Každá maminka velice brzy po porodu pochopí, že nejdůležitější partie dětského tělíčka jsou bříško a zadeček. Je-li o ně náležitě postaráno, miminko nepláče a lze je kdykoli bez protestů odložit do postýlky. Pokud se péče o bříško nebo zadeček nedaří, miminko řve a není k utišení celé hodiny.
Vrozená dysplazie kyčlí je onemocnění vrozené a vyskytuje se u zhruba 5 % české populace. Jedná se o poruchu vývoje kyčelní jamky nebo poruchu vývoje hlavice kosti stehenní a její špatné nasměrování do kloubní jamky, dále kloubní hypermobilitu (nepřiměřeně zvýšený rozsah pohybu), anebo kombinaci všech zmíněných.
Dívky jsou touto vadou postiženy častěji než chlapci. Díky vyšetřování všech novorozenců lze toto onemocnění odhalit včas a ihned zahájit léčbu. Včas zjištěná a léčená dysplazie kyčlí se obvykle upraví během prvního roku dítěte. Neléčená nebo nedostatečně léčená však způsobuje zvýšené opotřebení kloubu, takže již kolem 20. roku života může být kloub nenávratně poškozen.
Příčiny vzniku dysplazie
- V popředí stojí dědičnost – při výskytu v rodině se riziko u novorozence výrazně zvyšuje
- Poloha plodu v děloze - riziková je především poloha koncem pánevním, kdy jsou nožičky plodu vztyčené podél těla
- Snížené množství plodové vody
- Vyšší porodní hmotnost dítěte
- Možný vliv předčasného porodu či porodu císařským řezem
Prognóza při léčbě
Dysplazie je považována za preartrózu kyčelního kloubu, tedy i malá odchylka v postavení kloubu znamená riziko dřívějšího rozvoje degenerativních změn kyčle. Obávanou komplikací po konzervativní i operační léčbě je rozvoj tzv. Perthesovy choroby (aseptická nekróza – dočasné odumření hlavice stehenní kosti), nejčastěji mezi 5. – 7. rokem věku dítěte (cca v 7 % případů).
Proto se i vyléčení pacienti kontrolují RTG snímkem, většinou v 1., 3., 6., 10. a 15. roce. Pacientům s těžším postižením kloubu doporučujeme i v dospělosti jen sporty nezatěžující kloub vahou těla, jako je plavání, cyklistika, měli by dát přednost sedavému zaměstnání. Pokud je dysplazie kyčlí zachycena časně a zahájena bezprostředně léčba, je ve většině případů prognóza velmi dobrá.
Vypadá to tedy, že je zapotřebí nemoc včas odhalit a začít léčit – na podrobnosti jsme se zeptali ortopeda MUDr. Františka Picka.
Kdy by měla maminka vyrazit na první vyšetření kyčlí svého miminka?
Ideální doba je ve 3 týdnech života novorozence. V tuto dobu ultrazvuk odpoví, zda se kyčel vyvíjí dobře či špatně. Další sono následuje v osmi týdnech a pak ve třech měsících. Pokud jde maminka s dítětem na vyšetření až ve třech měsících, jak jim bohužel někteří lékaři stále doporučují, je to pozdě!
Maminkám je doporučováno široké, tzv. abdukční balení, tedy ještě jedna látková plena navíc. Je to nutné?Klinická zkušenost z praxe je taková, že když se přes jakoukoli papírovou plenu mezi kolínka vloží na třetiny složená látková, tak kyčle zrají lépe a rychleji. Osifikační jadérko by mělo dozrát do šestého měsíce věku dítěte. Abdukční balení mírně roztáhne nožičky a drží kyčle ve správném postavení. Díky tomu jsou jadérka většinou vidět už na třetí kontrole, tedy ve 3. měsíci.
Co se stane, když péči zanedbají?
Pokud se skutečně kyčel nevyvíjí dobře, může si člověk s sebou následky nést až do dospělosti. Například se vyvinou jen mělké jamky kyčelní a obtíže se mohou vyskytnout už v období růstu dítěte.
Pro mnoho rodičů jsou ale pojmy Frejkova peřinka či Pavlíkovy třmínky noční můrou…
Je jasné, že všichni rodiče si přejí, aby jejich děti byly zdravé a jejich růst normální. Osobně nejsem zastáncem agresivní rychlé léčby, pokud to není nezbytně nutné. Jsem přesvědčen, že včasným vyšetřením kyčlí, tedy ve 3. týdnu života, lze opravdu předejít většině pozdějších komplikací.
Co obnáší vyšetření kojeneckých kyčlí?
Ta první kontrola je obšírnější, protože se logicky ptáme na rodinnou anamnézu z hlediska obtíží s kyčlemi. Poté se miminko vyšetří klinicky speciálními hmaty, kterými zjišťujeme hybnost a symetrii kyčelních kloubů a kožních řas. Mimo to provádíme i základní kontrolu ostatních kloubů, jako například kolínek a nožiček. Pak následuje vyšetření ultrazvukem. Podobně se postupuje i při druhém a třetím vyšetření.
Doporučujete maminkám nějaká cvičení s miminky?
Pokud se najde nějaká asymetrie nebo je nějak omezena hybnost kyčlí, pak určitě. Nejčastěji se cvičí tak, že se nožky pokrčí v kolínkách a ta se zvednou k bříšku. Potom kolínka dáme jakoby krouživým pohybem od sebe. Je to podobný pohyb, který děláme rukama, když plaveme prsa.
Miminka v prvních měsících života spí z preventivních důvodů na boku. Co tato poloha znamená pro jejich kyčle?
Není to problém v tu chvíli, pokud se dítěti dá zmiňovaná látková plena navíc. Je třeba samozřejmě dát přeloženou plenu mezi kolínka a nikoli obalit dítě do vrstev i na zádech a na bříšku.
Zdroj: www.orpcentrum.cz
Více o preventivních prohlídkách dětí i dospělých čtěte zde.
O zdraví našich dětí se diskutovalo i v rámci chatu, jehož záznam najdete zde.
Inzerce
Přidat nový komentář