Mamografické vyšetření je opředené řadou mýtů, lékaři ale ubezpečují, že je to zcela bezpečná metoda. V případě včas objeveného karcinomu prsu mají přitom pacientky velkou naději na vyléčení.
V současnosti nemáme jinou, přesnější, metodu k odhalování raných stadií rakoviny prsu, než je právě mamografie. Důležité je přitom slovo „raných“, čím dříve se totiž nádor objeví, tím větší jsou šance na vyléčení.
„Nález rakoviny prsu neznamená konec života ani automaticky ztrátu prsu. K jeho odstranění se přistupuje spíše výjimečně, obvykle pouze tehdy, je-li nádor příliš velký nebo se v prsu najde nádorů více. Čím je ložisko menší, tím je výsledek po operaci lepší a šance na vyléčení vyšší,“ vysvětluje primářka mamografického pracoviště EUC Kliniky Ostrava Jana Vymětalová.
Během čtrnácti let screeningového programu poklesla úmrtnost na rakovinu prsu o více než 30 procent, jde o třetí nejlepší výsledek v Evropě. To vyvrací hned první mýtus o tom, že mamografie je zbytečná nebo neúčinná. Podle odborníků je to nejspolehlivější dosud známá metoda k odhalování nádorů prsu i v počátečním stadiu. Spolehlivost metody, pokud je prováděna v akreditovaných centrech, je téměř 96 procent.
Jediný strach, který mají ženy oprávněně, je ten, že mamograf objeví nález. Podle primářky pražského Mamma centra Háje Miroslavy Skovajsové je ženy potřeba zbavit panického strachu, na druhou stranu by měly mít určitou přirozenou obavu o své zdraví, jen tak nebudou zanedbávat prevenci.
Čtěte také: Příznaky rakoviny prsu
Prsa zmáčkne, ale nedrtí
Asi nejrozšířenější obavou, s níž se lékaři setkávají, je to, že mamograf bolí, nebo dokonce prsy drtí.
„Stlačení prsu při vyšetření je nutné pro co nejlepší přehlednost tkáně a snížení dávky záření. Komfort lze zlepšit zakoupením měkké podložky podobné molitanu. Žen, které udávají bolesti při nebo po vyšetření, není velké procento, je to podobné jako u žen, které mají prsa citlivá už při běžném pohmatu sama sebe,“ říká Jozef Prattinger, lékař Radiodiagnostického oddělení v Liberci.
V souvislosti s tímse ženy obávají, že právě ono mamografické zmáčknutí může vyvolat různá onemocnění. Podle Skovajsové je to hloupost. Vezměme si, co všechno prsní žláza za život vydrží – kolik nechtěných úderů rukou, o dveře, při sportech nebo během partnerského života. Zvládne těhotenství a kojení.
„Prsní žláza je velice jednoduchý orgán, který je stavěný na různě velké objemy zátěží. A rozhodně není tak jemná, aby mohlo krátkodobé třívteřinové větší zmáčknutí vyvolat nějakou chorobu,“ vysvětluje Skovajsová.
Čtěte také: Vyšetření prsu: ultrazvuk, nebo mamograf?
Mamografie způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu
Některé mýty jdou ještě dál a hovoří o tom, že mamografie místo toho, aby pomáhala odhalovat nádory, riziko rakoviny prsu naopak zvyšuje. Viní z toho rentgenové záření, které přístroj používá. Také v tomto případě jde o absurdní obavu, protože dávka radiačního záření je skutečně malá.
„Radiační zátěž je u mamografického snímku velmi nízká. Svědčí o tom i fakt, že mamografem můžeme s příslušným stíněním plodu vyšetřovat i těhotnou pacientku,“ připomíná Petra Tesařová. Dávka měkkého záření z mamografu je násobně nižší a šetrnější než při běžném rentgenu kostí nebo CT vyšetření. Mamografickým vyšetřením dostanete do těla tolik měkkého záření, jako když letíte z Prahy do New Yorku.
Před třemi lety obletěla zemi zpráva která nabádala ženy k tomu, aby si při rentgenování na mamografu vyžádaly límec na ochranu štítné žlázy. Za zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy byla viněna právě mamografie. Následné měření a výpočty ukázaly, že množství radiace zasahující štítnou žlázu při mamografickém vyšetření je zanedbatelné. Většinou se jí paprsky navíc ani nedotknou.
„Když se jde žena vyšetřit do takového zařízení, má jistotu, že je akreditované centrum, přístroj i laborantky, které mamografické projekce provádějí. Tito rentgenoví laboranti jsou celoživotně proškolováni,“ podotýká Miroslava Skovajsová.Když lékařka vyvrací jednotlivé mýty o škodlivosti nebo neúčinnosti mamografie, nezapomene dodat, že strach není na místě u dobře prováděné a kontrolované mamografie. Funguje u nás systém center, která jsou akreditovaná. Jejich přehled najdete na internetu na adrese www.mamo.cz.
Čtěte také: Jaké je riziko, že rakovina prsu propukne právě u vás?
Kdy jít na vyšetření?
Jednou za dva roky má nárok na preventivní vyšetření mamografem každá žena starší 45 let, je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a musíte na něj mít žádanku od svého gynekologa nebo praktického lékaře. Ne všude v Evropě taková prevence rakoviny prsu funguje.
„Ale je samozřejmé, že když si žena najde v prsu cokoli nenormálního, ať už hmatnou bulku, krvavý výtok z bradavky nebo kožní změnu, neměla by s návštěvou mamografického screeningového pracoviště otálet a nečekat až na pravidelnou prohlídku,“ podotýká Jana Vymětalová.
U mladých žen je rakovina prsu relativně vzácná, ročně jí v naší republice onemocní asi 200 žen mladších 35 let. Problém ovšem je, že u nich probíhá mnohem agresivněji. Proto by si každá žena měla jednou měsíčně provádět samovyšetření prsů a v případě pochybnosti co nejdříve navštívit lékaře.
„Ženy se zvýšenou genetickou zátěží, tedy ty, u nichž se vyskytla rakovina prsu nebo vaječníku v přímé příbuzenské linii u dvou a více žen, by měly absolvovat konzultaci na specializovaném genetickém pracovišti a podle výsledku genetického vyšetření pak absolvují individuální plán kontrol na mamografu, ultrazvuku nebo na magnetické rezonanci,“ říká Jana Vymětalová.
Obecně lze říct, že pravděpodobnost vzniku nádoru prsu roste se stoupajícím věkem. Mírně zvýšené riziko nádoru mohou mít také ženy, které nikdy nerodily, ty, které začaly menstruovat časně před jedenáctým rokem nebo ženy, které přestaly menstruovat později než v pětapadesáti letech.
„Dalším rizikovým faktorem je obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo vyšší konzumace alkoholu. A platí, že u žen s vyšší životní úrovní se nádory prsu objevují častěji,“ říká primářka Jana Vymětalová.
Je prokázáno, že kojení chrání matku před rakovinou prsu. Samozřejmě to ale neznamená, že žena, která kojila, nemůže onemocnět. Rakovina prsu navíc bohužel ohrožuje i těhotné ženy.
„Riziko je vyšší u žen, které mají jedno dítě po třicítce. A kromě věku ho zvyšují i opakované hormonální léčby při umělém oplodnění, čehož využívají častěji starší ženy, které nemohou počít přirozeně. U starších matek, které počaly metodou in vitro, se tedy obě rizika sčítají,“ upozorňuje primářka Jana Vymětalová.
Ročně u nás stále na rakovinu prsu umírá na 1600 žen, k čemuž stále přispívá podcenění preventivních vyšetření. Přitom šance na vyléčení jsou dnes nesrovnatelně vyšší než třeba ještě před dvaceti lety.
„Je to dáno včasným záchytem onemocnění, kdy je nádor ještě malý, často nehmatný a nešíří se do okolních tkání. K obrovskému pokroku došlo i v léčbě: kromě operace, ozařování a chemoterapie dnes existuje i cílená biologická léčba. To vše významně přispělo ke zlepšení kvality života i prognózy nemocných žen,“ dodává primářka mamografického pracoviště EUC Kliniky Ostrava Jana Vymětalová.
Ultrazvukové vyšetření, které je určeno ženám do 40 let, stojí zhruba od 400 do 600 korun. Některé ženy se domnívají, že právě pro ně je ultrazvuková metoda lepší, rozhodujícím kritériem tu je ovšem věk. V mezidobí by se žena měla věnovat pravidelnému samovyšetření prsu, a pokud objeví cokoliv atypického, měly by její kroky směřovat rovněž do mamodiagnostického pracoviště. Ženy mladší 45 let nebo ženy, které si přejí být vyšetřeny mimo dvouletý interval, si vyšetření hradí samy. Cena mamografického vyšetření ve screeningových mamografických centrech se pohybuje kolem 600 až 800 korun.
Zdroj: euc.cz
