Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Normální nitrooční tlak je důležitý pro správnou funkci oka a pro zachování dobrého vidění. Tento tlak chrání oko před deformací (oko je zatěžováno očními víčky a okohybnými svaly) a také předchází jeho otokům. Hodnoty nitroočního tlaku během dne kolísají, nejvyšší nitrooční tlak je u většiny lidí ihned po probuzení, během dne pak klesá. Jeho hodnoty ovlivňuje tvorba a odtok nitrooční tekutiny, pokud se tekutiny tvoří nadbytek nebo se zhorší její odtok, tlak v oku se zvětšuje. Normální tlak je tedy výsledkem rovnováhy mezi tvorbou a odtokem, přičemž problematická není jen hodnota „nad“, ale i „pod“ normálem. Proto je sledování nitroočního tlaku důležité – naměřené hodnoty mohou upozornit na různé zdravotní problémy a onemocnění.
Hodnoty nitroočního tlaku jsou u zdravého oka v průměru 11-21 mmHg. Někteří pacienti ovšem mohou mít trvale tlak nad horní hranicí, a přesto u nich nikdy nedojde k rozvoji glaukomu. Naopak i u nižšího tlaku může dojít k závažnému poškození zrakového nervu. Výše tolerovaného tlaku je velmi individuální.
Čtěte také: Odborníci varují: Nenechávejte šedý zákal „dozrát“, je to nebezpečný nesmysl!
Kdy a jak se nitrooční tlak měří
Nitrooční tlak bývá zpravidla měřen při komplexním vyšetření u očního lékaře.
K orientačnímu zjištění výše nitroočního tlaku slouží palpace. Pacient se dívá směrem dolů a mírným tlakem prstů přes horní víčka, se dá zjistit, zda je tlak nízký nebo vysoký. Porovnávají se rozdíly mezi pravým a levým okem. Palpace se používá v případě, kdy není možné použít jiný přístroj, například když je pacient po transplantaci rohovky.
K měření nitroočního tlaku se používá řada přístrojů s různými principy měření. V současné době existují dva základní typy tonometrů – kontaktní a bezkontaktní.
Bezkontaktní tonometrie
Pravděpodobně nejčastěji se pacienti u očního lékaře setkávají s aplanační bezdotekovou metodou, kdy speciální vzduchový tonometr proti oku vypustí (foukne) proud vzduchu. Ten svým tlakem oplošťuje rohovku a dle naměřených parametrů přístroj určí nitrooční tlak. Vyšetření není pro pacienta nijak náročné, je velmi rychlé, probíhá vsedě, bez kontaktu s okem a je bezbolestné. Při tomto měření se pacient posadí, zadívá se do přístroje před ním, ten mu foukne do oka a měření je hotové. Totéž se provádí i u druhého oka.
Kontaktní tonometrie
Při vyšetření kontaktními aplanačními tonometry dochází k měření nitroočního tlaku při doteku s okem (po znecitlivění rohovky). Přístroj vyvíjí tlak na přesně danou plochu rohovky, přičemž tlak potřebný k oploštění rohovky je přímo úměrný nitroočnímu tlaku. Výsledky měření u těchto typů přístrojů ale nemusí být zcela přesné, jsou ovlivněny tvarem oka, tloušťkou rohovky, onemocněními či operacemi.
Měření očního tlaku přes víčka
Tonometry měřící nitrooční tlak přes víčka jsou vhodné spíš pro screeningová vyšetření. Jelikož v očních ordinacích není možné zajistit, aby měření nitroočního tlaku proběhlo každý den, byly vytvořeny tyto přístroje, pomocí kterých si nitrooční tlak může změřit téměř každý i ve svém domácím prostředí. U tohoto typu nedochází k přímému kontaktu s okem, není nutná anestezie a nehrozí přenos infekce. V některých závažných případech, kdy nelze použít klasické metody je nejlepší volbou právě transpalpebrální tonometrie. Mezi tyto případy patří např. edém rohovky, eroze rohovky nebo stav po transplantaci rohovky. Přesnost těchto tonometrů je však ve srovnání s ostatními tonometry nižší.
Čtěte také: Levné operace mohou nenávratně poškodit zrak
Nižší či vyšší nitrooční tlak
Nižší nebo vyšší nitrooční tlak může být signálem, že něco není v pořádku – signalizuje poruchy ve vnitřních strukturách oka a ovlivňuje optický systém oka.
-
Zvýšený nitrooční tlak se podílí na vzniku glaukomu (zelený zákal). Stejně jako vysoký krevní tlak poškozuje cévy, vysoký nitrooční tlak může poškodit oční nerv, a tím samozřejmě i náš zrak.
- Snížený nitrooční tlak bývá příznakem diabetických obtíží a zánětů, může způsobit například deformaci tvaru oka i poškození zrakového nervu.
Malé zvýšení očního tlaku se nijak neprojevuje, výrazné zvýšení může být provázeno zhoršeným viděním, bolestmi očí a hlavy, celkovou nevolností. Často ale projevy zvýšeného nitroočního tlaku nejsou patrny, a proto jsou důležité pravidelné prohlídky u lékaře. Glaukom totiž může vyústit až k trvalému poškození zraku v nejhorším až ke slepotě, neboť při této nemoci dochází k poškození očního nervu. Objevuje se zejména ve vyšším věku. V současné době lze vhodnou léčbou postižení zraku zpomalit a zastavit, důležitá je však včasná diagnóza.
Čtěte také: Rakoviny očí přibývá. Na vině je sluneční záření.
Co ovlivňuje hodnoty nitroočního tlaku
Výši nitroočního tlaku ovlivňují různé faktory:
Věk - nitrooční tlak se s věkem zvyšuje. U kojenců je cca 8 - 11mm Hg a kolem 4. roku věku už 14 mm Hg.
Pohlaví - některé studie ukazují, že častější výskyt vysokého nitroočního tlaku je u žen.
Genetika - dědičnost má svůj vliv, ale není stále jasně prokázáno, jak velký.
Tloušťka rohovky - hodnoty očního tlaku mohou být značně ovlivněny centrální tloušťkou rohovky. Tenčí rohovka může ovlivnit výši očního tlaku jeho snížením a hrubší naopak zvýšením.
Změna polohy těla - tlak se zvýší při změně polohy vsedě do polohy vleže na zádech o 1 – 6 mm Hg. Změny jsou větší u glaukomatiků.
Vliv očních víček a očních pohybů - mrkání, usilovné sevření víček nebo naopak široké rozevření víček může zvyšovat nitrooční tlak.
Anestezie - během celkové anestezie se nitrooční tlak snižuje.
Změna očního tlaku během dne - oční tlak kolísá během celého dne. Důležité je sledování velikosti těchto změn nitroočního tlaku během dne. Čím větší výchylky tlaku, tím je riziko vzniku poškození na terči zrakového nervu pravděpodobnější. Za normální výchylky očního tlaku jsou považovány hodnoty vychýlení maximálně o 8 mmHg. Nejvyšší hodnoty nitroočního tlaku jsou v ranních hodnotách. Toto kolísání je dáváno do souvislosti s kolísáním hormonů. Například pacienti s glaukomem mají naopak nejvyšší hodnoty očního tlaku v odpoledních a večerních hodinách. Proto je třeba měřit tzv. denní křivku tlaku, kdy se dělá nejméně 12 měření v průběhu celého dne.
Změna očního tlaku během roku - oční tlak se mírně se zvyšuje v zimním období, což je způsobeno atmosférickým tlakem a dalšími faktory jako je například světlo.
Kardiovaskulární faktory - po mnoha letech výzkumů se prokázala souvislost mezi nitroočním tlakem a krevním tlakem. Když se zvýší krevní tlak, o něco málo se zvýší i nitrooční.
Cvičení, námaha - namáhavé cvičení může přechodně snížit oční tlak. Toto je dáno acidózou a změnou osmolarity.
Životní styl - nárůst nitroočního tlaku může vyvolat zvýšený bodymass index, konzumace alkoholu a kouření většího množství cigaret, stres. Naopak nitrooční tlak přechodně snižuje sport.
Léky a potravinyVýška nitroočního tlaku může být ovlivněna také různými látkami. Například anestetika a alkohol mírně snižuje hodnoty díky menší produkci komorové vody a dehydrataci, kofein , tabák, anestezie ketaminem a kortikosteroidy ho naopak zvyšují.
Čtěte také: Po čtyřicítce si nechte kouknout do očí
