Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Kouření negativně ovlivňuje zrak
Podle loňského průzkumu Státního zdravotního ústavu kouří denně či příležitostně 24,9 procenta Čechů starších 15 let. Podle projektu Česko v datech je Česká republika ve spotřebě cigaret sedmá na světě. Dle odhadů téměř pětina úmrtí Čechů souvisí s kouřením. Méně známý je však negativní dopad kouření na zrak.
„Kouření urychluje proces aterosklerózy - kornatění tepen. To může vést také ke zhoršení výživy sítnice. Kouření představuje rizikový faktor vzniku věkem podmíněné makulární degenerace nebo šedého zákalu. Má vliv mimo jiné na vznik syndromu suchého oka. Nepříznivě zvyšuje hodnotu nitroočního tlaku, což může být příčinou vzniku zeleného zákalu. Dlouhodobé kouření může zhoršit kvalitu vidění. Například u syndromu suchého oka pacienti pociťující nepříjemné pocity jako řezání či pálení očí,” vyjmenoval Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Čtěte také: Příznaky šedého zákalu
Nezdravá strava
Lidskému zraku svědčí řada potravin. Významný podíl vitamínů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno výhradně pro zrakový systém.
„Nevyvážená strava obsahující nadmíru tuků a cukrů je spojena s vyšším výskytem nemocí, jako jsou vysoký krevní tlak a cukrovka. U těchto onemocnění dochází k poškození sítnicových cév s následným zhoršením zrakové ostrosti. Nedostatek vitamínu A ve stravě může vést k suchosti očí a horšímu vidění za šera. Nedostatek vitamínů skupiny B ohrožuje zdraví zrakového nervu. Rizikovým faktorem vzniku věkem podmíněné makulární degenerace je nezdravá strava s vysokým obsahem tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny a s nízkým obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin,” popsal Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Malý slovníček očních onemocnění
Práce na počítači
Češi patří mezi nejaktivnější uživatele elektronických přístrojů na světě. Podle průzkumu se dívají na mobil, televizi, počítač nebo tablet v průměru až sedm hodin denně.
„Syndrom suchého oka se stal civilizačním onemocněním současnosti. Čím dál častěji se objevuje u mladších pacientů. Na vznik suchého oka má vliv zejména pobyt v klimatizovaných prostorách a práce s počítačem, mobilním telefonem nebo tabletem, kdy člověk intuitivně méně mrká. Oči pak rychleji osychají. Pacienti pociťují řezání či pálení očí, vidění se může chvílemi rozmazávat. Důležité při práci na počítači jsou pravidelné pauzy a procvičování očí pohledem do stran po dobu dvou minut. Je dobré je průběžně lehce promasírovat. Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran. Zlepší se tak metabolismus oka i látková výměna,” doporučil Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Jak nám počítač a mobil (ne)kazí oči
Stres je jedním z vyvolávajících faktorů oční migrény
Stresové situace negativně dopadají nejen na psychický stav. Mohou vyvolat i řadu onemocnění, těch zrakových nevyjímaje.
„Vlivem stresu se častěji vyskytuje syndrom suchého oka, obtěžující tiky a záškuby v oblasti očních víček. Stres může zvýšit hodnotu nitroočního tlaku a spolu s dalšími rizikovými faktory vést ke vzniku zeleného zákalu. Stres bývá spouštěcím faktorem oční migrény. Ta se nejčastěji projevuje krátkými záchvaty snížené zrakové ostrosti. Postižený při ní vnímá blikající světla či záblesky, třpytivé útvary či mžitky. Typicky pak oční migrénu doprovází bolest hlavy,“ uvedl Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Oční migréna
Nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu
Způsob trávení volného času ovlivňuje případný vznik oční vady.
„Pobyt v interiérech, v klimatizovaných místnostech nebo práce pod umělým osvětlením mohou vést k syndromu suchého oka projevujícího se řezáním, pocitem cizího tělíska v oku, tlakem či bolestí očí. Pobyt venku na čerstvém vzduchu je důležitý zejména v dětském věku. Dlouhé dívání se na displeje tabletů a smartphonů do blízka je predispozičním faktorem pro vznik krátkozrakosti,” uvedl Pavel Stodůlka.
Na oči má prý vliv i nedostatek estrogenu během menopauzy
Menopauza u žen nastupuje okolo 45. roku. Spojena je s ní řada nepříjemných projevů, mezi které patří mimo jiné i možné zhoršování zraku.
„U některých žen vlivem hormonálních změn stoupá hladina nitroočního tlaku, takže mají větší sklon ke vzniku zeleného zákalu neboli glaukomu. Ženy mají rovněž citlivější terč zrakového nervu na působení nitroočního tlaku. Proto se u nich projevy zeleného zákalu objeví dříve než u mužů. Ženy v menopauze mnohdy trpí syndromem suchého oka, kdy vlivem úbytku ženského hormonu estrogenu dochází ke snížení tvorby slz slznou žlázou,“ popsal Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Měření nitroočního tlaku je základní vyšetřovací metoda k diagnostice zeleného zákalu
Zhoršování zraku jde i ruku v ruce s řadou závažných onemocnění
Jedná se například o cukrovku, vysoký krevní tlak nebo onemocnění štítné žlázy.
„Zvýšený obsah glukózy v krvi vede u diabetiků k otoku čočky s nárůstem minusových dioptrií. Vysoká hladina glukózy v krvi poškozuje i drobné cévy sítnice. Při postižení žluté skvrny dochází ke snížení zrakové ostrosti. Vznik těchto změn trvá poměrně dlouho, než dojde ke snížení zrakové ostrosti. Pokud se onemocnění zachytí včas, lze ho léčebnými metodami stabilizovat. Důležitá je prevence a pravidelné návštěvy očního lékaře. Při dlouhodobě zvýšeném krevním tlaku může dojít ke snížení zrakové ostrosti. Po úpravě krevního tlaku na normální hodnoty se vrací k normě i zraková ostrost. Pro onemocnění štítné žlázy jsou typické vystouplé oči. Může se vyskytovat dvojité vidění, narušená hybnost očí, stejně tak syndrom suchého oka,“ uzavřel Pavel Stodůlka.
