Migréna je bolestivé, chronické onemocnění, které postihuje cévy mozku. První signály jsou vyvolány nadměrným stažením cévního řečiště v oblasti zrakového centra v týlní části hlavy. Silná bolest hlavy je vyvolána až v druhé fázi, kdy dochází k rozšíření cévního řečiště v oblasti mimolebních tepen, zejména krkavice. Záchvaty bolesti přichází v periodách a zasažena bývá většinou jedna z polovin hlavy. Migrénou v dospělosti trpí častěji ženy (15 %) než muži (7 %), u dětí je tomu naopak. Nejvíc migreniků je mezi 30. – 40. rokem života, po 50. roku věku je vypuknutí choroby výjimkou. Migréna neohrožuje život paci entů, může jej však značně znepříjemnit tím, že záchvat ne očekávaně omezí všechny běžné denní aktivity.
Čtěte také: Menstruační migréna trápí nejednu ženu
Příčiny vzniku migrény
Příčiny vzniku migrény odborníci dosud do všech podrobností neobjasnili, předpokládají však určitou genetickou predispozici - matka dcera, náchylnější je městská populace. Spouštěči mohou být stres, nadbytek či nedostatek spánku a pohybu, hormonální změny - klimakterium, menstruační migréna - objevuje se v určité fázi cyklu, mizí s graviditou, nepřiměřené sluneční záření, špatně zkorigovaná oční vada, zubní problémy, prudké či blikající světlo, hluk - diskotéka, prašné prostředí, změna barometrického tlaku, hypoglykémie, kouření, alkohol, hladovění, žíznění, nevhodná dieta, stav po úrazu hlavy, antikoncepce. Migréna může být vyvolána i nadměrným užíváním léků na bolest, které by se proto neměly užívat více než 15 dnů v měsíci, pokud se jedná o jednoduchá analgetika a ne více než 10 dnů v měsíci, pokud se jedná o analgetické směsi.
Čtěte také: Bolí vás hlava? Veďte si deník
První záchvaty migrény se objevují většinou v dětství nebo v době dospívání, u 20% pacientů již před 10. rokem a u 45% před 20. rokem věku. První záchvaty migrény se vyskytují dříve u chlapců než u dívek (průměrný věk začátku migrény je u chlapců 7,2 let, zatímco u dívek 10,9 let), přičemž první záchvat migrény s aurou prodělávají jedinci obou pohlaví dříve než záchvat migrény bez aury. Prevalence migrény je před pubertou vyšší u chlapců než u dívek, kolem puberty se poměr vyrovnává a již ve věku 20 let trpí ženy více než 2x častěji migrénou než muži, v pozdější věku je to až trojnásobná převaha žen. Více na: https://www.dama.cz/clanek/migrena-neni-bolest-hlavy-jeji-spoustece-projevy-a-moznosti-lecbyZáchvat migrény není jen záchvat bolesti
Jde o komplexní děj, kterému někdy předcházejí zvláštní, nespecifické pocity nazývané prodromy. Dávají nemocnému signál, že nejspíše v následujících 24 hodinách dojde k rozvoji záchvatu. Prodromy se mohou projevovat pocity únavy, malátnosti, někdy neurčitým tlakem v hlavě. Asi 15-18 % pacientů má tzv. auru, která se projevuje neostrým viděním, výpady částí zorného pole, záblesky, jiskřením před očima. Ke vzácnějším typům aury patří jednostranné brnění nebo snížení citlivosti, pocity tuhnutí, někdy jednostranná porucha hybnosti, porucha řeči, kdy se pacient nedokáže vyjádřit tak, jak by chtěl, porucha rovnováhy či závratě. Často se s narůstající bolestí objevuje pocit na zvracení, někdy i zvracení, světloplachost, přecitlivělost na hluk, pachy. Migréna většinou znemožňuje vykonávání běžných činností. Mezi jednotlivými záchvaty je pacient zcela zdráv. Více na: https://www.dama.cz/clanek/migrena-neni-bolest-hlavy-jeji-spoustece-projevy-a-moznosti-lecby
Migrační fáze
- fáze prodromální
- fáze aury
- fáze vlastních bolestí hlavy
- fáze postdromální
Fáze prodromální
Prodormy jsou příznaky, které předcházejí rozvoji vlastní bolesti hlavy. Tato fáze předchází o několik hodin až dní vlastní bolesti hlavy. Ve svém průběhu bývá často stereotypní a řada migreniků již podle ní dokáží určit blížící se bolest hlavy.
Obyčejně nemocní popisují:
- změny nálad,
- větší nebo i menší citlivost na zevní podněty,
- podrážděnost,
- větší chuť až vlčí hlad na některá jídla (zvl. sladká),
- opakované zívání,
- poruchy exprese,
- motorický neklid.
Někdy nemocný trpí děsivými sny nebo se záchvat ohlašuje průjmem, častějším močením, pocitem ztuhlého krku apod.
Škála těchto prodromálních projevů je velice široká, velmi často však jsou individuálně vyhraněné a opakují se až monotónně u stejných pacientů. Přiřazení těchto příznaků ke komplexu migrény je někdy obtížné, vyžaduje vždy pečlivou anamnézu a cílené dotazy na období před záchvatem migrény.
Fáze aury
Aura není součástí každého migrenózního záchvatu. Pokud se vskytuje, jedná se o migrénu s aurou, v případě že se nevyskytuje jako migréna bez aury. I u lidí, kteří trpí na migrénu s aurou, nemusí být aura součástí každého migrenózního záchvatu a mohou se střídat ataky migrény s aurou a migrény bez aury.
V průběhu aury dochází ke krátkodobému přechodnému výpadku funkce určité části mozku (v důsledku nižšího prokrvení), což se projeví určitými symptomy:
- Aura zraková - kdy v období před rozvojem bolesti hlavy vnímá pacient různé zrakové vjemy - blikající pohybující se světélka, barevné body nebo linky, změna barev a tvaru, může dojít i ke krátkému výpadku určité části zorného pole.
- Příznaky změny citlivosti - pocit mravenčení, které se vyskytuje zejména na obličeji a paži (případně na polovině těla), většinou jednostranně. Může se objevit i pocit snížené ciltivosti.
- Vzácně se může aura projevit i poruchou hybnosti nebo poruchou řeči.
Příznaky aury předcházejí anebo doprovázejí vlastní bolesti hlavy. Rozvíjí se postupně, může se vyskytnout i více projevů. Doba trvání aury je 5 - 60 minut. Bolesti hlavy navazují buď na auru nebo se objevují po intervalu kratším než 60 minut. Příznaky aury vždy plně odezní. Aura se může vyskytnout i samostatně bez následného rozvoje bolesti hlavy.
Fáze vlastní bolesti hlavy
Bolest hlavy se rozvíjí buď po prodromálních příznacích, příznacích aury nebo vzniká samostatně a nečekaně v kteroukoliv denní dobu a někdy i v noci.
Bolest má u migrény svoje charakteristické rysy. U dospělých pacientů probíhá často na polovině hlavy, nebo bolí hlava celá. Bolest se vyskytuje typicky za okem, v oblasti čela a spánku, šíří se často do oblasti do týla. Intenzita bolesti u migrény je velká, méně časté jsou střední nebo mírné bolesti. Síla bolesti může být u různých záchvatů rozdílná a může i během jednoho záchvatu kolísat. U lehké migrény nemocný může pokračovat v práci bez většího omezení, u střední migrény jsou pracovní a společenské činnosti nemocného omezené, jen s velkým sebezapřením vykonává takový nemocný své pracovní, společenské a rodinné povinnosti. Těžká migréna zcela znemožňuje veškerou pracovní, společenskou a rodinnou aktivitu. Bolest začíná jako tupá a postupně přechází do pulzující bolesti silné intezity. Pro bolest je typické, že je horšena i malou fyzickou aktivitou (např. chůze do schodů, zvedání předmětů). Bolest hlavy trvá 4 – 72 hodin.
Samotnou bolest hlavy provázejí další tzv. doprovodné příznaky:
- přecitlivělost na zvuky i mírné intenzity (fonofobie)
- přecitlivělost na světlo (fotofobie)
- přecitlivělost na pachy (osmofobie)
- nechutenství
- nevolnost a zvracení
- průjem a křeče žaludku
Vyskytují se příznaky deprese, anxiozity, "nervozity", neklidu, celkové slabosti.
Fáze postdromální
Odeznívá bolest, přichází pocit úlevy, ale i vyčerpání. Migrenik upadá do osvěžujícího spánku. Několik dní přetrvává citlivost na dotyk a tepelné podněty, důležité je doplnit tekutiny a minerály, zejména pokud bylo přítomno zvracení.
Komplikace migrény
- Chronická migréna: výskyt migrény více než 15 dnů za měsíc po dobu delší 3 měsíce, nejedná se přitom o nadužívání analgetik.
- Status migrenosus: záchvat migrény trvající déle než 72 hodiny. Pacient je vysílený dlouho trvající bolestí i zvracením a nevyspáním, v tomto období již většinou žádná medikace podávaná perorálně nepůsobí a ve většině případů je ke zvládnutí stavu nutná krátkodobá hospitalizace s infuzní terapií. V tomto případě je nezbytné vyhledat lékaře.
- Migrenózní infarkt: jeden či více symptomů aury trvá déle než 60 minut a při zobrazovacích vyšetřeních se prokáže ischemická léze v topicky odpovídající oblasti mozku.
- Migrénou spouštěný epileptický záchvat je vzácná komplikace migrény s aurou. Epileptický záchvat vzniká v průběhu aury nebo do 1 hodiny po jejím skončení.
Čtěte také: Jak přežít migrénu během cestování
Léčba migrény
Předpokladem účinné léčby je správná diagnostika. Někdy stačí úprava životního stylu a vyloučení spouštěčů, které záchvat vyvolávají. Těmi mohou být např. stres doma i v zaměstnání, změny tlaku, meteorologické vlivy, nedostatek či nadbytek spánku, kouření, alkohol, únava, fyzická zátěž i hormonální změny během menstruačního cyklu, pokles hladiny cukru v krvi apod.
Ve většině případů se ale nevyhneme medikamentům. Tzv. akutní léčba směřuje k rychlému utlumení bolesti, zasahuje do již probíhajícího záchvatu. Na lehčí formu zpravidla stačí běžná analgetika, léky proti bolesti. Jejich příliš časté užívání ovšem může vést k návyku a k rozvoji chronických každodenních bolestí hlavy. U těžkých záchvatů jsou účinné léky ze skupiny tzv. triptanů, které uleví migrenózním bolestem, ale nezmírní bolesti jiného původu.
Tam, kde je počet záchvatů vyšší než 3-4x do měsíce nebo tam, kde je akutní léčba neúčinná, se přistupuje k nasazení léčby preventivní. Cílem je redukce počtu i intenzity záchvatů alespoň o 50 %. Pro pacienta to znamená každodenní užívání léků, což vyžaduje trpělivost i určitou ukázněnost. K dispozici máme léky různých skupin: betablokátory, antidepresiva, antiepileptika, léky obsahující magnézium či extrakt z gingko biloby. Účinnost léčby hodnotíme nejdříve po dvou měsících.
Migréna je typická civilizační choroba, neznamená přímé ohrožení života, ale dokáže vydatně potrápit. Lékaři ji zatím nedokáží vyléčit, ale s pomocí léků s ní můžeme účinně bojovat.
Zdroj: www.webmd.com, www.ikem.cz, www.czech-hs.cz
