Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde nezřídka už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou.
Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající infekční nemoci. Původcem je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – kapénkovou infekcí. Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse).
I přes včasnou lékařskou péči mohou být následky závažné – v loňském roce v ČR onemocnění postihlo 56 osob, 3 lidé zemřeli, celosvětově postihuje kolem půl milionu lidí ročně. Světový den meningitidy, který každoročně připadá na 24.dubna, má za cíl upozornit na hrozbu, kterou meningokokové onemocnění představuje a propagovat možnosti prevence, kterou je především očkování.
Bakterie je přítomna až u 20 % zdravých lidí
Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének, tedy při líbání, kašli, kýchání či prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí. Přenašečem přitom může být kdokoli. Meningokoka má v nosohltanu 10-20 % zdravých osob.
„Vyššímu riziku jsou přitom vystaveny děti do 4 let věku a dospívající ve věku 15-19 let. Zatímco ty nejmenší nejvíce ohrožuje kolektiv mateřských školek a družin, dospívající pak zejména koncerty a diskotéky,” upozorňuje ústecký pediatr MUDr. Jan Pajerek.
Příznaky meningokokové infekce
Invazivní meningokokové onemocnění se může u člověka rozvinout během několika hodin – následky si ale nese celý život.
Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří:
- ospalost
- horečka
- podrážděnost
- netečnost
- snížená vnímavost
- bolesti svalů, nohou nebo kloubů
- úporná bolest hlavy
- světloplachost
- zvracení
- může se objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice)
„Invazivní meningokokové onemocnění je velmi zrádné nejen tím, s jakou rychlostí útočí, ale také tím, že jeho příznaky jsou zejména v počátcích značně nespecifické a snadno zaměnitelné s příznaky běžné chřipky. Mezi standardní projevy patří horečky, zvracení, malátnost, bolest hlavy a ztuhlost šíje. Přidává se světloplachost,“ vysvětluje primářka Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová a dodává: „Bolest svalů a kloubů, především pak dolních končetin či břicha, chlad v rukou nebo abnormální barva kůže (bledost či kropenatost) mohou předznamenávat nejzávažnější formu onemocnění – meningokokovou sepsi. Jasným příznakem této nemoci je výsev červenofialových skvrn po těle, tzv. petechií.“
Odkládat návštěvu lékaře se tak nemusí vyplatit, což potvrzují i statistiky. Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.
Léčba probíhá antibiotiky, ale i přes její včasné zahájení, organismus boj s bakterií nemusí zvládnout.
Důležitou prevencí je očkování
Kontaktu s původcem IMO nikdy nelze zcela zabránit. Původce onemocnění, bakterie Neisseria meningitidis, se přenáší vzduchem kapénkami nebo přímým kontaktem s osobou, která je jejím nositelem: nemocným nebo bezpříznakovým bacilonosičem (např. při líbání či pití ze stejné sklenice). Riziko nákazy přirozeně stoupá ve větších kolektivech, jako jsou školy, kina, divadla, restaurace, prostředky MHD apod. Dalšími rizikovými faktory jsou stres, fyzická únava, hektický životní styl.
„Jedinou specifickou prevencí těchto onemocnění je vakcinace,“ říká primářka Hana Roháčová.
„Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku, tato ochrana je považována za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“zdůrazňuje primářka Roháčová.
Pokud už jedinec přišel do kontaktu s onemocněním a nebyl očkován, jsou preventivně podávána antibiotika, aby nedošlo k propuknutí nemoci.
Možnosti očkování
V současnosti lze očkováním pokrýt nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka a to kombinací dvou vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů. Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je dobré konzultovat s lékařem. Jak říká MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ:
„Přestože u nás infekční meningokoková onemocnění nezpůsobují vysokou nemocnost, je prevence očkováním velmi žádoucí vzhledem k vysoké smrtnosti a vysokému procentu celoživotních devastujících následků, které změní život nejen přeživšího pacienta, ale i jeho rodiny.“
Světový den meningitidy
Světový den meningitidy, vyhlašovaný Mezinárodní konfederací organizací pro meningitidy si klade za cíl posílit povědomí veřejnosti o míře nebezpečnosti meningitid včetně meningokokových, o jejích příznacích a možnostech prevence a léčby.
Tématem letošního Světového dne meningitidy je „Život po meningitidě“, který často bývá o dost jiný oproti tomu, jak postižený a jeho rodina žili před onemocněním. K trvalým následkům nejčastěji patří selhání důležitých orgánů – například ledvin, hluchota, slepota, mozková obrna, epilepsie, neurologické poruchy, amputace částí těla – nejčastěji končetin z důvodu nekrózy, mentální retardace a další.
Příběh pacientky Terezy, která tuto nemoc překonala..
Podívejte se na video pacientky po prodělané meningokokové meningitidě:
