Magnetická rezonance (MR) je až na několik výjimek nejcitlivější metodou pro posouzení morfologie a patologie měkkých tkání - tedy mozku, míchy, svalů, šlach a kloubů. Využívá se však i na zobrazení dalších orgánů lidského těla např. srdce, velkých cév, orgánů dutiny břišní a malé pánve. Tato zobrazovací metoda se používá hlavně při diagnostice onkologických, neurologických či kardiovaskulárních nemocí. Dokáže rychle a bezbolestně odhalit různé patogenní procesy, jako je krvácení, zánět nebo nádor. Užívá se zejména při podezření na cévní či nádorová onemocnění mozku, při poraněních páteře a výhřezech meziobratlových plotének. Své místo má ale také při zobrazení pohybového aparátu.
Prostřednictvím magnetické rezonance jsou lékaři schopní získat řezy vybrané části lidského těla, které poté mohou dále zpracovat a spojit až do výsledného 3D obrazu vyšetřovaného orgánu. To jednoduše znamená, že magnetická rezonance dokáže zobrazit tělo v jednotlivých vrstvách, jako by bylo rozřezané na malá kolečka. Pomocí magnetické rezonance se navíc tyto komplikace dají přesně lokalizovat, a kromě jejich velikosti lékaři mohou určit také vztah daných procesů k ostatním orgánům.
MR vyšetření se provádí na základě indikace lékařem a je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Na jakém principu je magnetická rezonance založena?
Princip magnetické rezonance je založen na fyzikálních vlastnostech atomových jader, která jsou v silném homogenním magnetickém poli schopna absorbovat a následně reemitovat energii v radiofrekvenčním pásmu. Reemitované vysokofrekvenční radiové vlny indukují elektrické proudy v radiofrekvenčních cívkách a naměřené hodnoty jsou následně počítačově zpracovány do podoby obrazu. V medicínském zobrazování se využívá rezonančních vlastností jader atomů vodíku, který je jako součást molekul vody ve velkém množství obsažen ve většině tkání lidského těla. Vzhledem k různému množství a rozložení molekul vody v jednotlivých tkáních tak magnetická rezonance poskytuje výborný kontrast mezi měkkými tkáněmi (voda, tuk, sval), mnohem vyšší než např. CT.
Jaké jsou výhody vyšetření?
MR zobrazení měkkých tkání, jako je mozková a míšní tkáň, svaly, šlachy, klouby a jiné, je mnohem podrobnější a zřetelnější než při vyšetření jinými metodami. Kontrastní látky, používané při magnetické rezonanci, způsobují mnohem méně alergických reakcí než jodové kontrastní látky používané při běžném rentgenovém a CT vyšetření. Obraz lze snadno vyhotovit ve všech 3 základních rovinách. MR je rychlá a neinvazivní metoda. Má velký význam pro časnou diagnostiku nádorů. MR nepoužívá radiační záření.
Kdy vyšetření není vhodné (kontraindikace)
I když je vyšetření bezpečné, existují rizikové faktory, které je potřeba zohlednit, aby lékaři předešli případným komplikacím. Vzhledem k tomu, že vyšetření probíhá v místnosti se silným magnetickým polem, je nutné každého člověka upozornit na to, že pokud má v těle nainstalované nějaké feromagnetické náhrady či implantáty, z bezpečnostních důvodů nesmí dané vyšetření podstoupit.
Absolutní kontraindikace jsou:
- kardiostimulátor,
- kochleární implantát,
- neurostimulátor a kovové špony v oku.
S těmito předměty pacient nesmí být vyšetřován.
Relativní kontraindikace jsou:
- nově zavedené kovy, svorky či protézy. Doporučuje se provést vyšetření s odstupem 6-ti týdnů od implantace.
- těhotenství - v prvním trimestru se MR nedoporučuje vůbec, v případě nutnosti je možné provést MR vyšetření ve vyšším stupni těhotenství, ale pouze nativně. Aplikace gadoliniové kontrastní látky je absolutně kontraindikovaná, látka přechází placentou do plodu.
- kojení - podaná kontrastní látka nitrožilně přechází do mateřského mléka. Protože miminko obtížně vylučuje tuto látku, doporučuje se před vyšetřením odstříkat mateřské mléko do zásoby a po vyšetření 24 hodin nekojit, ale mléko odstříkávat, aby se prsní žlázy pročistily. Po tuto dobu se podává miminku mléko předem odstříkané. Nativně lze vyšetřovat na MR bez omezení.
- těžké formy polyvalentní alergie - pacienta lze předem na vyšetření připravit kortikoidy.
- renální insuficience - aplikaci kontrastní látky lze provést jen v odůvodněných případech. Nutná je dostatečná hydratace.
- klaustrofobie (strach ze stísněných prostor) - Pokud má pacient klaustrofobii, může si přijít vyzkoušet pobyt v tunelu MR nanečisto, před vyšetřením si může vzít anxiolytika. V nejtěžších případech může indikující lékař po dohodě s lékařem z MR navrhnout provedení vyšetření v celkové anestezii. Tato forma však vyžaduje krátkodobou hospitalizaci a měla by být vždy až poslední možnou variantou.
Problematické jsou pak samozřejmě i piercingy, prstýnky, náušnice, řetízky, náramky, hodinky nebo různé kovové přezky.
Kromě toho lékaři doporučují nepoužívat před vyšetřením líčidla, jelikož v některých mohou být obsaženy sloučeniny železa, což by mohlo později způsobit artefakty. Pacientovo oblečení ani spodní prádlo by nemělo obsahovat žádné háčky či ozdobné nitě. Ženy by neměly na magnetickou rezonanci nosit podprsenky s kosticemi, ale místo toho zvolit sportovní variantu.
Příprava na magnetickou rezonanci
Magnetická rezonance ve skutečnosti nevyžaduje od pacientů žádnou přípravu. Jedinou podmínkou je, aby vyšetřovaný člověk dopředu s lékařem konzultoval veškeré kovové materiály, které se v jeho těle nachází, a zároveň před vyšetřením odložil všechny nebezpečné předměty.
Užívá-li pacient jakékoliv léky, měl by si je před vyšetřením vzít v obvyklou hodinu a zapít je malým množstvím vody.
Většina magnetických rezonancí se provádí bez aplikace kontrastní látky, a proto není nutné se na samotné vyšetření nijak zvlášť připravovat. U části pacientů je ovšem nutné nitrožilně kontrastní látku podat, a to buď v rámci zvoleného protokolu, nebo cíleně pro upřesnění konkrétního nálezu. Před aplikací kontrastní látky by měl pacient přijít nalačno, ale příjem tekutin musí být zachován, protože vyšetření člověk nesmí podstoupit, pokud je dehydratovaný. Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci jsou relativně bezpečné a nežádoucí reakce se vyskytují zcela ojediněle. Pokud by se vyskytly, projevují se nevolností, zvracením, točením hlavy. Alergická reakce je také zcela výjimečná. Ačkoliv se antialergická příprava většinou neprovádí, jelikož jsou alergické reakce poměrně vzácné, pokud už byla u daného pacienta alergie zaznamenána při předchozím vyšetření, lze podat kortikoidy.
Jestliže se pacient chystá na MR enterografii (vyšetření tenkého střeva), v den před vyšetřením nesmí od odpoledne jíst a mezi 12. a 20. hodinou by měl vypít 1,5 až 2 litry čisté vody, aby se střevo dobře pročistilo. V den vyšetření nesmí člověk od půlnoci jíst, pít ani kouřit. Před zahájením magnetické rezonance pak musí vypít rozředěný Mannitol, což pomůže lépe zobrazit celé tenké střevo.
Pokud se pacient chystá na magnetickou rezonanci dutiny břišní (tedy vyšetření jater, ledvin, žlučových cest nebo třeba slinivky), v ideálním případě by neměl 6 hodin před výkonem jíst, pít ani kouřit. Připravuje-li se na MRI diabetik, obvykle se může nasnídat (2 hodiny před vyšetřením) a aplikovat potřebnou dávku inzulínu nebo tablety snižující hladinu cukru v krvi.
Jak probíhá magnetická rezonance?
Na příslušné oddělení pacient přichází s vyplněnou žádankou od indikujícího lékaře, kde by měly být uvedeny jeho osobní údaje a specifikace požadovaného vyšetření. Pokud byl již v minulosti vyšetřován na jiném pracovišti, měl by s sebou přinést také obrazovou dokumentaci nebo požádat, aby byla lékařům zaslána elektronicky.
U dětí mladších 4-5 let je vzhledem k obtížnější spolupráci a nutnosti absolutního klidu dítěte vyšetření MR prováděno v sedaci či anestezii pod vedením erudovaného anesteziologa. S dítětem může být ve vyšetřovně rodič eventuelně i jiný doprovod, např. zdravotní sestra.
Každý pacient musí před podstoupením magnetické rezonance vyplnit a podepsat informovaný souhlas. Ideálním oblečením pro vyšetření jsou většinou legíny nebo tepláky a bavlněné tričko, tedy věci bez zipů, kovových spon a dalších kovových komponent. Jelikož v přístroji probíhá také chlazení, doporučuje se vzít si teplé ponožky.
Před samotnou magnetickou rezonancí pacient dle laborantových pokynů v kabince odloží veškeré kovové předměty, svůj mobilní telefon, peněženku i další věci, které by mohly vyšetření ohrozit a zkreslit výsledný obraz. Poté již bude uložen na lůžko, které se zasune do „tunelu“, v němž za silného magnetického pole probíhá vlastní vyšetření.
Během vyšetření by se člověk neměl vůbec hýbat, a proto je důležité hned na začátku zaujmout co nejpohodlnější polohu a dostatečně se uvolnit. Vyšetřovaná oblast těla se musí nacházet uprostřed tunelu, a pokud tedy lékař zkoumá některé klouby, může se část těla nacházet zcela mimo daný přístroj.
Samotné vyšetření je bezbolestné, ale některým pacientům může být nepříjemný silný hluk, který přístroj během vyšetření vydává. Tyto zvuky obvykle připomínají kompresor nebo bušení na dveře, ale není nutné se jimi znepokojovat. Personál zařízení, kde se magnetická rezonance provádí, může pacientovi nabídnout sluchátka nebo špunty do uší. Někteří pacienti mohou mít pocit strachu z uzavřeného prostoru, mohou mít i pocit tepla ve vyšetřované oblasti. Tento pocit je normální, ale pokud by pacienta obtěžoval, měl by informovat lékaře. Pokud vyšetření vyžaduje nitrožilní podání kontrastní látky, můžete mít nemocný během aplikace pocit chladu.
Z důvodu bezpečnosti má pacient navíc po celou dobu v ruce signalizační zařízení, pomocí kterého může přivolat obsluhu a požádat o pomoc, kdyby měl pocit, že je cokoliv v nepořádku. Pracovníci jsou s ním samozřejmě celou dobu v kontaktu prostřednictvím kamery a mikrofonu, takže objeví-li se nějaký problém, urychleně zasáhnou.
Jak dlouho trvá magnetická rezonance?
Délka výkonu se v tomto případě samozřejmě odvíjí od toho, kterou část pacientova těla je nutné vyšetřit a zda se používá také kontrastní látka. Vyšetření zpravidla trvá 15 až 45 minut, i když speciální vyšetření mohou být i delší. Po celý čas by měl pacient ležet v klidu a vyvarovat se jakýchkoliv pohybů, protože neklid při vyšetření zhoršuje kvalitu obrazu.
Průběh vyšetření se v aktuálním čase zobrazuje na monitoru, který sleduje obsluha magnetické rezonance, a výsledky později hodnotí zkušený radiolog. Ošetřující lékař obvykle získá výsledky v intervalu několika dnů (obvykle 1-5 dnů) a později o nich informuje také samotného pacienta.
Co dělat po vyšetření?
Vzhledem k tomu, že magnetická rezonance nemá na pacientův organismus žádný výraznější vliv, může ihned po vyšetření odejít domů a vykonávat běžné činnosti (za předpokladu, že mu lékař nedoporučí nějaký speciální režim). Pokud byla pacientovi nitrožilně podána kontrastní látka, nějaký čas by měl zůstat v čekárně pod dohledem zdravotníků. Jako prevence poškození ledvin se také doporučuje zvýšený příjem tekutin po celý zbytek dne.
Zdroje: homolka.cz, kntb.cz, nemlib.cz, vfn.cz
