Lymfatické (mízní) uzliny, slezina, brzlík a lymfatická tkáň roztroušená v játrech, plicích, střevě a kostní dřeni jsou součástí lymfatického systému, který hraje hlavní roli v ochraně organizmu proti infekcím a nádorovému bujení.
Uzliny jsou uzlíky takzvané lymfatické tkáně, které v organismu slouží jako čistící stanice. Zdaleka nejsou jen pod kůží, kde je někdy vidíme a hmatáme.
Pokud do těla vnikne nějaká cizorodá látka, začnou se v nejbližších lymfatických uzlinách množit obranné bílé krvinky. Uzliny potom zduří. Velmi rychle se zvětší při prudké infekci. Nemohou se pak vtěsnat do svého pevného pouzdra a bolí. Při dlouhodobém pronikání cizích látek do organismu (například při porušené kožní bariéře u ekzematiků) jsou uzliny zduřelé stále, ale nebolí.
Víme však, že zvětšené uzliny mohou svědčit i o zhoubném onemocnění. Zduří, když se v nich zachytí a množí nádorové buňky. Zhoubná onemocnění mají i další celkové příznaky, z nichž základní jsou úbytek na váze a zvýšená teplota.
Měli bychom vědět, jak odlišit normální fyziologickou uzlinu od uzliny nenormálně zvětšené (patologické). Obecně uznávaný rozměr, odlišující tyto dvě kvality, je u dětí průměr uzliny 1,5 cm. Takto velká uzlina může být i za fyziologického stavu v třísle, v podpaží, pod čelistí a na krku. V jiných oblastech, například nad klíční kostí, je uzlina s průměrem 1,5 již jednoznačně patologická a musíme na ni upozornit lékaře. U dětí je zvětšení lymfatických uzlin obvyklé po prodělaných infekcích a ustupuje jen zvolna.
