Vrbu lze užívat při nemocech z nachlazení, ale také jako účinné antirevmatikum. Pomáhá při zánětech trojklaného nervu. Z dalších indikací můžeme jmenovat choroby ledvin a močového aparátu, záněty v trávicím ústrojí, zklidnění psychiky u lehčích psychických rozladění, hnisavé kožní defekty a vyrážky.
Lípa je pro většinu Čechů především českým národním stromem, pro sběratele léčivých rostlin zase zdrojem suroviny pro vynikající léčivý čaj.
Proč lidé zvolili lípu národním stromem? Bezesporu díky kvalitě jejího dřeva, které Čechy provázelo od narození až do hrobu. Z lipového dřeva se dělal nábytek, dřeváky, hudební nástroje, kolébky i rakve. Lipové stromy byly zabydlovány spravedlivými a dobrými duchy, a proto pod jejími větvemi hledala v bouřce útočiště řada lidí ve víře, že do lípy blesk neuhodí. Pouta z lipového lýčí zase dokázala udržet umrlce vstávajícího z hrobu na místě. Lípa měla také schopnost prokazovat vinu či nevinu obviněných. Pokud se zasadila obráceně, kořeny vzhůru, a přesto z kořenů vyrašilo listí, nevina byla nad slunce jasněji prokázána. Kdyby snad Jan Žižka pod hradem Rabí neseděl pod hruškou, ale pod lípou, nejenom že by určitě o své druhé oko nepřišel, snad by se mu ještě zrak do druhého oka vrátil. Takovou má lípa pověst a moc. Oficiálně se lípa stala národním českým stromem v době národního obrození, díky Kollárově básni Slávy dcera.
Lípa je mohutný strom, vysoký až 25 metrů, hojně rozšířený po celé Evropě. Stromy mohou být až mnoho set let staré, jejich stařičké kmeny však většinou umírají po zásahu blesku. Že by dobří duchové staré stromy opouštěli? Typické srdčité lipové listy často vídáme na diplomech, vyznamenáních, mincích, bankovkách a cenných papírech. To ovšem nemá nic společného s její léčebnou silou. List lípy se také v lidovém lékařství používá, ale mnohem významnější rostlinnou drogou je květ, který se také sbírá.
Lipový květ (Flos tiliae) je vlastně květenství s podpůrným jazykovitým listem. Lípa kvete od května do července. Patří mezi nejvýznamnější medonosné rostliny. Včely si tuto skutečnost dobře uvědomují a tak jsou lípy v době květu včelami doslova obaleny. Celé květenství i s blanitým listem se sbírá za suchého počasí v době, kdy je asi polovina květů rozkvetlých, tedy od začátku května, nejlépe odpoledne mezi 14-16 hodinou. Rychle se suší ve stínu na vzdušném místě. Při zapaření listy tmavnou a při sušení na slunci ztrácí typické aroma. Správně usušený květ si zachovává svoji barvu, vůni a slizovitou chuť. Květ poskytují tři druhy lípy -- lípa malolistá, lípa velkolistá a lípa obecná, která je zřejmě křížencem obou předchozích. Jiné lípy jsou pro sběr nevhodné.
Lipový květ obsahuje celou řadu důležitých látek. Je to hlavně sliz, flavonové glykosidy, třísloviny, silice a látky podobné vitaminu E. Tyto látky podporují produkci potu, žluči a moči se současným zklidňujícím a spasmolytickým účinkem Regulují produkci žaludečních a střevních šťáv. Z toho také vyplývá použití lipového květu při chorobách z nachlazení (rýma, kašel, zánět průdušek, chřipka, angína), - podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Dále při narušené funkci žlučníku a křečích v oblasti střev a trávicího ústrojí.
Nejběžnější formou užívání je nálev. To znamená, že polévkovou lžíci lipového květu přelijeme vroucí vodou, ale již dále nevaříme, necháme vyluhovat a po 10-15 minutách slijeme. Lze ho podávat samostatně nebo s citronem, případně pro posílení tvorby potu s acylpyrinem. Doporučuje se sladit medem. Lipový květ je také často součástí bylinných směsí, nejčastěji v kombinaci s heřmánkem, černým bezem, listem maliníku nebo květem tužebníku. Potopudné účinky jsou zvláště silné po třetí hodině odpolední, nebo použijeme-li lipový květ k přípravě koupele. Lípu lze užívat v každém věku, je velmi vhodná i pro děti. Navíc má, na rozdíl od jiných bylinkových čajů, lahodnou chuť a proto je dětmi dobře přijímána.
 Lípa - herbář |
 Lípa - foto |
Přidat nový komentář