Pitný režim
Množství
Pacienti s ledvinovými kameny musí především zabránit tvorbě příliš koncentrované moči. Potřebné množství tekutin je určováno množstvím moče, které by u jinak zdravého jedince nemělo klesnout pod dva litry za 24 hodin. To znamená, že při zvýšené námaze, při nadměrném pocení, při pobytu v horkém prostředí, při průjmech, musí být příjem tekutin zvýšen alespoň do té míry, aby se dosáhlo potřebných dvou litrů moči. Doporučujeme, aby si nemocný toto množství postupně vysledoval, tj. aby si zprvu změřil jednotlivé porce moči a nespoléhal se na nepřesný odhad, zejména v uvedených kritických podmínkách. Je také možné opatřit si močoměr a odměrný válec (v prodejnách zdravotnických potřeb) a sledovat specifickou hmotnost moči. Tu pak udržovat pod 1,015 g/cm3.
Čtěte také: Krev v moči nelze podceňovat
Pravidelnost
Tvorba málo koncentrované moče musí být stála. Lze to zajistit pouze pravidelným příjmem tekutin, nejlépe ve dvou až tříhodinových intervalech, nikoli v nárazech. Také před spaním se musí nemocní s ledvinovými kameny dostatečně napít, popřípadě i při každém nočním močení. Jen tímto způsobem je možné zajistit tvorbu málo koncentrované moči po celých 24 hodin, tedy i v noci a k ránu.
Složení tekutin
Hlavní zásadou je co nejpestřejší skladba tekutin, což znamená denně střídat minerálku, čaj, mléko, nízkostupňové pivo, ovocnou šťávu a podobně (pokud lékař některý nápoj nezakáže). Druhou zásadou je, aby polovina předpokládaného množství přijímaných tekutin byla čistá voda bez přísad.
Čtěte také: Ledvinové kameny mohou působit opravdu nepříjemnou bolest
Dietní režim
Dietní režim se řídí složením močového kamene a výsledky odborných vyšetření. Proto tento režim vždy upřesňuje odborný lékař. Zde uvádíme jen všeobecné zásady. Základním doporučením je střídmá a pestrá strava. Podle skladby doporučujeme určité úpravy jídelníčku, které ve většině případů ani tolik neomezují, jako spíše odstraňují určité dietní zlozvyky.
Kameny ze šťavelanu vápenatého (kalciumoxalátové)
- Nemocným doporučujeme snížit příjem živočišných bílkovin na 100 až 200 gramů denně (týká se to masa, masných výrobků, uzenin, drůbeže, ryb, vnitřností). Ukázalo se, že většina nemocných s ledvinovými kameny jí maso či výrobky z masa až třikrát denně. Přitom živiny zvyšují množství všech kamenotvorných látek v moči.
- Dále doporučujeme střídmý příjem nebo částečné omezení potravin s vysokým obsahem šťavelanů, tj. špenátu, reveně (rebarbora), červené řepy, fazolí, částečně i mrkve, hroznů, borůvek, pomerančů a grepů. Také obyčejný čaj, zejména silný, kakao a čokoláda jsou vydatnými zdroji šťavelanů. Je prokázáno, že čaj může být hlavním zdrojem šťavelanů v potravě. Také z vitamínu C se v těle vytvářejí šťavelany, jeho denní dávky by proto neměly přesáhnout jeden gram.
- Příjem vápníku by se měl udržovat na střídmé hranici 600mg denně, což odpovídá přibližně 0,5 litru mléka (jogurt 100g odpovídá 0,2 l mléka, tavený sýr 100g = 0,3 l mléka, tvrdý sýr 100g = 0,5 l mléka, ementál 100g = 1 l mléka). Pokud nesnášíte mléčné výrobky, pak můžete dodat vápník v minerálních vodách, nejvhodnější je Rudolfův pramen, který navíc obsahuje více hořčíku. (Vhodné jsou též minerálky Korunní a Karlovarský Mlýnský pramen). Mléčné výrobky či minerálky doporučujeme podávat spolu s hlavními jídly v průbehu celého dne, to znamená doporučenou dávku rozdělit do několika menších dávek. Další omezení vápníku ve stravě je u většiny nemocných nevhodné a může je doporučit jen odborný lékař. Jakákoli přísnější omezení vápníku ve stravě musí být současně doprovázeno přísnějším omezením šťavelanů a naopak.
- Doporučujeme střídmě solit (omezit přesolené potraviny, nepoužívat slánku).
- Nevhodné je větší množství alkalických minerálních vod (Silinská).
- Příjem ovoce a zeleniny (mimo výše uvedené) je bez omezení.
- Nutný pravidelný příjem vlákniny (nejlépe ke každému jídlu, jinak alespoň 1-2x denně). ovoce a zelenina, mimo těch, které nedoporučujeme z důvodu zvýšeného obsahu šťavelanů,
- otrubová vláknina - ovesné vločky, pšeničné vločky, kukuřičné vločky, celozrnný chléb a otrubový chléb.
Kameny z kyseliny močové
- Nemocní s těmito kameny by měli omezit potraviny, které obsahují zvýšené množství tzv. purinových látek: vnitřností, ryby, luštěniny, masové výtažky, maso a uzeniny, zejména tučné, dále houby, nadměrně tučné potraviny a alkoholické nápoje.
- Moč těchto nemocných bývá velmi kyselá. Proto v jejich dietě mají převažovat potraviny, které podporují vznik zásadité (alkalické) moči. Týká se to brambor, všech druhů zeleniny a ovoce, včetně citronů (i ve formě kompotů), mléka, mléčných výrobků z černé mouky.
- Často jsou tito nemocní otylí, a proto by měli mít dietu s nižší kalorickou hodnotou, popř. přímo redukční, aby jejich tělesná hmotnost (váha) odpovídala výšce a pohlaví.
- Vhodné nápoje při těchto močových kamenech jsou alkalické minerálky (Bílinská a Mattoniho kyselka, Fatra). Pivo je pro tyto nemocné méně vhodné pro obecně vysokou kalorickou hodnotu, obsah alkoholu a mírné okyselování moči.
Fosfátové kameny
Je zcela nevhodné pít alkalické nápoje (viz výše). Naopak je důležitý zvýšený příjem léčivých čajů, zejména při současné močové infekci.
Smíšené kameny
Při výskytu kamenů smíšených, popř. neznámého složení, je třeba přijmout alespoň všeobecný režim ve smyslu omezení živočišných bílkovin na 120 gramů denně, omezit látky bohaté na puriny a na šťavelany (viz výše).
Čtěte také: Urodynamické vyšetření
