Ten víkend byl pro pětadvacetiletou Petru velmi fyzicky náročný – s partou přátel ho trávila "na nohách" turistikou. To, že se jí v pondělí trochu motala hlava, byla unavená a začala jí brnět ruka, přičítala tedy únavě. Obtíže neustupovaly, tak šla k lékaři a posléze i k neurologovi. Nezjistilo se nic závažného a nakonec se jí udělalo dobře, takže to dál neřešila. Že šlo o první známku roztroušené sklerózy, zjistila až o tři roky později.
První zmínky o této nemoci vedou do Nizozemí 14. století ke svaté Lidwině ze Shiedamu, dále do Británie přelomu 18. století k bratranci královny Viktorie. První odborný popis pochází z 18. století od pařížských anatomů Cruveilhiera a Carswella.
„Příčina vzniku onemocnění roztroušenou sklerózou není přesně známá, podílejí se na něm faktory zevní (nedostatek vitaminu D, prodělaná infekce virem EBV a kouření v období dospívání a časné dospělosti) i vnitřní (genetická dispozice) a nepochybně řada ještě zcela neznámých,“ předesílá MUDr. Marta Vachová, vedoucí lékařka MS Centra Teplice, které se na diagnostiku a léčbu pacientů s roztroušenou sklerózou specializuje. „Zřejmě všichni máme v těle buňky, které umí rozpoznat struktury našeho nervového systému, ale i jiných orgánů, jako cizí materiál, ale za normálních okolností jsou tyto buňky ve stavu spánku. Neútočí.“
Zánět ničí nervová vlákna
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, které vede jak k demyelinizaci (obnažení) nervových vláken, tak k jejich přímé ztrátě. „Klinické příznaky závisí na typu a lokalizaci zánětlivých ložisek. Někteří pacienti mají převahu zánětlivých změn s relativně nevelkým zničením mozkové tkáně, u jiných je bez výrazného zánětu patrno odumírání buněk, které normálně vytvářejí myelin, takže oprava poškozené tkáně je téměř nemožná,“ vysvětluje MUDr. Marta Vachová.
Začít co nejdříve
Podotýká také, že dnes už mají lékaři účinné léky, ale zatím nedokáží předem určit, kteří pacienti budou na léčbu reagovat dobře a u kterých nebudou zcela úspěšní. Proto se hledají stále nové preparáty, které by byly účinnější a umožnily eskalovat léčbu v případě selhání léků první linie. Často s sebou však vyšší účinnost přináší také vyšší bezpečnostní rizika.
"Bohužel zatím nemáme možnost příliš efektivní a bezpečné kombinační léčby. Proto se nové léky užívají zásadně v monoterapii. Konzervativní postoje, řešící problémy pacientů až ve stadiu těžkých poruch funkcí, nemají v současné době opodstatnění. Jedině časnou a účinnou léčbou lze zabránit nevratnému poškození tkáně alespoň u části pacientů, kteří na tuto léčbu dobře odpovídají.“
Vědecké poznatky vedly k objevu, že Interferon beta i Kopolymer I snižují počet atak choroby i jejich závažnost, vedou ke zpomalení postupu onemocnění. Jako léčba druhé volby je užíván natalizumab, monoklonální protilátka proti vazebným místům bílých krvinek na stěně cév. Bez uchycení na tato místa se tyto agresivní bílé krvinky nedokážou dostat přes bariéru mezi mozkem a krví a tak dochází k nejen snížení počtu atak a zpomalení progrese nemoci ale i k částečné úpravě nervových funkcí.
Další lék, který bude během několika měsíců k dispozici, také jako exkalační léčba je fingolimod, který pomáhá zadržet agresivní buňky imunitního systému v lymfatických uzlinách. Jde o první tabletový lék v léčbě roztroušené sklerózy s prokázanou účinností. K léčbě roztroušené sklerózy používají lékaři také intravenózní gamaglobuliny, což jsou velká množství protilátek od tisíců dárců, která obsahují nejen protilátky proti různým virům a bakteriím, ale také řadu látek, které blokují produkty zánětu a chrání zánětem ohrožené buňky.
Léčení kmenovými buňkami
Stále je však ještě skupina pacientů, nereagujících na žádné dostupné medikamenty. „I pro ty se začíná - zatím jen experimentálně - otevírat nová naděje, a to v intenzivní imunosupresivní léčbě, která je završena navrácením pacientovi dříve odebraných kmenových buněk krvetvorné tkáně, z nichž se znovu odehraje vývoj celé krevní řady (bílých i červených krvinek a krevních destiček). Tato metoda může - bohužel opět jen u některých pacientů - vést k zastavení choroby. Nikdo však zatím nedovede říci, na jak dlouho. Protože jde o metodu pacienta značně zatěžující, používá se zatím v evropské multicentrické studii jen u pacientů, u nichž konvenční metody léčby byly vyčerpány.“
Vědci budou zkoumat vliv urbanizace na toto onemocněni. Studie z USA a Izraele spojují výskyt RS s neidentifikovatelným faktorem spojeným s městským životem. Řada studií z Izraele spojuje RS s technologizací způsobu života, s vlivem západní civilizace. „Tato hypotéza potřebuje další výzkumy, protože i jiná onemocnění jako je cukrovka nebo hypertenze jsou spojeny se změnami životního stylu, který přináší rozvoj technologií a urbanizace,“ dodává MUDr. Marta Vachová.
Přidat nový komentář