Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
10 důvodů, proč pečovat o mléčné zuby
Mezi 5. a 6. rokem věku se začne dočasný chrup měnit na stálý. Mléčné zoubky postupně uvolní místo stálým zubům, které by měly v ideálním případě zůstat v ústech až do konce života. S výměnou dočasných zubů za stálé je spojen jeden z největších mýtů:
„Na mléčných zubech nezáleží, nemusí se o ně pečovat, nemusí se spravovat, protože stejně vypadnou.“
To je obrovský omyl! Dočasné zuby plní důležité úkoly, jako ukusovat a žvýkat potravu nebo držet místo pro stálé zuby, hrají zásadní roli při vývoji řeči, mají významný podíl na vzhledu dítěte. Tudíž na nich naopak záleží!
Důvodů, proč se vyplatí pečovat už o první prořezané zoubky, je celá řada:
1. Zkažený zub představuje infekční ložisko
Zubní kaz časem způsobí zánět dřeně (nervu) zubu, a ze zubu se tak stává infekční ložisko. Stejně jako každá jiná infekce zatěžuje i takový zub imunitní systém. Pokud by se snad našel rodič, který by klidně přehlížel hnisavé ložisko v ústech svého dítěte, v klidu by ani jeho rozhodně nemělo nechat riziko vzniku kolemčelistního zánětu. Jde totiž až o život ohrožující stav, minimálně však o velkou bolest, nasazení antibiotik, hospitalizaci v nemocnici a s ní spojenou psychickou zátěž dítěte i celé rodiny.
Čtěte také: Zubní kaz trápí více než 80 % populace. Jak vzniká a jak se mu bránit?
2. Zubní kaz je „nakažlivý“
Zkažený zub ohrožuje sousední zuby, které se mohou snadno také zkazit. Protože zubní kaz je v podstatě díra plná bakterií, naleptávajících sklovinu zubů v dosahu – nejprve jen mléčných, ale od 5. až 6. roku věku, odkdy má dítě chrup smíšený, ohrožují zkažené mléčné zuby i zdravé zuby stálé.
3. Zkažené mléčné zuby bolí
Nemusí to tak být vždy, ale často i mléčné zuby bolí. Nechají rodiče svoje dítě trpět?
4. Špatné návyky z dětství zůstávají i v dospělosti
Pokud nemá dítě zažitou péči o dočasný chrup, těžko se bude dobře starat o chrup stálý. Když se nenaučí základním návykům ústní hygieny v raném dětství, těžko s nimi bude začínat později. Navíc později už bude mít pravděpodobně zkažené i stálé zuby, spoustu bolestivých zážitků a nepříjemné zkušenosti z akutního ošetření na zubařském křesle.
Ty vedou ke strachu, takže se bude ordinaci zubaře vyhýbat, jak jen to půjde. Problémy se zuby pak takové dítě často provázejí i v dospělosti.
5. Stálé zuby se prořezávají nesprávně
Při předčasné ztrátě dočasného zubu se mezera po něm může začít uzavírat dříve, než stihne vyrůst zub stálý, a ten proto naroste křivě, nesprávně. Dítě skončí zcela zbytečně v péči ortodontisty, který musí chrup upravit, aby se do úst vešly všechny stálé zuby.
6. Estetický handicap
Zkažené zuby předčasně vypadnou a zůstanou po nich na více či méně dlouhou dobu mezery v úsměvu. Dokud nevyrostou zuby stálé, v dětském kolektivu, který si nebere žádné servítky, si pak dítě může užít nejednu nepěknou chvilku.
7. Špatný vývoj výslovnosti
Při předčasné ztrátě dočasných zubů dochází obvykle k problémům s výslovností, které okamžitě zaznamenají ostatní děti a mají další důvod k posměchu. Také se ovšem může stát, že problémy s výslovností budou přetrvávat a dítě bude potřebovat péči logopeda.
8. Děti s vícečetnými kazy mohou hůře prospívat
Praxe ukazuje, že děti po velké sanaci, která v narkóze vyřeší najednou všechny útrapy se zkaženými zuby, jakoby rozkvetou, jsou veselejší a začnou celkově lépe prospívat.
9. Zkažený dočasný zub může poškodit zárodek stálého zubu
Může se stát, že neošetřený zkažený zub způsobí zánět nervu a ten poškodí nový, právě se zakládající stálý zub. Dítě pak má poškozený i zub, který ještě není ani vidět.
10. Vysoká pravděpodobnost výdajů v budoucnosti
Pokud se zanedbá péče o mléčné zuby a ty se zkazí, přenáší se problémy na zuby stálé. V těchto případech se často roztáčí spirála problémů, která dítě provází až do dospělosti. Kvalitní ošetření je pak náročné a nákladné a přináší s sebou často vysoké výdaje.
Bolest a psychické útrapy spojené s ošetřením v bolesti, sanace v celkové anestezii, která sama o sobě patří k velmi rizikovým výkonům, předčasná ztráta zubů a s ní spojené následné ortodontické vady, estetická újma, poruchy vyslovování hlásek, posměch dětského okolí.
To jsou nejčastější důsledky zkaženého dětského chrupu a všem se dá předejít!
Čtěte také: Při úrazech zubů je důležitý čas
Základní návyky ústní hygieny u dětí
Preventivní prohlídky
Zodpovědní rodiče přivedou své dítě na první vyšetření k zubnímu lékaři po prořezání prvního zoubku a na preventivní prohlídku chodí s dítětem každých 6 měsíců. Lékaři vždy předloží Zubní průkaz dítěte, který dostala maminka v porodnici. Zubní průkaz dítěte slouží zejména k zápisu informací o prořezávání zubů, riziku vzniku kazu či případném výskytu zubního kazu a o užívání fluoridových preparátů. Zároveň slouží rodičům jako přehled preventivních prohlídek u zubního lékaře.
Ústní hygiena
S hygienou dětských úst by rodiče měli začít po prořezání prvního zoubku. I když dítě zpočátku nechce, rozhodující je, zda chce rodič. Pravidelnost a důslednost je naprosto nezbytná, pokud chtějí rodiče uchránit své dítě bolesti. Stejně tak důležitá je pomoc při čištění zubů starším dětem a následná kontrola vyčištěných zubů. Účinnou zbraní proti zubnímu kazu je také fluoridová prevence, tedy používání dětské pasty s fluoridy. Starší děti si mohou po vyčištění zubů vyplachovat ústa ústní vodou s fluoridy. Po jídle a pití pomůže starším dětem udržet zuby zdravé žvýkání žvýkaček bez cukru. Žvýkání zvyšuje produkci slin, což pomáhá neutralizovat kyseliny v zubním plaku, které napadají zuby.
Stravovací a pitný režim
Mezi hlavní zásady správné ústní hygieny patří i vhodný stravovací a pitný režim.
Po večerním čištění zubů by děti už neměly dostat žádnou potravu ani nápoj obsahující cukr, včetně mléčného. V noci by měly pít pouze čistou vodu, která by se vůbec měla stát základem jejich pitného režimu (vhodnou součástí každodenního pitného režimu dětí jsou také slabě a středně mineralizované vody). Vypít nebo sníst něco sladkého je lepší najednou, než mlsat průběžně celý den, protože cukr ve spojení s časem dokonale nahrává zubnímu kazu.
Čtěte také: Postextrační komplikace
Chytré počty - prevence se vyplatí
V některých státech si spočítali, že prevence se vyplatí a její zanedbávání přijde draho. Kvalitní ošetření dítěte je totiž náročné a nákladné. V Německu proto zdravotní pojišťovny hradí dětem od 6 do 18 let kromě preventivních prohlídek také dvakrát ročně dentální hygienu. Má to i ten efekt, že když rodiče doprovází děti k zubnímu lékaři nebo dentální hygienistce, vyslechnou si doporučení, která je motivují k důslednosti v péči o vlastní chrup.
Ve Švýcarsku má zase dlouholetou tradici důkladný preventivní program na školách, probíhající už od roku 1963. Že je účinný, dokazuje studie sledující ve Švýcarsku vývoj kazivosti zubů u dětí různých věkových kategorií. Vyplývá z ní, že po 45 letech došlo ke snížení kazivosti zubů o 80–90 %! To znamená obrovskou úsporu peněz za stomatologická ošetření. A jde o úsporu peněz pacientů, protože zdravotní pojišťovny ve Švýcarsku na tato ošetření vůbec nepřispívají. Pacienti si je hradí sami, a tak jsou velmi motivovaní k prevenci. Zároveň je motivuje společnost, která zkažené zuby netoleruje.
V České republice uhradí zdravotní pojišťovny za rok cca 5 milionů plomb. Na důslednou prevenci nezbývají peníze. Protože se řeší následky a ty stojí hodně peněz. Snahu o zlepšení situace u nás vyvíjí od roku 2001 Český zelený kříž, který podle švýcarského modelu realizuje podobný preventivní program s názvem Dětský úsměv. Bohužel za minimální podpory a nezájmu zdravotních pojišťoven i Ministerstva zdravotnictví. Cílem projektu Dětský úsměv je předat dětem v mateřských školách, na prvním stupni základních škol a v dětských domovech návod na správnou péči o zuby, velký důraz je kladen na pravidelný nácvik čištění zubů a opakované probírání souvislostí mezi příčinami a vznikem kazu a paradentózy. Náklady na jedno zapojené dítě pro jeden školní rok představují 300 Kč, roční výdaj pojišťoven za plomby je 1,5 miliardy korun.
MUDr. Hana Zallmannová, ředitelka projektu Dětský úsměv