Nástrahy zimních nemocí z nachlazení

„Choroby z nachlazení jsou nejčastější od listopadu do dubna. V období od ledna do března se pak vyskytují více nebo méně závažné epidemie chřipky. Tyto nemoci pro nás představují zcela jiný soubor chorob, než přináší pylová sezóna, jež bývá od začátku března do přelomu srpna a září,“ říká docent MUDr. Petr Čáp, Ph.D., z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.

Chřipka

I když lidé běžně od sebe chřipku a nachlazení příliš nerozlišují, jde o dva rozdílné problémy - a to nejen co do původce, ale především pokud jde o rizikovost.
„Chřipka je závažné onemocnění. Může být doprovázena značný komplikacemi, což u běžných infekcí respiračního traktu způsobených rinoviry až tak časté nebývá. Je nebezpečná zejména u lidí nějak oslabených a pak u seniorů, ale nejen u nich. Na Kardiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce vídáme i u relativně mladých a jinak zcela zdravých osob v produktivním věku komplikace chřipky například v podobě zánětu srdečního svalu. Rozhodně není dobré se snažit chřipku přecházet, takový nemocný jednoznačně patří do postele,“ pokračuje docent Čáp.
Chřipka je virové onemocnění, antibiotiky se tedy léčit nedá. Terapie je symptomatická - to znamená dostatek tekutin, klid na lůžku, dostatečně vlhké prostředí a případně léky, které usnadňují odkašlávání, mírní bolest a snižují horečku. Na místě je vhodně zvolené nesteroidní antirevmatikum. V případě komplikací není vyloučena nutnost hospitalizace.
Není-li kontraindikace, je podle docenta Čápa vhodné se chránit vakcinací. Ta je nyní dostupná každému s výjimkou dětí do šesti měsíců. Vakcína se každý rok upravuje podle aktuální epidemiologické situace a podle kvalifikovaného odhadu, jaké kmeny budou v následující sezóně dominovat.
„K vakcinaci by přitom měl dojít včas, v předstihu před očekávaným zvýšeným výskytem onemocnění, aby se stihly vytvořit protilátky. To trvá dva až tři týdny. V době aplikace vakcíny by také člověk neměl zrovna prodělávat nějaké akutní onemocnění.“

Čtěte také: Chřipku není radno podceňovat, ale vyležet

Nemoci z nachlazení

Další velkou skupinou jsou choroby z nachlazení.
„Není výjimkou, když proděláme od podzimu do jara dvě, tři epizody těchto infekcí, zvláště pak ve městě, kde je vysoká koncentrace osob. Se zdrojem nákazy se potkáváme v dopravních prostředcích, ve školách v práci a v podstatě se mu nelze vyhnout,“ upozorňuje docent Čáp a zdůrazňuje, že nemoci z nachlazení se sice šíří kapénkovou infekcí, ale velký význam při tomto šíření mají také ruce. „Typická cesta přenosu je, že nemocný si při kašli dá ruku před ústa a pak se dotkne třeba kliky. Zdravotníci jsou zvyklí si ruce mýt mnohokrát za den, běžná populace ale tento návyk nemá. Není na místě se posmívat Asiatům, kteří při nachlazení nosí ústenky. Je to projev ohleduplnosti vůči ostatním.“
V tomto případě vakcinace nepomůže, vyvolavatelů je příliš mnoho. Ani tady nejsou indikována antibiotika. Ta se podobně jako u chřipky uplatní až u případných bakteriálních komplikací, jako je zápal plic, sinusitida nebo akutní bronchitida. Obecně se však antibiotika nadužívají, což má mimo jiné důsledek v šířící se antibiotické rezistenci. Určitým vodítkem pro lékaře může být vyšetření C reaktivního proteinu. Tento test, který je možné provést přímo v ordinaci, pomůže odlišit bakteriální a virový zánět.
Úloha imunologa vystupuje do popředí u osob, které postihují infekty opakovaně, třeba i osmkrát či desetkrát během podzimu a zimy.
„Takové pacienty pak vyšetřujeme, zda mají dostatečnou tvorbu protilátek, zastoupení bílých krvinek aj.. Máme nástroje, jak imunitu podpořit, i když zcela nahradit ji neumíme. Jestliže je porucha na úrovni sliznic, mohou být někdy užitečné bakteriální vakcíny.“ Bakteriální vakcíny by však neměly být volně dostupné v rukou vzdělaných laiků.
Na vyšším výskytu chorob z nachlazení má svůj podíl i znečištění ovzduší, které se během topné sezony prohlubuje. Velkým problémem je polétavý prach.
Jeden z dalších, relativně nových rizikových faktorů představuje klimatizace.
„V klimatizované kanceláři, kde nejdou otevírat okna, kvalita vzduchu není ideální. Klimatizace má jednu obrovskou nevýhodu, a to, že vysušuje. Existují i takové, které mají rekuperaci - zpětnou výměnu vzduchu a jeho ohřívání a zvlhčování, ty jsou ale podstatně dražší. Při vysušené sliznici nekmitají řasinky a rozvíjí se bludný kruh, protože vysušená povrchová část sliznic, která tvoří bariérovou ochranu, se snáze zanítí. Vlhkost klima se dá relativně snadno měřit. Když je venku pod nulou a v místnosti je přetopeno, tak prudce klesá relativní vlhkost v místnosti třeba na dvacet procent, což ústí ve zvýšenou náchylnost sliznic ke vzniku infekce. Nevýhodou klimatizovaných prostor je také nízký obsah záporných iontů. Ten může být téměř nulový, milimetr kubický vzduchu ve vlhkém lese naopak může obsahovat t i 1500 těchto částic.“

Viróza či alergie?

Už od března pak i pro zkušeného lékaře může být obtížné odlišit jarní virózu od počínající pylové sezónní alergie, dané nástupem alergenů - především olše, břízy a habru. Příznaky mohou být v obou případech velmi podobné - slzení, pálení a svědění očí, vodnatá rýma, kýchání či kašel. Kromě pečlivého sběru anamnézy může být vodítkem měření vydechovaného oxidu dusnatého, které dává určitou informaci o přítomnosti tzv. eozinofilního zánětu.
„Toto vyšetření nám neposkytne definitivní diagnózu, ale velmi nám pomůže při diferenciální diagnóze, tedy nás navede, kam se zaměřit. Nemá smysl takto vyšetřovat každého, kdo je nachlazen. Pokud ale pacient kašle dva měsíce a navíc bez zvýšené teploty, je to určitě na místě.“

Čtěte také: Nachlazení nebo alergie?

Prevence

Volně prodejné potravinové doplňky v prevenci typicky zimních chorob podle docenta Čápa příliš nepomohou.
„Představa, že si zdraví můžeme koupit v lékárně, je naivní. Této iluzi ale podléhá překvapivě velké množství lidí, a to nejen u nás. Naopak určitě je přínosná zdravá strava s dostatkem vitaminů, především vitaminu C, přiměřená pohybová aktivita, redukce psychického stresu a otužování. Mimořádný význam má dostatek spánku. To platí pro zdravou imunitu obecně. Spánkový deficit může významně narušit souhru toho, jak je naše obranyschopnost naprogramována. U mnoha pacientů, kteří přicházejí a říkají, že mají sníženou imunitu, se setkáváme s tím, že trvale spí pět hodin denně. Pocit, že všechno musí stihnout, se jim vrací jako bumerang a nakonec nestíhají nic,“ upozorňuje docent Čáp.

Čtěte také: Horečka - je lepší ji tlumit, nebo může být prospěšná?

Zdroj: Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce