemocnění je mezi školáky, mladými dospělými a nejvíce úmrtí pak mezi seniory.

K nákaze dochází vdechnutím infikovaných kapének, které nemocný člověk vykašlává do svého okolí, ale i kontaktem s předměty kontaminovanými těmito kapénkami. Projevy onemocnění se objevují několik hodin až 5 dní od nákazy (nejčastěji 1–2 dny). Objevuje se náhle horečka i přes 39° C, bolesti kloubů, svalů a hlavy, poté se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku.
„Záludnost nemoci spočívá ve vzniku komplikací, které mohou být způsobené přímo chřipkou nebo druhotně pomnožením bakterií na chřipkou značně poškozené sliznici dýchacích cest,“ informuje MUDr. Votruba.

Chřipka může mít nebezpečné komplikace

Jednou z nejzávažnějších komplikací je chřipkový zápal plic jen těžko ovlivnitelný léčbou, kdy dochází k selhání funkce plic. Nemocný člověk se dusí a i přes intenzivní léčbu na resuscitačních odděleních více než 50 % pacientů s touto komplikací zemře.

I druhotně vzniklé komplikace způsobené pomnožením bakterií nejsou zcela zanedbatelné. U starších lidí je velkým problémem nasedající bakteriální zápal plic s velmi těžkým průběhem, zhoršení přítomného onemocnění srdce a jiných dlouhodobých nemocí, přes plnou léčbu často končící úmrtím. U dětí jsou pak časté druhotné záněty středního ucha či vedlejších nosních dutin.
„Avšak pro podobnost projevů nekomplikované chřipky s projevy jiných respiračních infekcí dochází k časté záměně a k podcenění chřipky,“ upozorňuje MUDr. Jiří Votruba.

Chřipce se můžeme bránit dodržováním preventivních opatření

Možností jak se chřipce a jejím následkům bránit je snížit riziko nákazy a zejména pak očkování, které u zdravých dospělých zamezí vzniku onemocnění v 70–90 %. U seniorů sníží riziko úmrtí o 80 % a potřebu hospitalizace o 30–70 %.

V době epidemie chřipky, která se typicky objevuje v chladných měsících, je vhodné si pravidelně mýt ruce, nemnout si obličej a oči – k přenosu může dojít i oční spojivkou z rukou po kontaktu s infikovaným předmětem, např. madla v MHD, a vyhýbat se nemocným lidem. K zamezení šíření nákazy je zejména ale potřeba ohleduplnost již nemocných osob, při nemoci zůstávat doma a nešířit tak infekci dále, kašlat do kapesníku, který ihned vyhodit, používat roušku, často si mýt ruce. Ale protože na tato opatření se nelze zdaleka spolehnout a vyhnout se tak nákaze, nezbývá než ochrana očkováním.

Ideální ochranu představuje očkování

Nechat se očkovat je potřeba každoročně, nejlépe před začátkem epidemie, optimálně v říjnu nebo listopadu. Lze se nechat očkovat i na začátku epidemie, ale je nutné počítat s tím, že ochrana vytvořenými protilátkami nastupuje až za 14 dní.
„Každoroční očkování je potřeba z důvodu proměnlivosti podtypů chřipky, které danou sezonu způsobují epidemii. Vakcíny se těmto změnám přizpůsobují podle doporučení Světové zdravotnické organizace. V případě infekce jiným podtypem viru chřipky, než proti kterému vakcína ochraňuje, nemusí dojít k zabránění vzniku onemocnění, ale rozhodně se sníží závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí,“ objasňuje MUDr. Jiří Votruba. Očkovány mohou být i děti od 6 měsíců a těhotné ženy. Očkování je zejména doporučováno skupinám nejvíce ohrožených komplikacemi a úmrtím, což jsou senioři nad 60 let, lidé s onemocněním plic a srdce, ledvin a jater, těhotné, diabetici a obézní. Velmi vhodné je i očkování těch, kteří mohou chřipku na rizikové osoby přenést – rodinní příslušníci a zejména zdravotníci, ošetřující personál pečovatelských domů, domů pro seniory.

Kašel

Vůbec nejčastějším projevem plicních chorob je kašel. Ale ne vždy se za ním musí skrývat nebezpečná choroba.

Nejfrekventovanější příčinou kašle je akutní infekce dýchacích cest, při které kašel většinou odeznívá do 3 týdnů, ale může se v některých případech protáhnout až na 8 týdnů.

Kašel trvající déle než 8 týdnů by měl být vždy důvodem k vyhledání lékaře a vést k podrobnějšímu vyšetření, protože se za ním často skrývá závažnější onemocnění.

Jak probíhá podrobnější vyšetření kašle?

Při vyšetření se vás lékař se nejprve vyptá na dosud prodělané nemoci a aktuálně užívané léky. Zejména některé hojně používané léky na vysoký krevní tlak mohou kašel zapříčiňovat. Vyzpovídá vás na další příznaky a potíže.
„Ne zcela vzácným důvodem kašle je průnik žaludečních šťáv přes jícen až do dýchacích cest, které dráždí a vyvolávají kašel. Nemoc se nazývá gastroesofageální reflux a hojně se projevuje známým "pálením žáhy",“ říká MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Poté vás vyšetří poslechem a jistě budete odesláni na rentgenový snímek plic. Bude vám provedena spirometrie. Jsou to vyšetření jednoduchá a není potřeba se jich nijak obávat a ve většině případů odhalí důvod vašich potíží. Ve vybraných případech můžete být dále odesláni na CT vyšetření a bronchoskopii. Bronchoskopie je již specializované vyšetření, kdy je přes ústa do průdušek zaváděn tenký přístroj s optickými vlákny umožňující prohlédnout sliznici dýchacích cest, odebrat kousek tkáně k histologickému vyšetření zejména v případě podezření na nádor. S vyšetřením u lékaře byste neměli otálet v případě, že je kašel provázen vykašláváním krve anebo náhlým zhoršením dechu. V takovém případě je na místě vyhledat lékařské ošetření ihned.