Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Hypersomnie neboli nadměrná spavost představuje samostatnou kategorii poruch spánku, která se projevuje, jak již vyplývá ze samotného názvu, nadměrnou spavostí a nekontrolovaným usínáním během dne. Jedná se o poruchu spánku s méně častým výskytem v populaci (ve srovnání například s nespavostí), kterou trpí přibližně 5% pacientů. V lehké formě však hypersomnie postihuje až 15% pacientů. Hypersomnie je zpravidla příznakem jiné choroby (cukrovka, encefalitida, epilepsie), ale může být chorobou i sama o sobě (tj. primární a sekundární hypersomnie).
Primární a sekundární hypersomnie
Hypersomnie může mít dvě formy, a to primární a sekundární. Rozlišujícím kritériem jsou přitom příčiny, které ji způsobují. Příčinou primární neboli centrální hypersomnie je poškození mozku. Sekundární hypersomnii pak způsobují jiné faktory, například stres, přepracování, ale také depresivní stavy nebo některá onemocnění, virovými počínaje a onkologickými konče. Velmi častou příčinou hypersomnie jsou také hormonální změny, ke kterým dochází v těhotenství. Nadměrná spavost může být i známkou únavového syndromu nebo onemocnění štítné žlázy. Hypersomnií často trpí pacienti s diagnózou obstrukční spánkové apnoe.
Další dělení hypersomnie
Další dělení hypersomnie spočívá v rozlišování čtyř kategorií, kterými jsou:
- Narkolepsie - pro narkolepsii je charakteristická zvýšená spavost během dne, spánek mohou doprovázet halucinace, může být rovněž přítomna spánková paralýza.
- Idiopatická hypersomnie - hlavním příznakem idiopatické hypersomnie je pak nedostatečná regenerace těla během spánku, člověk je po noci unavený jako by ani nespal, trpí bolestmi hlavy a Raynaudovým syndromem (chladné končetiny).
- Posttraumatická - k rozvoji posttraumatické hypersomnie dochází v důsledku úrazu, při kterém byl poškozený mozek.
- Recidivující hypersomnie - jako recidivující hypersomnie se pak označuje forma onemocnění, která se opakovaně vrací a člověk má v těchto obdobích potřebu spánku, která přesahuje i 20 hodin. Tato forma se vyskytuje především u mužů a teenagerů.
Čtěte také: Poruchy spánku mohou být příznakem jiných nemocí
Příznaky a projevy poruchy
Pro hypersomnii je charakteristická nadměrná potřeba spánku. Hypersomnici spí více než 12 hodin denně, jak je tomu například v případě recidivující formy hypersomnie. Pokud nemají možnost spát tak dlouhou dobu, jak potřebují, mívají nízkou tělesnou teplotu, cítí se unavení a usínají během dne. Právě nekontrolované usínání během dne (charakteristické pro narkoplepsii) je nejvíce závažným a velmi nebezpečným příznakem. Usínání přichází neočekávaně, nekontrolovaně a pacient není schopen se mu ubránit (hypesomnik může usnout například během rozhovoru). Z tohoto důvodu by lidé, kteří hypersomnií, trpí, neměli řídit motorová vozidla, ovládat stroje a vykonávat další činnosti, které vyžadují stálou pozornost. Hypersomnie vzhledem ke svým příznakům představuje velmi závažný zdravotní i společenský handicap, který nepříznivě ovlivňuje pracovní pracovní výkon a samozřejmě také osobní život pacientů.
Mezinárodní klasifikace poruch spánku (ICSD) rozděluje nadměrnou denní spavost na 3 stupně:
1. Mírná nadměrná denní spavost. Spánek přichází jen v klidu a v situacích, kdy je třeba malá pozornost (při ležení v klidné místnosti, při sledování televize nebo při čtení anebo při pasivní jízdě dopravním prostředkem). Mírná nadměrná denní spavost vyvolává jen mírné společenské a pracovní problémy. Průměrná latence usnutí při MSLT je 10-15 min.
2. Střední nadměrná denní spavost. Spánek se dostavuje denně, i při mírné fyzické námaze a i při středním stupni pozornosti (například při řízení vozidla, na koncertě a v divadle a na schůzích). Střední nadměrná denní spavost vyvolává středně významné sociální a pracovní potíže. Průměrná latence usnutí při MSLT je 5-10 min.
3. Závažná nadměrná denní spavost. Spánek přichází denně, a to i při fyzické aktivitě, která vyžaduje mírné a střední soustřední. Je to např. při jídle, při rozhovoru, při řízení, při chůzi atd. Symptomy závažné nadměrné denní spavosti vedou k významným společenským a pracovním obtížím. Průměrná latence usnutí při MSLT je kratší než 5 min.
Čtěte také: Syndrom spánkové apnoe je třeba odlišit od pouhého chrápání
Diagnostika a léčba hypersomnie
Diagnostika se provádí na základě osobní anamnézy a polysomografického vyšetření. Pacient, který má podezření, že trpí některou z forem hypersomnie (jeho potřeba spánku je vyšší než 12 hodin denně místo 6-9 hodin, což je doba obvyklá pro zdravého člověka), by měl navštívit buď svého praktického lékaře, nebo spánkovou poradnu. Léčba hypersomnie závisí na příčině, která ji způsobuje. Například může být založena na posílení obranyschopnosti v případě, že je hlavní příčinou častá nemocnost pacienta. Obecně lze říci, hlavními principy léčby jsou medikace a úprava životního stylu. Co se medikace týče, pacientům lékaři předepisují stimulancia, což jsou léky, které potlačují únavu a udržují tak člověka v bdělém stavu. Kromě toho tyto léky zlepšují schopnost koncentrace. Další skupinu předepisovaných léků představují antidepresiva. V rámci domácí léčby se pak doporučuje důsledné ranní probírání, například studenou sprchou. Tato metoda je však účinná spíše u lehčích forem, nikoli například u narkolepsie.
Čtěte také: Deset rad pro dobrý spánek
Jak si pomoci sám?
Vzhledem k tomu, že na hypersomnii se velkou měrou podílí psychický stav, je potřeba se zaměřit na svůj život. Někdy je deprese skrytá a člověk si ji plně neuvědomuje, přesto je přítomná. Pokud pociťujete nespokojenost se svým životem, máte často splíny, nebo jen moc povinností a žádný volný čas, zpozorněte. Zkuste podniknout kroky k tomu, aby jste měli více času na sebe, na svoje koníčky. Někdy je to změna práce, jindy změna prostředí, ve kterém se obvykle pohybujete. Pomoci můžou i meditace, jóga, léčitel či literatura svépomoci. Na kvalitu života i spánku se může odrazit i pohodlná matrace, příjemné přikrývky a lůžkoviny obecně.
Snažte se dodržovat životosprávu. Hodně pijte, pravidelně jezte. Pokud byste se zanedbávali, nadměrné potřeby spánku se nezbavíte. Když totiž tělo nemá dostatek živin přijímaných z potravy, snaží si energii doplnit jinak – spánkem. Za únavou také můžou také stát chybějící vitamíny D nebo zinek.
Pomocníkem také může být přírodní léčba. Osvědčeným pomocníkem pro pacienty s hypersomnií se stal zelený čaj, který obsahuje velké množství kofeinu. Také se můžete během dne osvěžovat – např. studená sprcha.
Poslední pomocí, jakkoliv absurdní se to zdá, je fyzická aktivita. Pravidelným cvičením se do těla vyplavují hormony, které tělo nabudí a způsobí tak, že nebudete tolik unavení.
Komerční sdělení
Od založení společnosti Magniflex v roce 1962 právě uplynulo 60 let. Toto významné výročí oslavuje nejen vznik společnosti, ale také výjimečnou značku, jejímiž silnými stránkami jsou poctivé řemeslo a neustálá inovace.
