Mýtus č. 1: Nošení kosticových podprsenek zvyšuje riziko nemoci.
Žádná z vědeckých studií to nepotvrdila. Na vznik rakoviny nemá žádný vliv, jak těsné oblečení ženy nosí. Ani to, zda nosíte podprsenku denně nebo vůbec, nehraje roli.
Mýtus č. 2: Jen ženám, v jejichž rodině se rakovina prsu objevila, hrozí toto onemocnění.
Asi 70 procent žen s rakovinou prsu nemá v rodinné anamnéze žádné podobné případy. Platí sice, že pokud se v nejbližší příbuzenské linii (matka, babička, sestra) rakovina prsu vyskytla, je rizikovost přibližně dvakrát vyšší, ale ani rodina s tradicí železného zdraví nezaručí, že rakovinou prsu neonemocníte. Stejně tak neplatí, že ženy, které mají rakovinu prsu v rodině, onemocní.
Čtěte také: Příznaky rakoviny prsu
Mýtus č. 3: Čím menší prsa, tím menší riziko zhoubného nádoru.
Neexistuje žádné spojení mezi velikostí prsů a výskytem rakoviny. Velká prsa mohou být složitější pro samovyšetření i pro př. ultrazvuková vyšetření, proto se může zdát, že jim lékaři věnují větší pozornost. Ženy s malými prsy by v žádném případě neměly spoléhat na to, že mají menší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu.
Mýtus č. 4: Pravidelný screening vystavuje prsa radiaci, tudíž paradoxně pomáhá vzniku rakoviny.
Mamografické vyšetření skutečně funguje na bázi radiace, ale dávka, kterou žena při vyšetření obdrží, je minimální. Tuto dávku záření dostanete za 7–10 dní z přírodních zdrojů, nelze zapomínat, že celý náš svět a naše Země jsou přirozeně radioaktivní. Ostatně i při delším letu letadlem obdrží tělo obdobnou dávku radiace jako při mamografii a dokáže si s ní také poradit. Výhody včasného zachycení nádoru bohatě vyvažují minimální dávku záření. Mamograf odhalí i maličkaté nádory, které ještě nejsou hmatatelné.
Čtěte také: Samovyšetření prsou
Mýtus č. 5: Náraz do prsu může způsobit rakovinu prsu.
Úraz nikdy není původcem rakoviny prsu. Často se však stane, že si žena náhodně po nějakém úrazu všimne, že má v prsu bulku a přisuzuje to úrazu nebo poranění při kojení a podobně.
Mýtus č. 6: Cysty v prsou jsou předstupněm rakoviny.
Nejsou, a nemají se ani operovat. Velké cysty, které způsobují ženě bolesti, se mohou punktovat, tzn., že jejich obsah se odsaje tenkou jehlou. Mnohočetné větší cysty prsů je třeba kontrolovat. V cystě může někdy vyrůst z výstelky její stěny útvar, tzv. papilom. Ten se může výjimečně změnit v nádor zhoubný. Pravděpodobnost výskytu tohoto jevu je minimální a odborník ho umí diagnostikovat. Opravdu však nelze říci, že by cysta byla předstupněm rakoviny.
Mýtus č. 7: Rakovině prsu se dá předejít zdravým způsobem života.
Není to pravda. Ačkoli existují ovlivnitelné rizikové faktory, jako například obezita a přemíra stresu, neumí lékaři stále ještě odpovědět na otázku, proč se u některých žen rakovina prsu vyvine a u jiných ne. Řadu rizikových faktorů, jako je věk, genetická predispozice, hustota prsní tkáně či počet menstruačních cyklů, ovlivnit nejde. Proti rakovině prsu zatím není ani známá žádná účinná prevence. Zdravý životní styl, vyvážená strava, dostatek pohybu a minimum alkoholu a nikotinu sice vzniku rakoviny prsu nezabrání, jsou však předpokladem celkově zdravějšího, a tudíž na nemoc lépe připraveného organismu.
Čtěte také: Jaké je riziko, že rakovina prsu propukne právě u vás?
Mýtus č. 8: Je mi 25 let. Jsem na rakovinu prsu příliš mladá.
Každý rok onemocní rakovinou prsu desítky žen do třiceti let. Přestože se jedná jen asi o procento nově diagnostikovaných nádorů prsu, nízký věk Vás před touto nemocí neuchrání.
Mýtus č. 9: Mamografii nepotřebuji, lze ji nahradit ultrazvukovým vyšetřením.
Ultrazvukové vyšetření je obvykle metodou číslo jedna u mladých žen s příznaky onemocnění prsu. U žen nad 40 let věku je zpravidla základní metodou mamografie, ultrazvuk se stává metodou doplňkovou a to především u žen s bohatou a hutnou žlázou. Samotné ultrazvukové vyšetření se pro screening nádorů prsu nehodí, na rozdíl od mamografie neexistuje žádný vědecký důkaz, že by provádění samotného ultrazvukového vyšetření vedlo ke snížení úmrtnosti. V mnoha případech není ultrazvukové vyšetření schopno odhalit právě přednádorové stavy a některé typy časných stádií nádorového onemocnění.
Čtěte také: Vyšetření prsu: ultrazvuk, nebo mamograf?
Mýtus č. 10: Při mamografickém vyšetření je nutné vyžádat si krční límec na ochranu štítné žlázy před zářením.
U mamografie nehrozí žádná radiační zátěž štítné žlázy, takže se ochranné krční límce u mamografie nepoužívají. Ve většině mamografických center by ale měly být k dispozici ochranné zástěrky proti ozáření vaječníků. Při snímkování zubů je to něco jiného, tam je krční límec na ochranu štítné žlázy vhodný.
Mýtus č. 11: Mamografické vyšetření je bolestivé, a stlačení prsu může naopak rakovinu vyvolat.
Pro provedení kvalitního vyšetření je stlačení prsu zcela nezbytné. Tkáň prsu je nutno rozložit tak, aby byly zobrazeny jednotlivé struktury žlázy. Komprese prs v žádném případě nezraňuje, rakovinu nevyvolává a hodně žen vyšetření ani nepříjemně nepociťuje. Je vhodné, aby se plánované preventivní vyšetření provádělo v první polovině menstruačního cyklu, kdy jsou prsy méně citlivé.
Mýtus č. 12: Nemohu mít mamografii, moje prsy jsou příliš hrbolaté, cystické.
Přítomnost cyst je zcela běžná, je to způsobeno změnami na hormonální úrovni. Takové prsy neznamenají, že tkáň je abnormální, nebo že riziko rakoviny prsu je podstatně vyšší. Mamografie v pravidelných intervalech, někdy doplněná ultrazvukovým vyšetřením, je i zde vhodná.
Mýtus č. 13: Chodím pravidelně na snímek hrudníku. Pokud bych měla nádor prsu, snímek hrudníku by ji prokázal.
Zařízení pro snímkování hrudníku, použitý detektor a celý postup se od mamografie zásadně liší. Asi jako jablko a pomeranč. Snímek hrudníku neumožňuje odhalit ani větší nádor v prsu.
Mýtus č. 14: Už jsem byla na mamografii a všechno bylo v pořádku. Na nové vyšetření jít nemusím.
První mamografie slouží především jako výchozí bod pro srovnávání v čase. Účelem pravidelných vyšetření v 1-2letých intervalech je potvrzení, že se tkáň prsu nemění a že se neobjevují nová podezřelá ložiska či mikrokalcifikace. Takto lze odhalit i velmi jemné nenápadné počáteční změny, hlavně přednádorové stavy, které by se projevily při pohmatovém vyšetření podstatně později.
Mýtus č. 15: Mamografie není v odhalení rakoviny stoprocentní.
Mamografie je v současné době nejspolehlivější dosud známou metodou v odhalování nádorů prsu i v počátečním stadiu. Spolehlivost metody (pokud je prováděna ve specializovaných centrech) závisí na hutnosti prsu, u tukového je až 96 %. Kromě pravidelné mamografie, ve vybraných případech doplněné ultrazvukovým vyšetřením, je potřeba provádět jako pojistku také samovyšetření prsů pravidelně 1× měsíčně. Důležité je v případě jakékoliv změny navštívit svého lékaře nebo přímo screeningové pracoviště. Spolehlivost zjištění případného zhoubného nádoru tak bude téměř stoprocentní.
Zdroj: mamo.cz
