Mléko, nebo náhražka?

„Mléčné výrobky můžeme doslova označit jako koncentrát zdraví a síly,“ „Mléčné výrobky jsou pak koncentráty významných živin obsažených v mléce – především mléčných bílkovin, mléčného tuku, mléčného cukru a celé řady minerálních látek, vitamínů a stopových prvků,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského v rámci projektu Bílé plus.

Trend zlevňování ale postihuje i produkty z mléka a začaly se vyrábět jejich imitace, ve kterých je nějaká mléčná složka nahrazena jinou. „Mléčný tuk může být například nahrazován tukem rostlinným, což výrobek zlevňuje. Takovéto výrobky nejsou zdravotně závadné, ale nesmějí být označovány jako mléčné výrobky, tedy např. jako sýr, máslo, apod., což se v poslední době velmi často stává. Takové označování a pojmenovávání je zavádějící, klamavé a velmi často v rozporu s potravinářskou legislativou,“ dodává Ing. Kopáček.

Mléko, či „nemléko“?

Mléko:

• Mléčné bílkoviny jsou základní součástí buněčných struktur, mezibuněčných tkání, hormonů a enzymů. Mají vysokou stravitelnost, proto jsou snadno přijímány, dobře vstřebávány ve střevech a přinášejí lidskému organismu veškeré aminokyseliny potřebné pro jeho vývoj. Známé jsou také terapeutické účinky mléka, např. při žaludečních vředech.
• Mléčný tuk má energetickou a ochrannou funkci. Je nejbohatším zdrojem vitamínu A, obsahuje ale i vitamíny D,E a F. Mléčný tuk je prospěšný např. při dietách lidí trpících chorobami trávicího ústrojí, žaludečních, žlučníkových a jaterních onemocnění. Obsahuje přirozeně 60-70% nasycených a 30-40% nenasycených mastných kyselin, které působí velmi blahodárně na cévní systém.
• Mléčný cukr – laktóza - má ve výživě obdobnou funkci jako další sacharidy. Tvoří převážně zdroj energie, která je rychle a snadno využitelná. U řady mléčných výrobků je laktóza nebo její část přeměněna na kyselinu mléčnou, která má rovněž mimořádný význam. V potravině brzdí rozvoj nežádoucí hnilobné mikroflóry a působí jako přirozený konzervant. Obdobně pak působí v celém zažívacím traktu, zejména pak v tlustém střevě, které tak chrání před negativním působením hnilobné mikroflóry.
• Vápník – Příjem vápníku z mléka a mléčných výrobků je jedinečný. Jeho zvýšená spotřeba je nezbytná u malých dětí a především pak u rostoucí mládeže, těhotných a kojících žen, ale také u starších lidí. Nedostatek vápníku způsobuje velmi závažná onemocnění kostí – osteoporózu a osteomalácii, poruchy srážlivosti krve, poruchy činnosti ledvin a další. Ve výživě naší populace zajišťují mléčné výrobky asi 70% přísunu vápníku. Zbytek je dodáván zeleninou a ovocem (16%), vodou (7%), cereáliemi (4%), masem a rybami (3%).
• Jsou chutnější.

 Analogy mléčných výrobků:

• Bývají obvykle levnější
• Obsahují-li například tukovou složku rostlinného původu, pak mají oproti mléčným výrobkům vyšší podíl nenasycených mastných kyselin, které jsou prospěšné např. u nemocných s kardiovaskulárními onemocněními.
• Jejich chuť nemusí být ale vždy charakteristická pro tradiční mléčný produkt a v jejich chuti bývá typická margarínová chuťová stopa
• Přítomný rostlinný tuk může být ale naopak přínosem pro snadnější roztíratelnost i po bezprostředním vyjmutí výrobku z ledničky
• Některé analogové produkty mohou obsahovat i zdraví prospěšné fytosteroly. Ty mají významné biologické funkce jako strukturní složka buněčných membrán a jejich význam pro naše zdraví souvisí s jejich preventivním působením především proti kardiovaskulárním onemocněním. Pokud jsou konzumovány v dostatečném množství, mohou příznivě ovlivnit hladinu celkového a LDL - cholesterolu v plasmě.

Více informací najdete na www.bileplus.cz.

Přečtěte si také

Více informací o osteoporóze najdete zde. Zajímat vás může i to, proč (Ne)pít mléko.