Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je kvůli tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování.
Existuje několik různých typů autismu, které se od sebe liší různým stupněm závažnosti svých projevů. Tyto typy se souhrnně nazývají Poruchy autistického spektra. Mezi nejčastější patří Dětský autismus, Atypický autismus a Aspergerův syndrom.
Jaká je příčina autismu?
Autismus je poruchou, jejíž příčinu se prozatím nepodařilo odhalit. Předpokládá se, že určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění a chemické procesy v mozku. Moderní teorie tvrdí, že autismus vzniká až při kombinaci několika těchto faktorů. Autismus je v podstatě syndrom, který se diagnostikuje na základě projevů chování. Projevuje se buď od dětství, nebo v raném věku (do 36 měsíců).
Jaké jsou projevy autismu?
Duševní vývoj dítěte je narušen hlavně v oblasti:
•KOMUNIKACE - Opožděný vývoj řeči nebo se řeč nevyvine vůbec. Dítě se samo od sebe nesnaží tento nedostatek kompenzovat jiným alternativním způsobem komunikace (např. mimikou, gesty). U dětí, které mají vyvinutou řeč, je výrazně postižená schopnost iniciovat nebo udržet smysluplnou konverzaci s ostatními. Objevuje se stereotypní a opakující se používání řeči nebo i vlastní žargon.
•SOCIÁLNÍ INTERAKCE – Výrazně narušená schopnost přiměřeně užívat neverbální chování v různých sociálních situacích (týká se postoje těla, gest, mimiky, očního kontaktu). Neschopnost vytvářet vztahy s vrstevníky. Malá schopnost spontánně sdílet s ostatními radost a zájmy, mít potěšení ze společné činnosti. Nedostatečná schopnost sociální a emocionální empatie (př. nezúčastní se jednoduchých sociálních hříček, preferuje činnosti o samotě, ostatní lidi může využívat jak pomocníky nebo „mechanické pomůcky“).
•PŘEDSTAVIVOST – Nápadně výrazné zaujetí pro jednu nebo více činností, které je abnormální buď svojí intenzitou nebo předmětem zájmu(např. astrologie, meteorologie). Zjevné ulpívání na specifických, nefunkčních rituálech a rutinní činnosti, odpor ke změnám (mladší děti mohou mít katastrofální reakce na drobné změny jako je např. změna záclon, změna polohy jídelního stolu, vyžadování stále stejné cesty...). Stereotypní a opakující se motorické manýrování (třepání či kroutivé pohyby rukama a prsty nebo komplexní specifické pohyby celým tělem).
•DALŠÍ MOŽNÉ ČASTO SE VYSKYTUJÍCÍ PROJEVY
- fascinace pohybem (roztáčení hraček, otvírání a zavírání dveří, fén či jiné otáčející se předměty)
- neobvyklé reakce na smyslové podněty (hypersenzitivita na zvuky, světla nebo doteky, nepřiměřené reakce na vůně a pachy)
- nepřiměřené emocionální reakce (bezdůvodný pláč nebo smích, střídání nálad, afekty, úzkost, absence strachu v nebezp. situacích)
- problémy s chováním (dyskoncentrace, agresivita, sebezraňování...)
-problémy se spánkem, s jídlem (nespavost v noci, jí jen určitá jídla,...)
Dá se autismus vyléčit?
Obtíže lidí s PAS NEZMIZÍ, projevy a chování se však s postupujícím věkem mění. Mnozí lidé s autismem se rozvíjí tak, že jejich odlišné chování či obtíže jsou mnohem méně nápadné a handicapující. V prognóze velmi záleží na typu poruchy autistického spektra, míře symptomatiky, výši intelektu, přístupu ke vzdělání a odborné pomoci a přístupu rodičů. Je ale nutné říci, že autismus se nedá vyléčit!
Jak lze tedy lidem s autismem pomoci?
Jediným obecným a prokazatelně úspěšným způsobem pomoci lidem s autismem je speciální pedagogická péče. Pokud člověku svým speciálním přístupem umožníme porozumět světu, který ho díky jeho handicapu chaoticky obklopuje, je stoprocentní šance, že u něj dojde ke zlepšení. Speciálně vyškolení pedagogové užívají nejčastěji metodiku strukturovaného učení, která za prioritu považuje nácvik funkční komunikace a individuální přístup v psychoedukaci. Vizualizace a strukturalizace jsou základními metodickými pilíři přístupu k lidem s autismem.
Přečtěte si také
Kritické období pro epileptiky je dětství