Moderní léčba může diabetikům pomoci s hubnutím, podpořit zdraví srdce a snížit cukr

Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

FREESTYLE Optium testovací proužky 50 kusů

SKLADEM

292 Kč

Do lékárny

ASCORUTIN 100 potahovaných tablet

SKLADEM

175 Kč

Do lékárny

DIOZEN 500 mg 120 tablet

SKLADEM

399 Kč

Do lékárny

Ateroskleróza a její následky

Při ateroskleróze dochází k ukládání tukových částic (zejm. cholesterolu), vápníku a mnoha dalších látek do cévní stěny, což vede k tvorbě plátů zužujících tepny. Zúžená tepna pak nepřivádí do příslušné tkáně tolik krve, kolik by bylo potřeba. To se (pokud se jedná o srdeční sval) projeví zpravidla při zátěži a vede k typickým pálivým či svíravým bolestem na přední straně hrudníku (angině pectoris). Aterosklerotické pláty však mohou i prasknout a způsobit náhlý uzávěr věnčité tepny díky tomu, že se na prasklém tepenném povrchu vytvoří krevní sraženina. Pokud není tepna rychle zprůchodněna např. speciálním balónkem s následnou speciální výztuží (tzv. angioplastika a implantace stentu), může dojít k odumření příslušné části srdeční svaloviny (infarkt myokardu).

V lepším případě se odumřelá část myokardu zhojí jizvou, což má ale za následek špatnou stažlivou funkci levé (a/nebo pravé) srdeční komory a může vést k tzv. srdečnímu selhání. V horším případě může náhlý uzávěr věnčité tepny i v dnešní době končit úmrtím pacienta. Podobným způsobem mohou být postiženy i tepny zásobující krví mozek a jiné orgány, následkem pak může být mrtvice (cévní mozková příhoda).

Rizikové faktory aterosklerózy

Poškození tepenného řečiště aterosklerózou má řadu dobře známých rizikových faktorů včetně zvýšené hladiny cholesterolu v krvi, kouření, vysokého krevního tlaku, cukrovky (diabetu mellitu zejména 2. typu), obezity a mnoha dalších. Cukrovka a obezita jsou zvláště důležité, pokud si uvědomíme, že v České republice má více než 1/3 populace nadváhu nebo je vyloženě obézní, přičemž počet obézních pacientů rozhodně neklesá – právě naopak. Podobně výskyt cukrovky dále narůstá, kdy dle nejnovějších údajů z ÚZIS v České republice trpí cukrovkou více než 1 milion obyvatel! Zde se velmi často hovoří o nárůstu počtu případů cukrovky a obezity až „epidemických rozměrů“, které nemají v historii obdoby. Navíc cukrovka a obezita jdou velmi často ruku v ruce – až 90 % pacientů s cukrovkou má nadváhu nebo je obézních a na druhé straně se obezita podílí na riziku vzniku cukrovky.

Čtěte také: Ateroskleróza - nemoc (nejen) z blahobytu

Cukrovka a srdečně-cévní onemocnění

Způsob, jakým cukrovka negativně ovlivňuje lidské tělo a vede k rozvoji srdečně-cévních onemocnění, je poměrně složitý, několikerý a na různých úrovních. Mnoho těchto mechanismů je objasněných, rozhodně však ne všechny. Druhé ze jmenovaných jsou přitom předmětem zkoumání vědců z celého světa, protože jejich poznání může vést například k objevení nových léků na cukrovku. 

Na postižení tělesných orgánů se u cukrovky podílí vysoký cukr v těle, který může působit „toxicky“ – například tím, že se váže na některé molekuly v těle a zhoršuje jejich funkci. Určitý podíl má také vysoká hladina inzulinu, který nemá na starosti pouze řízení hladin krevního cukru, ale hraje důležitou funkci i při metabolismu tuků. Logicky si tak lze odvodit, že výše zmíněná obezita se bude vyskytovat právě u pacientů s cukrovkou ve zvýšené míře.  

Komplikace u diabetiků zvyšující rizika pro srdečně-cévní systém

Je dobře známo, že cukrovka způsobuje nejen postižení větších tepen i malých cév rozvádějících okysličenou krev v těle, ale i postižení nervů, které pak nemusí dobře plnit svou funkci.

Příkladem postižení tepen většího kalibru je výše uvedená ischemická choroba srdeční, jež vede ke zužování či uzávěru věnčitých tepen. U pacientů s cukrovkou v porovnání s pacienty bez cukrovky vzniká aterosklerotické postižení mnohem dříve, je rozsáhlejší (postiženo je více tepen a jsou postiženy delší úseky tepen) a pláty v tepnách častěji praskají. To má za následek i více akutních infarktů. Diabetici mají navíc mnohem horší výsledky léčby těchto komplikací, přičemž samotná léčba u nich probíhá složitěji (např. výše zmíněná angioplastika, či chirurgické řešení uzavřených nebo významně zúžených cév pomocí přemostění – bypassů).

Při postižení malých cév hovoříme o postižení „mikrovaskulárním“ – typické je postižení ledvin, které následně neplní svoji očišťovací funkci. V konečné fázi může vést tento zdravotní problém, který je u pacientů spojen s časnějším a rozsáhlejším výskytem aterosklerózy, k nutnosti připojení pacienta na umělou ledvinu (dialýza).

Srdce jako jeden z palivových zdrojů pro své fungování využívá i krevní cukr. Narušené využívání cukru srdečním svalem u cukrovky pak může narušit stažlivou funkci srdce a podílet se na vzniku srdečního selhání.

Cukrovka navíc poškozuje určité typy nervů, což může vést k velmi nebezpečných situacím, kdy např. pacient s cukrovkou nemusí cítit varovnou bolest při infarktu.

Ani výše zmíněná obezita není jen estetickým problémem, ale dále více zatěžuje srdce (již tak postižené cukrovkou) jako pumpu a sama o sobě zvyšuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Všechny zmíněné srdečně-cévní komplikace diabetu ať již přímo cukrovkou způsobené, nebo nežádoucím způsobem podpořené postižením ledvin a obezitou, vedou k mnohem vyšší úmrtnosti pacientů s cukrovkou v porovnání s populací bez cukrovky, a to zejména ze srdečně cévních příčin. A nejen to, diabetici z těchto příčin umírají dříve a jsou mnohem častěji a závažněji nemocní. To vede u této skupiny i k vyšší invaliditě (amputace dolních končetin jsou až 15x častější oproti pacientům bez cukrovky). V neposlední řadě toto onemocnění významným způsobem snižuje kvalitu života pacientů s cukrovkou. 

46 % diabetiků zemřelo v loňském roce na srdečně-cévní onemocnění

Počet diabetiků v České republice setrvale stoupá a dosahuje 9 % celkové populace, u dalších 2–3 % populace je již diabetes přítomen, ale zůstává nediagnostikován. V číslech z roku 2018 to znamená, že počet léčených diabetiků poprvé překročil milion (1 018 283), což představuje za uplynulých deset let nárůst o třetinu. U 46 % diabetiků zemřelých v roce 2018 byla přitom důvodem srdečně-cévní onemocnění. 

Čtěte také: Jak se vyhnout dalšímu infarktu

Diabetologové a kardiologové pracují společně

„Desítky let se předpokládalo, že léky ‚diabetologické‘, které snižují hladinu krevního cukru, nám zároveň ovlivní průběh a sníží výskyt srdečně cévních onemocnění. Proto i cílem drtivé většiny výzkumných studií po desítky let bylo převážně snížení cukru v krvi, ne výskyt srdečně cévních onemocnění,“ vysvětluje doc. MUDr. Josef Kořínek, Ph.D. z VFN v Praze. Postupem doby byl tento přístup přehodnocen a začal být vyžadován i důkaz o prospěšnosti léčby ve vztahu k srdečně-cévnímu riziku.

„Díky nejnovějším klinickým studiím máme za poslední 4 roky důkazy, že některé moderní léky na cukrovku mají výrazný potenciál ve snížení srdečně-cévních příhod. Patří k nim zejména léky založené na působení GLP-1, které nejen že snižují hladinu krevního cukru, ale vedou také k velmi významné redukci výskytu srdečně-cévních komplikací. Navíc jsou schopny redukce váhy, což je zvláště výhodné u obézních pacientů,“ pokračuje doc. Kořínek.

Čtěte také: Hypoglykémie, hyperglykémie, ketoacidóza aneb akutní komplikace diabetu

Moderní léky GLP-1 chrání srdce hned 3x

Léky založené na působení GLP-1 kromě velmi účinného zlepšení kompenzace cukrovky také významně snižují hmotnost a byla u nich prokázána kardioprotektivita, tedy snížení rizika srdečně-cévních onemocnění. I proto dvě nejvýznamnější odborné společnosti zabývající se diabetem, Evropská asociace pro studium diabetu (EASD) a Americká diabetologická asociace (ADA), navrhly, aby léky založené na působení GLP-1 byly u diabetu 2. typu injekčními léky první volby. Tyto léky jsou podávány injekčně jednou nebo dvakrát denně, některé jenom 1x týdně.

Názor odborných společností potvrzuje i zkušenost českých odborníků:
„Z pohledu komplexního ovlivnění nejen kompenzace diabetu, ale také poklesu hmotnosti, krevního tlaku a hladiny cholesterolu v kombinaci se snížením rizika kardiovaskulárních komplikací by bylo časné nasazení léčby založené na účincích GLP-1 velmi vhodné. Brání mu ovšem některá omezení ze strany pojišťoven, která předpis této léčby u řady pacientů omezují, případně ji vůbec neumožňují,“ říká prof. Haluzík. Pacienti si tak musí hradit léčbu sami a čekat na případné proplacení doplatku, pokud překročí ochranný limit na léky.
„Dřívější používání této léčby by u řady pacientů přitom mohlo předejít rozvoji dlouhodobých komplikací, a tak v konečném důsledku ušetřit značné prostředky, které je na léčbu komplikací pak nutné vynakládat,“ uzavírá prof. Haluzík.

Čtěte také: Inzulin 30 minut před jídlem? Není třeba – nyní stačí před prvním soustem