S problematikou nadměrné váhy se potýká spousta lidí zejména ve středním věku, kdy úroveň fyzické aktivity klesá vinou např. rodinných závazků, ale - přiznejme si - i vinou zvýšené tendence k pohodlnosti. Obezita se proto stává čím dál více chronickou nemocí zejména v ekonomicky vyspělých státech západní Evropy a ve Spojených státech ...
Játra jsou největším a nejtěžším orgánem – u dospělého člověka váží kolem 1,5 kg. Tvoří je dva červenohnědé laloky, které se nacházejí v horní části břišní dutiny pod bránicí. Játra plní více než 500 tělesných funkcí souvisejících s trávením, imunitou, metabolismem cukrů, tuků, bílkovin i vitaminů a ukládáním živin v těle. Mimo jiné jsou i významným rezervoárem krve v organismu – v jeden moment jí dokážou zadržet až půl litru.
Velmi významné jsou i jejich detoxikační funkce. Jaterní buňky dovedou pozměnit toxické látky tak, že mohou být vyloučeny žlučí nebo močí. Jde přitom o nesmírně náročnou činnost. Játry totiž prochází většina živin vstřebaných z trávicího traktu, než se dostanou do dalších orgánů. V dnešní moderní době jsou na játra kladeny větší nároky i proto, že přijímáme mnoho pro organismus nežádoucích a nebezpečných látek.
Nemocná játra nebolí
Většina lidí nikdy nepřemýšlí o svých játrech, dokud nenastane vetší problém. Až 50 % nemocných totiž nepociťuje žádné příznaky. Ty nejběžnější jsou velmi nespecifické – jde například o únavu, ztrátu chuti k jídlu či svědění. Teprve když jsou problémy vážné a dojde k poměrně pokročilému poškození, objeví se i viditelnější projevy – zežloutnutí očí a kůže, světle zbarvená stolice, krvácení či zadržování tekutin v břiše. Onemocnění jater je přitom stále častější. Ročně pak způsobí smrt více lidem než cukrovka či nehody na silnicích.
Onemocnění jater mohou být dědičná nebo způsobená řadou faktorů, jako jsou viry, léky, alkohol či chemické látky. Velmi často jsou ale důsledkem nezdravého životního stylu. Nejčastějším chronickým jaterním onemocněním je dnes již zmíněná nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD). V posledních letech se v populaci vyskytuje častěji než kdy dříve. V evropské populaci trpí touto diagnózou kolem 25 % obyvatel. Toto onemocnění souvisí velmi úzce s nadváhou, diabetem a nepoměrem mezi příjmem nevhodně složené stravy a fyzickým výdejem energie.
„Nadměrná hmotnost není pouze estetickým problémem, jedná se také o záležitost zdravotní a pro stát představuje i značnou ekonomickou zátěž. Nadváha a obezita jsou rizikové faktory ovlivňující množství chronických onemocnění, nejčastěji diabetes 2. typu, kardiovaskulární nemoci a rakovinu," vysvětluje MUDr. Emilie Niedobová. Především v posledních dvaceti letech se navíc jako jeden z důsledků objevuje i donedávná téměř neznámý zdravotní problém označovaný zkratkou NAFLD (z angl. non-alcoholic fatty liver disease). Jedná se o nealkoholovou tukovou chorobu jater, jejímž následkem může být cirhóza jako konečné stadium poškození jater. Rostoucí výskyt NAFLD přitom pouze potvrzuje trend zvyšujícího se výskytu obezity, což dokládají i konkrétní čísla – u pacientů s těžkou obezitou se NAFLD vyskytuje ve více než 80 % případů. Touto chorobou jater trpí odhadem každý čtvrtý Evropan.
„Nejde přitom o banální nemoc. Nealkoholová tuková choroba jater je dnes nejčastější chronickou jaterní chorobou na světě a je hlavní příčinou úmrtí spojenou s játry,“ dodává MUDr. Emilie Niedobová.
Nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD)
Nealkoholická steatóza jater znamená ztukovatění jater bez přispění nadměrné konzumace alkoholu. Dochází k ní zejména při přebytku příjmu energie nad výdejem a jaterní tkáň je postupně prostupována tkání tukovou. Ukládání tuku v játrech v nadměrném množství samo o sobě poškozuje samotnou jaterní buňku. Jakmile jaterní buňka nemůže normálně fungovat, vázne tvorba mnohých důležitých bílkovin, enzymů a imunoglobulinů. Zhoršuje se tak i zpracování většiny toxických látek přitékajících vrátnicovou žilou do jater a podobně. To vše může způsobovat poruchu obranyschopnosti organismu. Pacienti s vážně poškozenou funkcí jater jsou pak samozřejmě mnohem náchylnější například ke vzniku infekcí.
Příčiny nealkoholového ztučnění jater
Mezi příčiny ztukovatění jater patří obezita, zvláště útrobního typu, a cukrovka 2. typu. Na jeho vzniku se pak podílejí i další faktory, například dědičnost, vysoký kalorický příjem či nízká fyzická aktivita – ve všech těchto případech se tuk ukládá nejen do jater, ale i do jiných orgánů v organismu. V riziku jsou hlavně obézní lidé nebo jedinci s cukrovkou čili pacienti s tzv. metabolickým syndromem. Ty většinou trápí i přítomnost vysokého krevního tlaku a porucha hladiny tuků v krvi.
K rozvoji nealkoholové steatózy přispívá také výživa s nedostatkem bílkovin a podvýživa, játrům tedy neprospívá ani hladovění. Příčinou může být i užívání některých léků (antibiotika, kortikoidy, salicyláty a léky proti epilepsii) a ztučnění může vzniknout i po operaci střev a při žloutence typu C. Toto vše narušuje vstřebávání živin, což může vést k poruše jater.
Příznaky ztučnění jater
Nealkoholová steatóza většinou probíhá skrytě a její nález bývá náhodný při ultrazvuku břicha nebo při předoperačním vyšetření. Pokud se vlivem ztučňování játra zvětší (až čtyřikrát!), může se objevit tlak, tah, pnutí či bodavá bolest v pravém podžebří, k tomu se přidávají pocity plnosti, únava nebo střídání zácpy a průjmu.
Diagnóza
Diagnóza je stanovena na základě anamnézy. Ztukovatění jater totiž probíhá v epidemiologických souvislostech s výskytem obezity a metabolického syndromu. Dále pak na základě fyzikálního vyšetření, ultrazvukové kontroly jater a výsledků laboratorních testů, podle nichž vykazují jaterní hodnoty zvýšení.
Léčba NAFLD
Jednou z hlavních příčin obezity je špatný životní styl, v němž převládá vysoký kalorický příjem nad nízkým energetickým výdejem způsobeným nedostatkem fyzické aktivity.
„První volbou při léčbě řady nemocí souvisejících s obezitou je návrat ke zdravé životosprávě. Toto pravidlo platí i v případě steatózy jater,“ dodává MUDr. Niedobová. Cílem těchto dietních i režimových opatření je především ovlivnit zánětlivé změny poškozující jaterní buňky, které pak nemohou správně fungovat.
Dobrou zprávou je, že játra jsou, kromě jiného, orgán s neobvyklou schopností regenerace. Dokáží nahradit chybějící část nově vytvořenou tkání, nikoli jizvou jako většina ostatních orgánů. I po odstranění poloviny tkáně játra během několika měsíců dorostou do původní velikosti. Tato jejich schopnost je ale omezena jen do určitého stadia – v případě, že v játrech dojde k cirhóze, poškození již nejde nijak napravit. Udržet játra v dobré kondici není přitom nijak složité. Nejvýznamnější a nejúčinnější cestou je zdravý životní styl, který se týká především příjmu nezávadných živin.
„Je třeba se vyhýbat potravinám a nápojům, které játrům škodí, jako jsou například průmyslově zpracované potraviny či alkohol. Velkou zátěž představuje i kouření. Naopak, pozitivní vliv má například pravidelná fyzická aktivita, která pomáhá udržovat tělesnou hmotnost pod kontrolou,“ radí MUDr. Emilie Niedobová.
Zlepšovat funkci jaterních buněk a podporovat jejich regeneraci pomáhají i látky přírodního původu, tzv. esenciální fosfolipidy. Ty se zabudovávají do membrány jaterních buněk, díky čemuž dochází k normalizaci jejich narušených funkcí a urychlení jejich regenerace.
