Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Není to však úplná pravda. Tělo se tak lehce ošidit nedá. Umělé sladidlo sice obsahuje mnohem méně energie než cukr, ale na druhou stranu povzbuzuje chuť k jídlu.
Když chuťové buňky na jazyku zaregistrují něco sladkého,obratem vyšlou tuto informaci do mozku. Spustí se kaskáda tělesných procesů a obratem se v krvi objeví inzulín. Ten pomáhá přeměně cukru v energii. Jenže zpráva byla mylná, jazyk cítil jen sladidlo, a insulin vlastně nemá co na práci. Zpracuje tudíž cukr, který najde v krvi z předchozích jídel, a vyšle signál zpět do mozku, že by bylo dobře doplnit zásoby objeví se pocit hladu. Tělo nelze tak lehce obelhat, nedostatku cukru si vždy všimne a nekompromisně vyžaduje kompenzaci.
Ve snaze zhubnout nemá tedy význam vyhýbat se všemu, co obsahuje cukr a konzumovat jen umělá sladidla. Ta jistě mají své místo, ale nic se nemá přehánět. Denně by člověk měl zkonzumovat v potravě asi 500 mg cukru. Jinak se brzy dostaví únava a mrzutost. Navíc je na něm do značné míry závislá i "výroba" tzv. hormonu štěstí, serotoninu, který souvisí s naší dobrou náladou. Cukr tedy není absolutní tabu, ani při hubnutí. Váha se zvyšuje pouze tehdy, když ho konzumujeme příliš mnoho, nebo paradoxně naopak příliš málo. Tělo ke své správné funkci a tím k našemu dobrému pocitu potřebuje svoji dávku zdravého cukru z ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a obilovin či třeba luštěnin. Naopak vyhýbat bychom se měli tzv. prázdným kaloriím v cukru z bílého pečiva, koláčů, sladkostí, slazených limonád nebo kávy. Tato energie není-li obratem využita se většinou ukládá přímo do tukových zásob.
A i umělé sladidlo si musíme umět dobře vybrat. Je mezi nimi velký rozdíl. Některá mohou "jít" pěkně na tloušťku, a to i při nízkém příjmu. Např. sorbit, spolafam nebo vivahelp patří podle nutriční terapeutky brněnského dietologického centra Nikoly Chudobové k těm, která mají mnoho energie a člověk toužící po štíhlé postavě by na ně měl raději zapomenout. Mnohem vhodnější je např. nízkoenergetický irbis, vitar sweet či diachrom nebo zcela nekalorický sacharin, diafan, dianer, sucrazit, kandisin, sular nebo sunnet. Avšak pozor! Hodně dietních sladidel obsahuje aspartam. A právě o něm koluje řada dost nelichotivých zvěstí. Aspartam byl objeven náhodou při výrobě léku na žaludeční vředy. V přírodě se vůbec nevyskytuje, a možná právě to podstatné. Organismu není vlastní. Jeho zastánci sice tvrdí, že jde o jednu z nejpečlivěji kontrolovaných potravinářských přísad, která v doporučených dávkách nemůže škodit, ale... Aspartam bývá čím dál tím častěji spojován s rakovinou mozku. Také se ukazuje, že se na něm člověk může stát závislý. Navíc ho nesmějí lidé nemocní poměrně častou fenylketonurií. To je dědičná choroba, při níž se hromadí v organismu látka fenylalanin a způsobuje těžkou poruchu mozku. Protože je běžnou součástí bílkovin v potravinách a člověk se s ní setkává doslova na každém kroku, provedli vám lékaři hned po narození na tuto chorobu testy. Patříte-li tedy k osobám postiženým fenylketonurií, umělým sladidlům s aspartamem se vyhýbejte.
Co z toho všeho plyne? Cukr není strašák po kterém se kazí zuby, působí tvorbu akné, vyvolává hyperaktivitu, a dokonce sám o sobě není ani zodpovědný za obezitu či cukrovku. Všechny tyto kolující mýty byly už dávno vyvráceny. Tukové polštáře se objeví i když nebudete jíst vůbec sladké, ale zato salámové chlebíčky, tučné sýry, řízky a pít čaj a limonády slazené umělým sladidlem.
Co znamená označení "bez cukru"?
Znamená to, že výrobek neobsahuje sacharózu, tj. řepný cukr, ale fruktózu, složené "zdravé" cukry nebo náhradní sladidla. Skrývají se většinou pod písmenem E s číslem. Tady jsou ta nejčastější.
- E 950 * acesulfam: syntetické sladidlo a zvýrazňovač chuti. Je dvěstěkrát sladší než cukr, ale nemá žádnou kalorickou hodnotu. Za den byste na kilogram hmotnosti neměla sníst více než 15 mg.
- E 951 * aspartam: syntetické sladidlo, zvýrazňovač chuti a důležitá součást bílkovin. Je dvěstěkrát sladší než cukr, avšak nízkoenergetický. Nemocní fenylketonurií ho mohou jen ve velmi omezeném množství. Zdravým je doporučováno maximálně 40 mg na kilogram váhy.
- E 952 * cyklamáty: syntetická sladidla, která jsou třicet-až padesátkrát účinnější než cukr. Povolená dávka je jen 7 mg na kilogram tělesné hmotnosti. V USA jsou tato sladidla například úplně zakázána. Výzkumy na zvířatech, kterým byla podávána, totiž poukázaly na zvýšené riziko rakoviny močového měchýře, sníženou plodnost a buněčné změny. Pozdější evropské studie však tyto výsledky nepotvrdily.
- E 954 * sacharin: nejstarší a nejvíce používané náhradní syntetické sladidlo tři- až pětsetkrát sladší než cukr. Má hořce kovovou pachuť, proto se většinou používá ve směsích s jinými sladidly. Denní povolená dávka je 5 mg na kilogram váhy. Některé starší pokusy prokázaly vliv na vznik rakoviny, novější studie to ale zpochybňují. Přesto se časté používání sacharinu raději nedoporučuje.
- E 420 * sorbitol: alkoholické sladidlo, zvlhčující látka a zahušťovalo získané z řepného cukru nebo škrobu. Energetickou hodnotu má sice stejnou jako cukr, ale sladí mnohem méně. Více než 20 g denně může ovšem mít u citlivých jedinců projímavé účinky.
S použitím informací z Dietologického centra Brno
Přidat nový komentář