Plané neštovice (varicella) jsou častým onemocněním především v dětském věku. Nicméně zhruba 10 % dospělé populace je k tomuto onemocnění vnímavé, protože u ní v dětství neproběhlo. Obecně patří plané neštovice k lehčím infekčním nemocem, které nezanechává následky. V dospělosti však může být průběh závažnější, komplikace jsou častější a nezřídka dojde i k několikatýdenní pracovní neschopnosti. Významně ohroženy jsou těhotné ženy, resp. jejich děti.
V Evropě zemře každým rokem 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií, která je odolná na antibiotika. Aby byla antibiotika stále účinná, musíme se vůči nim chovat zodpovědně. Často se ale bohužel nevyhneme omylům. A právě na ně jsme se zeptali doc. MUDr. Heleny Žemličkové, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Zároveň jsme využili data z výzkumu agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021.
Mýtus č. 1: Antibiotika zkrátí léčbu nachlazení
Podle průzkumu více než třetina (37 %) respondentů uvádí, že antibiotika dokáží urychlit léčbu nachlazení. Ve věkové kategorii do 24 let si to myslí dokonce více než 50 % dotazovaných!
„U léčby rýmy a nachlazení platí prostá skutečnost – neléčená rýma trvá týden, léčená 7 dní. Užívat antibiotika na nachlazení nedává smysl. Nic se tím neurychlí, a navíc nesprávné užívání antibiotik podporuje odolnost bakterií vůči nim. Kvůli tomu vám nebudou účinkovat, až to opravdu budete potřebovat.“
Mýtus č. 2: Antibiotika si mohu naordinovat sám
Z výzkumu také vyplynulo, že téměř 18 % (17,7 %) dotazovaných užívala antibiotika bez konzultace s lékařem (nebo bez předpisu). U skupiny do 25 let to bylo dokonce 25 %, což je velmi znepokojující. Nejčastěji si je sami naordinovali na kašel, nachlazení a kožní problémy.
„Antibiotika jsou léky, které nelze vydat bez lékařského předpisu. Toto omezení má své opodstatnění. O jejich indikaci by vždy měl rozhodnout lékař, který posoudí, zda je pro vás taková léčba optimální. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná. Dochází tím opět k oslabování jejich účinků.“
Mýtus č. 3: Je dobré mít v lékárničce schované zbytky antibiotik
Tušíte, kolik lidí si nechává v lékárničce zbytky nedobraných antibiotik pro případ urgentní potřeby? Celá třetina (33,6%) dotazovaných. Ve skupině do 24 let více než polovina (51,9%) a spíše ženy.
„Zbytky antibiotik by se měly vracet zpátky do lékárny. V případě potřeby vám je lékař znovu předepíše. Zcela zásadní chybou, která může mít fatální následky v podobě ztráty účinků antibiotik, je začít užívat antibiotika bez konzultace s lékařem. Nevidím tedy důvod, proč si je nechávat.“
Mýtus č. 4: Když se mi uleví, nemusím antibiotika dobírat
Vraťme se naposledy k výzkumu, který prozrazuje, že nejčastěji nedobírají antibiotika muži do 25 let, a to téměř každý pátý (19,3 %). Toto číslo je skutečně velmi vysoké!
„Jestliže váš lékař usoudí, že je ve vašem případě třeba nasadit antibiotika, informuje vás také, jak antibiotika užívat. Jeho doporučení má své opodstatnění. Pokud se Vaše příznaky změní, můžete se na svého doktora obrátit a konzultovat s ním váš současný stav. Neměňte ale medikaci svévolně. Nesprávné užívání antibiotik může způsobit ztrátu jejich účinků. Musíme mít na paměti, že antibiotika jsou nenahraditelná. Pokud si je zničíme, ohrozíme tím sebe i své blízké,“ dodává doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Zdroj: antibiotickarezistence.cz.
