Nedoslýchavost - čemu a jak lze předejít

Je načase si povědět, jak můžeme své uši a sluchové ústrojí chránit a jeho poškození předejít. A začněme alespoň stručným seznamem hlavních hrozeb, před nimiž bychom se měli mít v zájmu svého sluchu na pozoru.

Svět plný hluku Skoro třetina sluchových poruch je způsobena - když ne zcela, pak alespoň zčásti - nadměrným hlukem z prostředí, v němž žijeme. Den za dnem se na nás valí záplava zvuků z elektronických médií, z ulic plných automobilů, z reproduktorů na diskotékách a koncertech, z nejrůznějších mechanismů v továrních provozech. Trvalá expozice určité hladiny hluku je škodlivější a rozhodně také častější než situace, kdy vedle vás vystřelí dělo - proto také je její vinou postiženo mnohem více lidí. Není ještě zcela jednoznačně dokázáno, avšak zdá se, že hluk způsobuje zhoršení sluchu poškozováním vláskových buněk v hlemýždi.

Je samozřejmé, že rozhoduje i délka působení hluku, i to, jak často jsme mu vystaveni. Je rozdíl, musíme-li něco poslouchat hodinu, měsíc, nebo několik let. Z tohoto hlediska se zdá, že největší nebezpečí číhá na naše uši v některých povoláních, ve kterých je hluk (zatím) neodmyslitelný: je to např. práce v ocelářském a kovozpracujícím průmyslu, v některých druzích zemědělské výroby, při zpracovávání dřeva, ale i v tzv. show businessu nebo při řízení nákladních vozidel či stavebních mechanismů. Jaké zvuky jsou nejnebezpečnější, vyplývá z tabulky hlasitosti (intenzity) různých typů hluku.

Tabulka hlasitosti (intenzity) hluku

Zánět zvukovodu (otitis externa)
Pro laiky poněkud nesrozumitelný název "otitis externa" nejlépe rozšifrujeme, když ho nahradíme výstižným pojmenováním "plavecké ucho". S vodou totiž mohou do zvukovodu proniknout i nejrůznější plísně nebo baktérie a vyvolat jeho zánět. Kromě pobytu ve vodě však může ke stejným důsledkům vést i nadměrně časté čištění ucha smotky vaty ap. Otitis externa nemívá na svědomí sluchové poruchy závažnějšího a trvalého charakteru, nicméně zcela nevinné také nebývá. Rozhodně je na místě lékařské vyšetření a podle jeho výsledků většinou i aplikace léků.

Cizí tělesa v uchu Třebaže na první pohled se to nezdá, ucho je stejně citlivé jako oko - je pouze uloženo relativně hlouběji. Čím blíže tedy k němu pronikne cokoli ze zevního prostředí, tím větší mu hrozí nebezpečí. Je proto třeba co nejpečlivěji, a to zejména u dětí, bránit proniknutí jakéhokoli cizího tělesa do ucha, a pokud již k tomu dojde, vyhledat místo samoléčby co nejdříve odbornou pomoc.

Poranění bubínku
K poranění bubínku dochází mnohem častěji, než se běžně domníváme. Bubínek může být porušen mechanicky (ostrým či jiným předmětem proniknuvším do zevního ucha), prudkým úderem na ucho (např. plochou dlaní při rvačce nebo nárazem při autonehodě), nadměrným hlukem či tlakovou vlnou při výstřelu nebo výbuchu v těsné blízkosti ucha, frakturou kosti, k níž je připojen, nebo těžší ušní infekcí. Naštěstí však lze značné části těchto problémů předejít a již vzniklou perforaci bubínku napravit.

Zánět středního ucha (otitis media)
Středoušní zánět je častým, i když naštěstí většinou jen přechodným zdrojem zhoršení sluchu; pokud ovšem není toto infekční onemocnění zjištěno a léčeno včas, nebo pokud se častěji opakuje, může mít za následek i trvalou sluchovou poruchu. Je to o to závažnější, že zánět středního ucha postihuje především děti. Jejich střední ucho se - zejména při nachlazení a rýmě - zanítí mnohem snadněji než ucho dospělých, naplní tekutinou, začne bolet a způsobí zvýšenou teplotu, což jsou klasické příznaky, jimž je nutné věnovat pozornost a zahájit vždy okamžitě účinnou léčbu.

Zánět vnitřního ucha (labyrintitis)
Zánět vnitřního ucha je závažné onemocnění, které obvykle končí trvalým poškozením sluchu. Častěji jde o onemocnění virové, které má mírnější průběh i menší následky než infekce bakteriální. V popředí příznaků bývají závratě, které obvykle přivedou nemocného k lékaři. Včas nasazená správná léčba může zabránit úplné ztrátě sluchu, která bývá téměř pravidlem u bakteriálních zánětů.

Šest zásad péče o uši a ochrany před jejich poškozením

• Vyhýbejte se pokud možno místům s vysokou hladinou hluku, a pokud to není možné, chraňte sluch vhodným způsobem.
  
• Dodržujte všechny zásady hygieny a péče o uši.
  
• Nikdy nestrkejte do uší jakékoli předměty a cizí tělesa.
  
• Neodstraňujte ušní maz pomocí smotků vaty na špejli nebo tvrdých předmětů.
  
• Braňte se ušním infekcím tím, že se budete koupat pouze ve vodě ošetřené chlórem.
  
• Postarejte se o včasné a účinné léčení každé infekce uší, nosu a dýchacího ústrojí.

Miroslav Hroboň,Ivan Jedlička, Jaroslav Hořejší
převzato z knihy Trápí nás nedoslýchavost
vydané v nakladatelství Makropulos