Gratuluji Michale! Michal neměl jen štěstí a silnou vůli žít, ale také neměl karmu na to aby opustil své tělo v této chvíli. On přežil zlomený vaz, jiný nepřežije pád ze židle na zem. Čas a způsob smrti jsou určeny naší karmou z minulého života. Studuji východní filozofii a uznávám reinkarnaci, jako nejlogičtější vysvětlení naší existence, ale i existence zla na světě. Problémy sobě i světu dělají lidi sami svými hloupými činnostmi. Pochop tohle: Tělo nejsi , jsi jen věčná duše v něm, kdo tohle ví zcela jistě není nikdy omámen. Stejně jako převlékáš si staré šaty za nové, v čase "smrti" oblékneš si mladé tělo jiskřivé. Podle karmy duše malá tělo nové obdrží, za činy své účty staré dozajista podrží. Jako Slunce paprskem svým celý vesmír osvětlí, malá duše vědomím svým celé tělo oživí. Nejsi tělo, nejsi Rus, ani Němec, ani muž, ani žena, ani pes, jsi jen malé duše kus. Kdo to ví se nermoutí, hmota mu moc nevoní, pozlátkem se nedá zmást... S pozdravem A.Kudlička http://gauranga.blog.cz/1010/nejsi-telo-jsi-jen-vecna-duse-v-nem
"Dostali jsme zprávu o Míšově nehodě a okamžitě jsme jeli do Nemocnice Na Homolce, kam ho odvezli. První zprávy byly tragické a v podstatě nás připravovali na nejhorší. Potvrdil to i pan doktor Chrobok. Řekl, že nemá smysl zlomený vaz operovat, když není ani půl procenta šance na záchranu," vzpomíná Michalova maminka.
Pohmožděné plíce a srdce, které museli několikrát "nahazovat", četné zlomeniny - to byla další zranění, které Michal utrpěl.
Zhruba po týdnu pohnul Michal nohou. Svitla naděje, že by mícha mohla být funkční – a začal se připravovat plán, jak dopravit takhle těžce zraněného pacienta na magnetickou rezonanci. Vyšetření ukázalo, že Michal Höschl měl neuvěřitelné stěstí – jeho mícha hrozné zranění vydržela bez poškození . "Až přijde správná chvíle, budeme operovat," rozhoduje se MUDr. Jiří Chrobok. 11. září 2008 se neurochirurgové z Nemocnice Na Homolce, pod vedením doktora Chroboka, pouštějí do velmi složité operace. Michalovi při ní zafixovala krk speciální kovová konstrukce ze šroubů různých velikostí. Michal se stal druhým v republice, kdo přežil zlomeninu vazu.
Když se den po operaci Michal probudil, vyprávěl o době, kdy byl v umělém spánku: "Slyšel jsem rodiče, jak se baví, vím přesně o čem." Na nehodu si ale nevzpomínal vůbec, poslední co ví, je jak vjel do křižovatky z hlavní a že světla byla vypnutá… "To, co mi je, jsem se dozvídal postupně a bylo mi jasné, že musím být šťastný, že vůbec hýbu rukama a nohama," vypráví Michal.
"Pacient měl hned několik zranění, každé z nich by mohlo být smrtelné. To, že přežil – navíc bez větších následků - to je něco mezi nebem a zemí," přiznává MUDr. Jiří Chrobok.
Zpočátku lékaři mluvili o zázraku, pokud by Michal přežil. Pak, že by mícha mohla být nepoškozená, že by nemusel mít trvalé následky… Slovo zázrak v souvislosti s Michalem vyslovovali tak často, že se stalo jeho přezdívkou, pod kterou ho znala celá nemocnice… "Uvědomuji si, jaké jsem měl štěstí. Nikdy nepřestanu být vděčný záchranářům, že mne neodepsali už v sanitce a udržovali mne při životě cestou do nemocnice. Nezapomenu na péči lékařů, která mi dala šanci začít druhý život. V duchu ale vím, že jsem se začal uzdravovat hlavně díky rodině – byli pořád se mnou, cítil jsem rodinné pouto, věděl jsem, že bych jim strašně ublížil, kdybych zemřel," vzpomíná Michal.
Dva měsíce po nehodě, přesně na den, Michala z nemocnice propustili a on se postupně vracel do života. Jeho cesta vedla přes dlouhou a náročnou rehabilitaci a cvičení, ale dnes, dva roky po operaci, žije, pracuje a raduje se ze svého druhého života. Kromě menší hybnosti krku nemá žádné následky.
Přežili jste svou smrt nebo vděčíte lékařům za to, že jste i po vážném úrazu bez následků? Napište nám příběh do nové rubriky "Zázraky se dějí". Dejte tím naději ostatním, kteří třeba právě teď potřebují uvěřit na šťastné konce! Příběhy napište v diskusi nebo na mailu [email protected].
Přidat nový komentář